Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2026

16. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 15. dubna 2026 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 4. do 19. 4. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká. Loučíme se s pěknou kometou C/2025 R3 (PanSTARRS) na ranní obloze. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je zpátky k Zemi. Falcon 9 vynesl zásobovací loď Cygnus-XL mise NG-24 k ISS. Před 65 lety začala éra pilotované kosmonautiky, když Jurij A. Gagarin v lodi Vostok oblétl Zemi. Před 45 lety startoval první raketoplán Columbia.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 17. 4. ve 13:52 SELČ.
Planety
Merkur (kolem –0,1 mag) je sice jasný a stále poměrně daleko úhlově od Slunce, ale ráno není vidět a zbývá jen možnost zkusit jej najít na denní obloze.
Venuše (–4 mag) je výrazným objektem večerní oblohy a jeví se jako jasná hvězda při obzoru i delší dobu po západu Slunce i za poměrně velké tmy.
Mars (1,2 mag) bohužel u nás stále není pozorovatelný, je slabý a podobně jako Merkur a Saturn jej limituje nízký sklon ekliptiky vůči obzoru, takže vychází prakticky současně se Sluncem. Pro obyvatele u rovníku a jižněji však nastává období těsné konjukce Merkuru, Saturnu a Marsu na ranní obloze.
Jupiter (–2,2 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a má stále ještě ideální podmínky viditelnosti.
Saturn (0,9 mag) není vidět. Je úhlově podobně blízko Slunci jako Merkur a Neptun.
Uran (5,8 mag) je večer už dost nízko, ale s pomocí dalekohledu je ještě možné jej vyhledat a rozloučit se s ním.
Neptun (8 mag) je úhlově poblíž Slunce a není pozorovatelný.

Aktivita Slunce je na nízké úrovni. Skvrny jsou pouze malé, takže musíme spíše čekat, zda se něco nového natočí k nám v tomto týdnu. Ve stávajících aktivních oblastech asi velké změny nečekejme. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) na ranní obloze je opravdu snadným objektem i pro triedr a je krásná na fotografiích pro svůj dlouhý iontový ohon. Jenže každým dnem je více u obzoru i za svítání. Tento týden tedy její viditelnost končí. Mapy k vyhledání komet hledejte na czsky.cz. Přehled dalších čtěte v Kometárním okénku.

R3 panstarrs Autor: Jakub Veselý
R3 panstarrs
Autor: Jakub Veselý
 

O zániku komety C/2026 A1 (MAPS) se už ví od minulého týdne, ale ještě se k němu vrátil animací z koronografů SOHO Astronomický snímek dne 9. dubna.

Kosmonautika a sondy

Mise Artemis II dopadla na výbornou. Posádka úspěšně přistála do vln Tichého oceánu brzy ráno v sobotu 11. 4. našeho času. Jak jsme mohli vidět, byli ve skvělém stavu i náladě. Podařilo se potvrdit, že raketa SLS i loď Orion jsou připraveny plnit úkoly dalších letů k Měsíci i zpět. Nyní bude důležité, jak rychle se podaří vyrobit a otestovat lunární přistávací lodě, ať už to bude Starship HLS od SpaceX, nebo Blue Moon od Blue Origin. Test landeru na oběžné dráze by měla obstarat mise Artemis III a poté čtvrtý let by měl směřovat k přistání na Měsíci.

Přistání kabiny kosmické lodi Orion 11. 4. 2026 na konci mise Artemis II s posádkou vracející se od Měsíce v přenosu NASA TV
Přistání kabiny kosmické lodi Orion 11. 4. 2026 na konci mise Artemis II s posádkou vracející se od Měsíce v přenosu NASA TV

Pro pozorovatele ještě můžeme doplnit odpověď na otázku, jak byla kosmická loď během letu vidět na naší obloze. Upřímně můžeme říct, že špatně, protože logicky vadil svit Měsíce. Orion byl však poměrně dost jasný, a jakmile se i vzdálil od jasného kotouče Měsíce, dal se amatérsky zachytit i přímo bez speciálních technik, jak dokázal Milan Antoš z Jablonce nad Nisou.

Jak už víme, samotný start byl ve streamu NASA režírován a snímán velmi špatně, jak co se týče střihu tak záběrů. Ovšem výsledný materiál ze záznamu je vynikající. Podívejte se například na fantastické detailní záběry rakety ve viditelném i infračerveném oboru. Dále je to celé video ze startu z „on board“ kamery na raketě a kosmické lodi. A start byl pochopitelně snímán z mnoha dalších kamer, takže je na co koukat. Fantastické snímky Země i Měsíce, pořízené přímo posádkou z kosmické lodi, jsou prostě něčím, co se pomocí automatů jen tak pořídit nedá, protože většinou se tak kvalitní kamery na ně nedostanou. Tady kde už tak jako tak musíme poslat lidi, je to už jedno, zda s nimi letí i kvalitní technika. Řada snímků je v originálu dostupná na Flickru NASA Johnson Space Centre.

K ISS přiletěla zásobovací loď Cygnus-XL mise NG-24, kterou do kosmu dopravila raketa Falcon 9. Start i přistání prvního stupně proběhl rutinním způsobem na mořskou plošinu.

Výročí

12. dubna 1851 (175 let) se narodil anglický astronom Edward Walter Maunder. Věnoval se pozorování slunečních skvrn a slunečnímu magnetizmu. Období snížené aktivity Slunce mezi roky 1645 a 1715 dnes nazýváme Maunderovo minimum.

12. dubna 1961 (65 let) odstartoval do kosmu první člověk, Jurij Alexejevič Gagarin. Výročí se věnuje zajímavě pojatá stránka ukazující vývoj kosmonautiky od roku 1957 do roku 2015. K výročí bylo také vydáno tiskové prohlášení ČAS.

12. dubna 1981 (45 let) odstartoval ke svému prvnímu letu STS-1 raketoplán Columbia.

Výhled na příští týden 

Konjunkce Marsu, Merkuru a Saturnu (u nás nepozorovatelná)

Maximum meteorického roje Lyridy bez Měsíčního svitu

Výročí: Harold L. Johnson

Výročí: Saljut 1, vypuštění

Výročí: první let Ingenuity na Marsu

Výročí: fragmenty komety 73P

Výročí: Ingenuity 1. let na Marsu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edward Walter Maunder, Raketoplán Columbia, Jurij Gagarin


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »