Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a SpaceX studují, jak prodloužit životnost HST

NASA a SpaceX studují, jak prodloužit životnost HST

Hubbleův vesmírný dalekohled HST
Autor: NASA

NASA a SpaceX podepsaly 22. září 2022 nefinancovanou dohodu, tzv. Space Act Agreement, která by měla zkoumat proveditelnosti myšlenky společnosti SpaceX a programu Polaris k vynesení Hubbleova vesmírného teleskopu HST na vyšší oběžnou dráhu pomocí kosmické lodi Dragon, a to bez jakýchkoliv finančních nákladů pro americkou vládu. Tato proslulá kosmická observatoř funguje od dubna 1990 (více než 32 let), kdy byla navedena na dráhu ve výšce 540 kilometrů nad zemským povrchem. Tato dráha se však v důsledku odporu řídké atmosféry postupně snižuje a nakonec hrozí zánik dalekohledu v hustých vrstvách zemského ovzduší.

HST nemá na palubě žádný pohonný systém, kterým by korigoval malý, ale stále působící odpor řídké atmosféry v této oblasti kosmického prostoru. Jeho oběžná dráha byla zvyšována pouze při opravárenských misích pomocí raketoplánu Space Shuttle.
Navrhované nové úsilí by zahrnovalo kosmickou loď Dragon od společnosti SpaceX Elona Muska.

Před několika měsíci se společnost SpaceX obrátila na NASA s myšlenkou na studii, zda by komerční posádka mohla pomoci zvýšit oběžnou dráhu Hubbleova teleskopu,“ prohlásil vedoucí vědecký pracovník NASA Thomas Zurbuchen. Dodal, že agentura souhlasila se studiem uvedeného problému a zdůraznil, že v současné době zatím nejsou žádné konkrétní plány na provedení a financování takové mise, dokud nebude technické řešení lépe prostudováno.

Jednou z hlavních překážek by bylo, že kosmická loď Dragon, na rozdíl od raketoplánu Space Shuttle, není vybavena robotickým ramenem a byla by nutná její modifikace pro takovou misi.

SpaceX – ve spolupráci s programem Polaris – navrhuje tuto studii k lepšímu porozumění technickým výzvám spojeným s takovými servisními misemi. Tato studie není uzavřená a další společnosti se mohou ucházet podobnými studiemi se svými zajímavými projekty.

Tým předpokládá, že studie potrvá zhruba šest měsíců a bude shromažďovat technická data z Hubbleova teleskopu a kosmické lodi Dragon společnosti SpaceX. Tato data pomůžou rozhodnout, jestli by bylo možné bezpečně uskutečnit setkání, spojení a vynesení dalekohledu na vyšší, mnohem stabilnější dráhu.

Tato studie je vzrušujícím příkladem toho, jak průkopnicky přistupuje NASA při výzkumu prostřednictvím soukromo-veřejné spolupráce,“ říká Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora při Science Mission Directorate at NASA Headquarters in Washington. „Jak naše flotila roste, máme potřebu zkoumat široký rozsah možností, jak podpořit co nejsilnější a nejkvalitnější vědecké mise.“

Kosmická loď Dragon společnosti SpaceX Autor: NASA
Kosmická loď Dragon společnosti SpaceX
Autor: NASA
Zatímco HST a Dragon budou sloužit jako zkušební modely pro tuto studii, části konceptu mise mohou být aplikovatelné i na jiné kosmické lodě, zejména na nízkých oběžných drahách kolem Země.

SpaceX navrhuje tuto myšlenku v rámci spolupráce s programem Polaris, což je soukromý pilotovaný program pod vedením miliardáře Jareda Isaacmana, který v minulém roce uskutečnil pilotovaný let na oběžnou dráhu v kosmické lodi Dragon společně se třemi dalšími soukromými astronauty. Na další kosmický let se nyní připravuje, měl by se uskutečnit v roce 2023.

Navedení HST na vyšší, mnohem stabilnější oběžnou dráhu může tak o mnoho let prodloužit životnost tohoto kosmického dalekohledu. Na konci životnosti HST plánuje NASA jeho stažení z oběžné dráhy nebo bezpečné zničení.

V současné době se předpokládá, že Hubble zůstane v provozu po celou tuto dekádu, s 50procentní šancí na jeho stažení v roce 2037“, řekl Patrick Crouse, projektový manažer Hubbleova vesmírného teleskopu.

Hubbleův teleskop, patřící pravděpodobně k nejcennějším v historii vědy, pokračuje v realizaci důležitých pozorování včetně toho, při kterém letos detekoval nejvzdálenější doposud spatřenou osamělou hvězdu – Earendel, jejímuž světlu trvalo 12,9 miliardy roků, než k nám doputovalo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zvýšení dráhy, Program Polaris, Kosmická loď Dragon, HST


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »