HST na stopě středně těžkých černých děr
Autor: ESA/Hubble, NASA, Eduardo Vitral (STScI)
Hubbleův dalekohled dlouhodobě pozoroval velmi blízkou kulovou hvězdokupu Messier 4, kterou nalezneme v souhvězdí Štíra. Nachází se poblíž jasné hvězdy Antares a za ideálních podmínek by měla být vidtelná i pouhým okem. Od Země ji dělí asi jen 6000 světelných let. Výsledek pozorování můžete vidět na této fotografii. Z dvanáctileté série pozorování pohybů hvězd v M4 astronomové usuzují, že se v samém srdci tohoto hvězdného uskupení může nacházet neobvyklá středně velká černá díra.
Můžete si asi říci, co je zvláštního na středně velké černé díře. Háček je totiž v tom, že de facto všechny známé černé díry jsou buď malé nebo ohromně velké. O středně velkých vlastně zatím vůbec nevíme. Malé byly vytvořeny gravitačním zhroucením hmotné hvězdy na konci jejího života, jejich hmotnost se tak pohybuje v řádu několika jednotek až desítek ekvivalentů hmotnosti Slunce. V Galaxii jich najdeme asi 100 milionů. Jejich úplným opakem jsou supermasivní černé díry s hmotností v řádu milionů nebo dokonce i miliard hmotností naší hvězdy. Obvykle se vyskytují v centrech galaxií, tu naši nevyjímaje.
Tyto dva druhy černých děr známe relativně dobře. Stále však ne a ne najít nějaký rozumný kompromis mezi nimi, černé díry s hmotností od 100 do 100 000 ekvivalentů sluneční hmotnosti. Bylo objeveno již několik kandidátů na takovýto objekt, kvůli nedostatku dat však existence žádného z nich nebyla definitivně potvrzena. To by se nyní mohlo změnit.
HST poskytl dlouhou řadu pozorování kulové hvězdokupy M4 po dobu 12 let. Na základě zaznamenané změny poloh hvězd v centru této hvězdokupy vědci spočítali, že by se zde měl nacházet objekt asi 800krát hmotnější než naše životodárná hvězda. S největší pravděpodobností by se mělo jednat o černou díru. Z pozorování vyplývá, že jiné možnosti nejsou příliš pravděpodobné. Zdají se být vyloučena jiná tělesa, jako jsou seskupení nerozlišených hvězd, malých černých děr obíhajících kolem sebe nebo neutronových hvězd.
O autorovi
Jan Herzig
Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.
