Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2019

26. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 26. června 2019 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Od soumraku můžeme pozorovat Jupiter směřující nad jižní obzor a Saturn na jihovýchodě, ráno se objevuje Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Mezosférická noční svítící oblaka nad Evropou doslova explodovala během první letní noci. Kromě úspěšného letu rakety Ariane 5 jsme zaznamenali i odklad startu rakety Proton na červenec. Falcon Heavy má za sebou statický zážeh a měl by odstartovat v úterý nad ránem. Týden bude bohatý i na starty dalších raket. Carolyn Shoemaker(ová) se dožívá 90 let a před 45 lety startoval Saljut 3.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 25. června ve 3:18 SELČ a právě v úterý ve 2:05 SELČ můžeme vyhlížet hvězdu 33 Piscinis (4,6 mag), kterak bude zakrývána osvětlenou stranou Měsíce. Výstup zpoza neosvětlené strany proběhne kolem 3:10. 26. června za svítání je možné pozorovat zákryt hvězdy 20 Ceti (4,8 mag). Vstup za osvětlenou stranu se odehraje zhruba ve 3:50 SELČ, výstup zhruba ve 4:30 při východu Slunce.
Ještě upozorníme na zákryt 30. června po poledni. Zakrývaná hvězda delta 1 Tauri má 3,7 mag a mohla by tedy jít vidět na denní obloze. Vstup za osvětlený srpek nastává kolem 11:45 SELČ a výstup se odehraje krátce po 13. hodině.

Planety:
Mars (1,8 mag) a Merkur (0,6 mag) jsou nyní už prakticky nepozorovatelné planety, po západu Slunce velmi nízko nad severozápadem. Jupiter (−2,6 mag) je nad jihem už kolem půlnoci a Saturn (0,1 mag) najdeme nedaleko od něj směrem k jihovýchodu.
Úkazy Jupiterových měsíců: v úterý 25. 6. ve 21:04 SELČ končí přechod Europy a ve 21:50 i přechod jeho stínu. Zákryt Io začíná 28. června ve 23:23 a jeho zatmění končí 29. 6. ve 2:01. Přechod Io a jeho stínu proběhne 29. června. Měsíc přechází mezi 20:42 a 22:54, stín 21:10 až 23:22. 30. června v 1:49 začíná zákryt Ganymedu.

Aktivita Slunce je velmi nízká, povrch Slunce je čistý jak kulečníková koule. Právě jsme dosáhli maximálního počtu dnů beze skvrn během tohoto minima aktivity. Skvrny chybí již více než 35 dní. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Aktivita výskytu nočních svítících oblak (NLC) dosáhla maxima o první letní noci. Pozorovatelé viděli oblaka sahající až do okolí zenitu. Více je v naší čtenářské fotogalerii.

Kosmonautika

Start rakety Ariane 5 se dvěma telekomunikačními družicemi proběhl podle plánu. Naopak start rakety Proton-M s rentgenovým dalekohledem Spektr-RG musel být odložen na 12. červenec kvůli problému s bateriemi družice.

25. června se má od Mezinárodní vesmírné stanice oddělit loď Sojuz MS-11 a přistát v Kazachstánu se třemi členy posádky (Kononěnko, SaintJacques, McClain(ová)).

V týdnu očekáváme několik startů, ale největší zájem budí samozřejmě raketa Falcon Heavy. Start je zatím v plánu v úterý 25. června v 5:30 SELČ. Na palubě bude na dva tucty družic a půjde o první noční start této rakety.
V Číně se chystá 25. 6. start rakety CZ-3B s další družicí sítě Beidou. 27. června se chystá start rakety Sojuz 2-1b s družicemi Meteor-M a Ionosfera, start rakety Atlas 5 s družicí AEHF-5 a také start rakety Electron s družicemi Prometheus a ACRUX-1.

Výročí

24. června 1929 (90 let) se narodila americká astronomka Carolyn Shoemakerová. Známá je především jako spoluobjevitelka rozpadlé komety Shoemaker-Levy 9, která v roce 1994 spadla do Jupiteru. Kometu objevila se svým manželem a nutno poznamenat, že to byl právě on, kdo ji přivedl na dráhu astronomie. Do té doby (1950) se jí vůbec nezabývala. Carolyn se však velmi rychle stala předním odborníkem v oblasti hledání blízkozemních těles a je objevitelkou více než 360 planetek.

25. června 1974 (45 let) byla na oběžnou dráhu vynesena (vojenská) vesmírná stanice Saljut 3. Krycí jméno programu Saljut bylo použito i v případě této již druhé vojenské stanice programu Almaz. Ke stanici se vydaly kosmické lodě Sojuz 14 a 15. Pouze první návštěva byla úspěšná, kosmonauti na stanici strávili 14 dní. Stanice byla navedena do atmosféry v lednu 1975.

26. června 1914 (105 let) se narodil americký astrofyzik Lyman Spitzer. Věnoval se výzkumu plazmatu v mezihvězdném prostoru a prosazoval myšlenku pozorování pomocí vesmírných dalekohledů. Zčásti se pak podílel i na přípravě projektu HST. Byl po něm pojmenován infračervený vesmírný dalekohled (SIRTF).

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Měsíce a Jupiteru
  • start Sojuzu MS-13 k ISS
  • Výročí: Cassini u Saturnu
  • Výročí: Pedro Paulet
  • Výročí: supernova 1054 (Krabí mlhovina)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saljut 3, Carolyn Shoemaker, Lyman Spitzer, Vesmírný týden


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »