Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2022

12. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 23. března 2022 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 3. do 27. 3. 2022. Začalo astronomické jaro. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši, kterou doprovází slabší Mars a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST má správně seřízené zrcadlo. Na Floridě byla superraketa SLS vyvezena na startovní rampu. Na ISS proběhl výstup do volného kosmu a stanice koncem týdne přivítala novou ruskou posádku. První stupeň Falconu 9 startoval a přistál již po dvanácté. Před 40 lety se uskutečnil třetí let raketoplánu.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 25. března v 6:37 SEČ. V neděli 27. března ráno jej najdeme vpravo od seskupení ranních planet.

Planety:
Ráno můžeme pozorovat nad jihovýchodem jasnou planetu Venuši (−4,4 mag), v jejíž blízkosti jsou planety Saturn (0,9 mag) a Mars (1,1 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Pouze v severozápadní části slunečního kotouče se pohybovala aktivní oblast AR 12965, která byla dokonce zdrojem jedné erupce druhé nejvyšší třídy M. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Jaro začalo 20. března (v 16:33 SEČ). Nyní je to obvyklé datum začátku jara a bude tomu tak i v letech příštích (tedy nikoli 21. března, jak se ještě můžeme setkat ve starší literatuře – a může za to náš nerovnoměrný kalendář). Ve stejný den začne jaro pokaždé až do roku 2040, s dvěma výjimkami, protože v letech 2032 a 2036 připadá rovnodennost dokonce na 19. březen.

JWST, tedy vesmírný dalekohled Jamese Webba má konečně správně seřízené zrcadlo. Ukazuje to alespoň poslední snímek z kamery NIRCAM, kde vidíme hvězdu téměř 11. velikosti ze souhvězdí Draka a v jejím okolí nádherné galaxie v nepřeberném množství tvarů a vzdáleností.

Kosmonautika

Superraketa SLS se předvedla v celé kráse, když vyrolovala na startovní rampu LC-39B. Pásový dopravník ji sem dovezl stylově i se startovní obslužnou věží stejně jako v dobách Apolla Saturn V. Vývoj rakety trvá opravdu dlouho, ale výsledek vypadá impozantně. A jestli existuje nějaký způsob, jak dostat spolehlivě astronauty k Měsíci, pak SLS s lodí Orion je zřejmě nejjistější varianta. Otázkou je, jak se do těchto představ promítne rychlý vývoj superrakety SuperHeavy s lodí Starship od SpaceX v letech následujících.

Raketa SLS pro misi Artemis I při prvním testovacím vývozu na startovní rampu LC-39B 18. 3. 2022 Autor: NASA
Raketa SLS pro misi Artemis I při prvním testovacím vývozu na startovní rampu LC-39B 18. 3. 2022
Autor: NASA

SpaceX opět vypustila družice Starlink. Raketa Falcon 9 se vyznamenala, neboť poprvé v historii letěl její první stupeň již po dvanácté. A opět úspěšně přistál na mořské plošině.

Na ISS jsme zaznamenali výstup dvou amerických astronautů do volného kosmu. Vycházka byla součástí příprav na instalaci dalšího páru panelů fotovoltaických článků iROSA. V sobotu přivítala stanice trojici ruských kosmonautů, které dopravila kosmická loď Sojuz MS-21. Poprvé došlo k připojení na nový modul Pričal.

Astra Rocket 3.3 vykonala další úspěšný start. Tentokrát startovala 15. března z ostrova Kodiak a poprvé vynášela běžné operační družice.

Výročí

21. března 1762 (260 let) zemřel francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Významně přispěl k poznání jižní oblohy, když z ostrova Réunion katalogizoval asi 10 tisíc hvězd, zavedl 14 nových souhvězdí a přidal na 42 deep-sky objektů.

21. března 1927 (95 let) se narodil americký astronom Halton "Chip" Arp. V roce 1966 vydal katalog 338 podivných galaxií, které nezapadaly do standardní klasifikace tvarů galaxií. Domníval se, že je to dáno fyzikálními procesy, které formují tyto galaxie. Dnes víme, že to tak je, jde o velké galaktické kolize, při nichž dochází k prolnutí galaxií a intenzivní tvorbě nových hvězd.

22. března 1982 (40 let) odstartoval ke své třetí misi raketoplán Columbia. Zajímavostí mise bylo, že během letu bylo zjištěno poškození tepelné ochrany raketoplánu, naštěstí ne v nejnamáhanějších místech. Přistání také neproběhlo na základně Edwards v Kalifornii, kde mimořádně hodně pršelo. Jako jediný raketoplán tedy přistál na White Sands v Novém Mexiku.

23. března 1912 (110 let) se narodil významný raketový konstruktér Wernher von Braun. Znám je nejprve jako konstruktér německých válečných raket V2, které ničily cíle v Británii, aby posléze pomohl vynést první americkou družici i americké astronauty na Měsíc.

27. března 1972 (50 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i z povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • Saturn a Mars poblíž Venuše
  • výročí: planetka (2) Pallas (objev)
  • výročí: planetka (4) Vesta (objev)
  • výročí: kometa Hale-Bopp

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 8, Wernher von braun, Raketoplán Columbia, Halton Arp, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »