26. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter směřující nad jižní obzor a Saturn na jihovýchodě, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Mezosférická noční svítící oblaka nad Evropou doslova explodovala během první letní noci. Kromě úspěšného letu rakety Ariane 5 jsme zaznamenali i odklad startu rakety Proton na červenec. Falcon Heavy má za sebou statický zážeh a měl by odstartovat v úterý nad ránem. Týden bude bohatý i na starty dalších raket. Carolyn Shoemaker(ová) se dožívá 90 let a před 45 lety startoval Saljut 3.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 25. června ve 3:18 SELČ a právě v úterý ve 2:05 SELČ můžeme vyhlížet hvězdu 33 Piscinis (4,6 mag), kterak bude zakrývána osvětlenou stranou Měsíce. Výstup zpoza neosvětlené strany proběhne kolem 3:10. 26. června za svítání je možné pozorovat zákryt hvězdy 20 Ceti (4,8 mag). Vstup za osvětlenou stranu se odehraje zhruba ve 3:50 SELČ, výstup zhruba ve 4:30 při východu Slunce.
Ještě upozorníme na zákryt 30. června po poledni. Zakrývaná hvězda delta 1 Tauri má 3,7 mag a mohla by tedy jít vidět na denní obloze. Vstup za osvětlený srpek nastává kolem 11:45 SELČ a výstup se odehraje krátce po 13. hodině.
Planety:
Mars (1,8 mag) a Merkur (0,6 mag) jsou nyní už prakticky nepozorovatelné planety, po západu Slunce velmi nízko nad severozápadem. Jupiter (−2,6 mag) je nad jihem už kolem půlnoci a Saturn (0,1 mag) najdeme nedaleko od něj směrem k jihovýchodu.
Úkazy Jupiterových měsíců: v úterý 25. 6. ve 21:04 SELČ končí přechod Europy a ve 21:50 i přechod jeho stínu. Zákryt Io začíná 28. června ve 23:23 a jeho zatmění končí 29. 6. ve 2:01. Přechod Io a jeho stínu proběhne 29. června. Měsíc přechází mezi 20:42 a 22:54, stín 21:10 až 23:22. 30. června v 1:49 začíná zákryt Ganymedu.
Aktivita Slunce je velmi nízká, povrch Slunce je čistý jak kulečníková koule. Právě jsme dosáhli maximálního počtu dnů beze skvrn během tohoto minima aktivity. Skvrny chybí již více než 35 dní. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Aktivita výskytu nočních svítících oblak (NLC) dosáhla maxima o první letní noci. Pozorovatelé viděli oblaka sahající až do okolí zenitu. Více je v naší čtenářské fotogalerii.
Kosmonautika
Start rakety Ariane 5 se dvěma telekomunikačními družicemi proběhl podle plánu. Naopak start rakety Proton-M s rentgenovým dalekohledem Spektr-RG musel být odložen na 12. červenec kvůli problému s bateriemi družice.
25. června se má od Mezinárodní vesmírné stanice oddělit loď Sojuz MS-11 a přistát v Kazachstánu se třemi členy posádky (Kononěnko, SaintJacques, McClain(ová)).
V týdnu očekáváme několik startů, ale největší zájem budí samozřejmě raketa Falcon Heavy. Start je zatím v plánu v úterý 25. června v 5:30 SELČ. Na palubě bude na dva tucty družic a půjde o první noční start této rakety.
V Číně se chystá 25. 6. start rakety CZ-3B s další družicí sítě Beidou. 27. června se chystá start rakety Sojuz 2-1b s družicemi Meteor-M a Ionosfera, start rakety Atlas 5 s družicí AEHF-5 a také start rakety Electron s družicemi Prometheus a ACRUX-1.
Výročí
24. června 1929 (90 let) se narodila americká astronomka Carolyn Shoemakerová. Známá je především jako spoluobjevitelka rozpadlé komety Shoemaker-Levy 9, která v roce 1994 spadla do Jupiteru. Kometu objevila se svým manželem a nutno poznamenat, že to byl právě on, kdo ji přivedl na dráhu astronomie. Do té doby (1950) se jí vůbec nezabývala. Carolyn se však velmi rychle stala předním odborníkem v oblasti hledání blízkozemních těles a je objevitelkou více než 360 planetek.
25. června 1974 (45 let) byla na oběžnou dráhu vynesena (vojenská) vesmírná stanice Saljut 3. Krycí jméno programu Saljut bylo použito i v případě této již druhé vojenské stanice programu Almaz. Ke stanici se vydaly kosmické lodě Sojuz 14 a 15. Pouze první návštěva byla úspěšná, kosmonauti na stanici strávili 14 dní. Stanice byla navedena do atmosféry v lednu 1975.
26. června 1914 (105 let) se narodil americký astrofyzik Lyman Spitzer. Věnoval se výzkumu plazmatu v mezihvězdném prostoru a prosazoval myšlenku pozorování pomocí vesmírných dalekohledů. Zčásti se pak podílel i na přípravě projektu HST. Byl po něm pojmenován infračervený vesmírný dalekohled (SIRTF).
Výhled na příští týden
- konjunkce Měsíce a Jupiteru
- start Sojuzu MS-13 k ISS
- Výročí: Cassini u Saturnu
- Výročí: Pedro Paulet
- Výročí: supernova 1054 (Krabí mlhovina)
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
