Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První snímek hvězdy a objektů v pozadí pořízený pomocí JWST

První snímek hvězdy a objektů v pozadí pořízený pomocí JWST

První zkušební snímek hvězdy 2MASS J17554042+6551277 pořídil JWST 16. března 2022
Autor: NASA/STScI

Nový kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který vznikl ve spolupráci americké NASA, evropské ESA a Kanadské vesmírné agentury, doslova zíral 16. března 2022 do vzdáleného vesmíru a prokázal perfektní vidění: pořídil ostrý snímek daleké hvězdy 2MASS J17554042+6551277 obklopené tisícovkami prastarých galaxií. Vědecký tým dalekohledu očekává, že jeho optika a vědecké přístroje budou schopny splnit plánované vědecké cíle.

Snímek z JWST uvolněný ve středu 16. 3. 2022 je jen testovací snímek, nikoli součást vědeckých pozorování. Ukazuje, jak funguje jeho 18 šestiúhelníkových zrcadel pracujících společně za účelem pořízení jediného sloučeného obrazu. Dalekohled se nachází ve vzdálenosti 1,6 miliónu kilometrů daleko od Země. Vedoucí pracovníci prohlásili, že dalekohled pracuje lépe, než se očekávalo.

Před měsícem NASA zaměřila vesmírný teleskop na mnohem bližší hvězdu (ze souhvězdí Velké medvědice) a získala 18 oddělených snímků z jednotlivých segmentů zrcadla.

Vědci prohlásili, že se jim doslova zatočila hlava, když se podívali na nejnovější zkušební fotografii, která dorazila z JWST. Tento testovací snímek byl zaměřený na hvězdu v souhvězdí Draka, která je téměř 100krát slabší než hvězdy, které můžeme pozorovat pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti asi 2 000 světelných roků od Země (světelný rok je přibližně 9,5 biliónu kilometrů). Poté následovalo seřízení optiky dalekohledu.

Červený a perfektně ostrý obraz hvězdy obklopený paprsky utváří tvar zrcadel dalekohledu a držák jeho sekundárního zrcadla. Ovšem tu největší pozornost si ukrajuje okolí hvězdy. „Nemůžeme si pomoci, ale spatřit tyto tisíce galaxií v pozadí, to je opravdu něco úžasného,“ říká Jane Rigby, vědecká pracovnice projektu Webbova teleskopu.

Tyto galaxie jsou několik miliard roků staré. Astronomové dokonce doufají, že Webbův teleskop bude schopen nahlížet tak daleko a zpět v čase, že zobrazí objekty v podobě, jak vypadaly pouze „několik stovek miliónů roků po Velkém třesku,“ dodává Jane Rigby.

První vědecké fotografie nebudou pořízeny dříve než koncem června nebo počátkem července tohoto roku.

Před více než 20 roky jsme začali konstruovat nejvýkonnější kosmický dalekohled, jaký byl kdy vypuštěn do vesmíru, a přistoupili jsme k odvážné konstrukci optiky ke splnění náročných vědeckých cílů,“ říká Thomas Zurbuchen, pomocný ředitel vědeckých misí NASA.

Webbův teleskop v hodnotě 10 miliard amerických dolarů – který je následovníkem téměř 32 let starého Hubbleova vesmírného teleskopu – byl vypuštěn pomocí rakety Ariane 5 v prosinci 2021 a plánované polohy v okolí libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země dosáhl v lednu 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda 2MASS J17554042+6551277, Zkušební snímek, Jwst


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »