Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První snímek hvězdy a objektů v pozadí pořízený pomocí JWST

První snímek hvězdy a objektů v pozadí pořízený pomocí JWST

První zkušební snímek hvězdy 2MASS J17554042+6551277 pořídil JWST 16. března 2022
Autor: NASA/STScI

Nový kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který vznikl ve spolupráci americké NASA, evropské ESA a Kanadské vesmírné agentury, doslova zíral 16. března 2022 do vzdáleného vesmíru a prokázal perfektní vidění: pořídil ostrý snímek daleké hvězdy 2MASS J17554042+6551277 obklopené tisícovkami prastarých galaxií. Vědecký tým dalekohledu očekává, že jeho optika a vědecké přístroje budou schopny splnit plánované vědecké cíle.

Snímek z JWST uvolněný ve středu 16. 3. 2022 je jen testovací snímek, nikoli součást vědeckých pozorování. Ukazuje, jak funguje jeho 18 šestiúhelníkových zrcadel pracujících společně za účelem pořízení jediného sloučeného obrazu. Dalekohled se nachází ve vzdálenosti 1,6 miliónu kilometrů daleko od Země. Vedoucí pracovníci prohlásili, že dalekohled pracuje lépe, než se očekávalo.

Před měsícem NASA zaměřila vesmírný teleskop na mnohem bližší hvězdu (ze souhvězdí Velké medvědice) a získala 18 oddělených snímků z jednotlivých segmentů zrcadla.

Vědci prohlásili, že se jim doslova zatočila hlava, když se podívali na nejnovější zkušební fotografii, která dorazila z JWST. Tento testovací snímek byl zaměřený na hvězdu v souhvězdí Draka, která je téměř 100krát slabší než hvězdy, které můžeme pozorovat pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti asi 2 000 světelných roků od Země (světelný rok je přibližně 9,5 biliónu kilometrů). Poté následovalo seřízení optiky dalekohledu.

Červený a perfektně ostrý obraz hvězdy obklopený paprsky utváří tvar zrcadel dalekohledu a držák jeho sekundárního zrcadla. Ovšem tu největší pozornost si ukrajuje okolí hvězdy. „Nemůžeme si pomoci, ale spatřit tyto tisíce galaxií v pozadí, to je opravdu něco úžasného,“ říká Jane Rigby, vědecká pracovnice projektu Webbova teleskopu.

Tyto galaxie jsou několik miliard roků staré. Astronomové dokonce doufají, že Webbův teleskop bude schopen nahlížet tak daleko a zpět v čase, že zobrazí objekty v podobě, jak vypadaly pouze „několik stovek miliónů roků po Velkém třesku,“ dodává Jane Rigby.

První vědecké fotografie nebudou pořízeny dříve než koncem června nebo počátkem července tohoto roku.

Před více než 20 roky jsme začali konstruovat nejvýkonnější kosmický dalekohled, jaký byl kdy vypuštěn do vesmíru, a přistoupili jsme k odvážné konstrukci optiky ke splnění náročných vědeckých cílů,“ říká Thomas Zurbuchen, pomocný ředitel vědeckých misí NASA.

Webbův teleskop v hodnotě 10 miliard amerických dolarů – který je následovníkem téměř 32 let starého Hubbleova vesmírného teleskopu – byl vypuštěn pomocí rakety Ariane 5 v prosinci 2021 a plánované polohy v okolí libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země dosáhl v lednu 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda 2MASS J17554042+6551277, Zkušební snímek, Jwst


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »