16. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 4. do 19. 4. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká. Loučíme se s pěknou kometou C/2025 R3 (PanSTARRS) na ranní obloze. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je zpátky k Zemi. Falcon 9 vynesl zásobovací loď Cygnus-XL mise NG-24 k ISS. Před 65 lety začala éra pilotované kosmonautiky, když Jurij A. Gagarin v lodi Vostok oblétl Zemi. Před 45 lety startoval první raketoplán Columbia.
Obloha
Měsíc bude v novu ve středu 17. 4. ve 13:52 SELČ.
Planety
Merkur (kolem –0,1 mag) je sice jasný a stále poměrně daleko úhlově od Slunce, ale ráno není vidět a zbývá jen možnost zkusit jej najít na denní obloze.
Venuše (–4 mag) je výrazným objektem večerní oblohy a jeví se jako jasná hvězda při obzoru i delší dobu po západu Slunce i za poměrně velké tmy.
Mars (1,2 mag) bohužel u nás stále není pozorovatelný, je slabý a podobně jako Merkur a Saturn jej limituje nízký sklon ekliptiky vůči obzoru, takže vychází prakticky současně se Sluncem. Pro obyvatele u rovníku a jižněji však nastává období těsné konjukce Merkuru, Saturnu a Marsu na ranní obloze.
Jupiter (–2,2 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a má stále ještě ideální podmínky viditelnosti.
Saturn (0,9 mag) není vidět. Je úhlově podobně blízko Slunci jako Merkur a Neptun.
Uran (5,8 mag) je večer už dost nízko, ale s pomocí dalekohledu je ještě možné jej vyhledat a rozloučit se s ním.
Neptun (8 mag) je úhlově poblíž Slunce a není pozorovatelný.
Aktivita Slunce je na nízké úrovni. Skvrny jsou pouze malé, takže musíme spíše čekat, zda se něco nového natočí k nám v tomto týdnu. Ve stávajících aktivních oblastech asi velké změny nečekejme. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) na ranní obloze je opravdu snadným objektem i pro triedr a je krásná na fotografiích pro svůj dlouhý iontový ohon. Jenže každým dnem je více u obzoru i za svítání. Tento týden tedy její viditelnost končí. Mapy k vyhledání komet hledejte na czsky.cz. Přehled dalších čtěte v Kometárním okénku.

Autor: Jakub Veselý
O zániku komety C/2026 A1 (MAPS) se už ví od minulého týdne, ale ještě se k němu vrátil animací z koronografů SOHO Astronomický snímek dne 9. dubna.
Kosmonautika a sondy
Mise Artemis II dopadla na výbornou. Posádka úspěšně přistála do vln Tichého oceánu brzy ráno v sobotu 11. 4. našeho času. Jak jsme mohli vidět, byli ve skvělém stavu i náladě. Podařilo se potvrdit, že raketa SLS i loď Orion jsou připraveny plnit úkoly dalších letů k Měsíci i zpět. Nyní bude důležité, jak rychle se podaří vyrobit a otestovat lunární přistávací lodě, ať už to bude Starship HLS od SpaceX, nebo Blue Moon od Blue Origin. Test landeru na oběžné dráze by měla obstarat mise Artemis III a poté čtvrtý let by měl směřovat k přistání na Měsíci.

Pro pozorovatele ještě můžeme doplnit odpověď na otázku, jak byla kosmická loď během letu vidět na naší obloze. Upřímně můžeme říct, že špatně, protože logicky vadil svit Měsíce. Orion byl však poměrně dost jasný, a jakmile se i vzdálil od jasného kotouče Měsíce, dal se amatérsky zachytit i přímo bez speciálních technik, jak dokázal Milan Antoš z Jablonce nad Nisou.
Jak už víme, samotný start byl ve streamu NASA režírován a snímán velmi špatně, jak co se týče střihu tak záběrů. Ovšem výsledný materiál ze záznamu je vynikající. Podívejte se například na fantastické detailní záběry rakety ve viditelném i infračerveném oboru. Dále je to celé video ze startu z „on board“ kamery na raketě a kosmické lodi. A start byl pochopitelně snímán z mnoha dalších kamer, takže je na co koukat. Fantastické snímky Země i Měsíce, pořízené přímo posádkou z kosmické lodi, jsou prostě něčím, co se pomocí automatů jen tak pořídit nedá, protože většinou se tak kvalitní kamery na ně nedostanou. Tady kde už tak jako tak musíme poslat lidi, je to už jedno, zda s nimi letí i kvalitní technika. Řada snímků je v originálu dostupná na Flickru NASA Johnson Space Centre.
K ISS přiletěla zásobovací loď Cygnus-XL mise NG-24, kterou do kosmu dopravila raketa Falcon 9. Start i přistání prvního stupně proběhl rutinním způsobem na mořskou plošinu.
Výročí
12. dubna 1851 (175 let) se narodil anglický astronom Edward Walter Maunder. Věnoval se pozorování slunečních skvrn a slunečnímu magnetizmu. Období snížené aktivity Slunce mezi roky 1645 a 1715 dnes nazýváme Maunderovo minimum.
12. dubna 1961 (65 let) odstartoval do kosmu první člověk, Jurij Alexejevič Gagarin. Výročí se věnuje zajímavě pojatá stránka ukazující vývoj kosmonautiky od roku 1957 do roku 2015. K výročí bylo také vydáno tiskové prohlášení ČAS.
12. dubna 1981 (45 let) odstartoval ke svému prvnímu letu STS-1 raketoplán Columbia.
Výhled na příští týden
Konjunkce Marsu, Merkuru a Saturnu (u nás nepozorovatelná)
Maximum meteorického roje Lyridy bez Měsíčního svitu
Výročí: Harold L. Johnson
Výročí: Saljut 1, vypuštění
Výročí: první let Ingenuity na Marsu
Výročí: fragmenty komety 73P
Výročí: Ingenuity 1. let na Marsu
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).


