Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2024

26. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 26. června 2024 ve 23:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 6. do 30. 6. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Planety Saturn, Mars a Jupiter můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze. Aktivita Slunce se opět zvýšila s třetím příchodem aktivní oblasti známé ze začátku května silnými erupcemi. Pozorovatelé úkazů na obloze mohou spatřit noční svítící oblaka. Mise kosmické lodi Starliner u ISS byla opět prodloužena. Čínská mise Chang’e 6 chystá velké finále s přistáním vzorků z Měsíce. Začíná projekt Česká cesta do vesmíru. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu vynesena vojenská stanice typu Almaz, pojmenovaná z důvodu utajení jako Saljut 3.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 28. června ve 23:53 SELČ. Bude tedy vidět nad ránem, ale i ráno na denní obloze. Vzhledem k tomu, že prochází nízko položenými souhvězdími, a navíc je zrovna pod ekliptikou, najdeme jej opravdu nízko nad obzorem. V noci na pátek 28. června bude mezi Saturnem a Neptunem na pomezí Vodnáře a Ryb.

Planety
Na ranní obloze můžeme pozorovat Saturn (1,1 mag) a Mars (1 mag). Najdeme je ale jen za svítání nízko nad jihovýchodním obzorem. V zorném poli koronografu LASCO C3  je vidět dvojice jasných objektů s čárkami okolo (vznikají v detektoru přetokem signálu do sousedních pixelů). Delší čárky má Venuše a přidává se k ní i Merkur. Obě vnitřní planety prošly zdánlivě za Sluncem, ale pozorování večer bude téměř nemožné, protože v naší zeměpisné šířce zapadají téměř současně se Sluncem.

Aktivita Slunce je zvýšená. Sotva zapadly nádherné velké skvrny v třech aktivních oblastech a vypadala to na dočasné uklidnění, vynořila se potřetí aktivní oblast AR3664, při předchozí otočce známá jako AR3697 a nyní očíslovaná jako AR3723. A okamžitě se připomněla silnou erupcí M9,36, tedy téměř nejvyšší kategorie. X. Uvidíme, zda nás ještě v této otočce překvapí, nebo postupně zeslábne. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Aktivní oblast AR36723 se 23. 6. uvedla silnou erupcí M9,4. Jde o aktivní oblast pozorovanou už ve třetí otočce Slunce, dříve označenou jako AR3797 a AR3664, která má na svědomí řadu silných erupcí a krásné polární záře  v první dekádě května 2024. Autor: NASA/SDO/Spaceweather.com
Aktivní oblast AR36723 se 23. 6. uvedla silnou erupcí M9,4. Jde o aktivní oblast pozorovanou už ve třetí otočce Slunce, dříve označenou jako AR3797 a AR3664, která má na svědomí řadu silných erupcí a krásné polární záře v první dekádě května 2024.
Autor: NASA/SDO/Spaceweather.com

NLC, noční svítící oblaka, se opět objevila ve velkém rozsahu v noci z neděle 23. 6. na pondělí 24. 6. Stejný jev se nyní může opakovat kdykoliv. Sledujte po desáté večer oblast nad severozápadním až severním obzorem a kolem třetí ráno severovýchod.

Na večerní soumrakové obloze je nízko nad severozápadním obzorem kometa 13P/Olbers a později můžeme v souhvězdí Panny vyhledat C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Tyto dvě komety by mohly jít vidět i velkým triedrem, ale výhodou bude větší dalekohled a ten ukáže i řadu slabších komet, které zmiňuje červnové kometární okénko.

Kosmonautika a sondy

Ve čtvrtek 20. června odstartoval premiér společně s několika ministry a dalšími významnými osobnostmi z astronomie a kosmonautiky projekt Česká cesta do vesmíru. Ten má za úkol iniciovat přípravu projektů, které by prováděl záložní astronaut ESA Aleš Svoboda na ISS. Zároveň s tím odstartoval popularizační portál Vzhůru do vesmíru, kde se žáci a studenti budou moci od 2. září dozvědět, jak se mohou zapojit do různých aktivit kolem české cesty do kosmu. V kosmickém výzkumu a průmyslu je zapojeno mnoho vědeckých institucí a firem a přidaná hodnota tohoto průmyslu jevelmi vysoká, proto je důležité, že se k další podpoře tohoto odvětví přihlásila i vláda s cílem do pěti let vyslat kosmonauta na ISS. Slavnostnímu aktu asistovala i trojice Vladimír Remek, československý kosmonaut (Saljut 6, 1978), Matthias Maurer (ISS 2021-2022) a Aleš Svoboda (major vojenského letectva a záložní astronaut ESA vybraný z více než 22 000 kandidátů v roce 2022). Restartu vzdělávací organizace ESERO ČR v nové podobě asistovali ředitel Planetum Jakub Rozehnal, známí popularizátoři této instituce Jan Veselý a Jan Spratek a konečně také senátor a ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek. ESERO zahrnuje kromě Planetum také vzdělávací organizace učitelů fyziky, informatiky a chemie Elixír do škol a další science centra a planetária v ČR. Více na eserocz.cz.

Mise kosmické lodi Starliner na ISS byla nakonec prodloužena (zatím na neurčito, nejméně o 14 dní). Bude to zřejmě velmi dobrý test jejích systémů a jak se ukazuje, drobné problémy s úniky hélia ani se SW chybou u jedné trysky orientačního systému misi nijak neohrožují. Delší pobyt u ISS naopak přinese cenná data. To je hlavní cíl testovacích misí. Důvodem pro odklad byl také harmonogram prací na ISS, konkrétně konflikt s výstupy do volného kosmu.

Start nové evropské rakety Ariane 6 se opět o dost přiblížil. ESA provedla na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayáně test plnění pohonnými látkami jako před startem (WDR, Wet Dress Rehearsal).

Výročí

24. června 1929 (95 let) se narodila americká astronomka Carolyn Shoemakerová. Známá je především jako spoluobjevitelka rozpadlé komety Shoemaker-Levy 9, která v roce 1994 spadla do Jupiteru. Kometu objevila se svým manželem a nutno poznamenat, že to byl právě on, kdo ji přivedl na dráhu astronomie. Do té doby (1950) se jí vůbec nezabývala. Carolyn se však velmi rychle stala předním odborníkem v oblasti hledání blízkozemních těles a je objevitelkou více než 360 planetek.

25. června 1974 (50 let) byla na oběžnou dráhu vynesena (vojenská) vesmírná stanice Saljut 3. Krycí jméno programu Saljut bylo použito i v případě této již druhé vojenské stanice programu Almaz. Ke stanici se vydaly kosmické lodě Sojuz 14 a 15. Pouze první návštěva byla úspěšná, kosmonauti na stanici strávili 14 dní. Stanice byla navedena do atmosféry v lednu 1975.

26. června 1914 (110 let) se narodil americký astrofyzik Lyman Spitzer. Věnoval se výzkumu plazmatu v mezihvězdném prostoru a prosazoval myšlenku pozorování pomocí vesmírných dalekohledů. Zčásti se pak podílel i na přípravě projektu HST. Byl po něm pojmenován infračervený vesmírný dalekohled (SIRTF).

Výhled na příští týden 

  • Ideální období k pozorování 13P/Olbers
  • Výročí: Cassini, vstup na dráhu kolem Saturnu
  • Výročí: Pedro Paulet
  • Výročí: supernova 1054 (Krabí mlhovina)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lyman Spitzer, Saljut 3, Carolyn Shoemaker, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »