Messier 4 se nachází západně od jasného červeného obra Antares, alfa hvězdy souhvězdí Štíra (Scorpius). Samotná kulová hvězdokupa M4 je sotva vidět z tmavých míst, přestože obsahuje přibližně 100 000 hvězd a je od nás zhruba 5500 světelných roků daleko. Díky své blízkosti je hlavním cílem...
Hubbleův dalekohled dlouhodobě pozoroval velmi blízkou kulovou hvězdokupu Messier 4, kterou nalezneme v souhvězdí Štíra. Nachází se poblíž jasné hvězdy Antares a za ideálních podmínek by měla být vidtelná i pouhým okem. Od Země ji dělí asi jen 6000 světelných let. Výsledek pozorování...
Zdá se, že od obzoru k barvitým mračnům u červeného obra Antares teče temná řeka. Kalná, temná řeka je prachová mlhovina, která zakrývá poblíž centrální Mléčné dráhy světlo hvězd v pozadí, i když tmavá prachová mlhovina obsahuje většinou molekulární vodík. Prach rozptyluje hvězdné světlo kolem alfa...
Mračna kolem hvězdné soustavy Rho Ophiucus tvoří jednu z nejbližších hvězdotvorných oblastí. Rho Ophiucus je podvojný hvězdný systém, který je vidět ve světle zbarvené oblasti vpravo. Tento systém se nachází ve vzdálenosti pouhých 400 světelných let a je charakteristický svým barevným...
Bílí trpaslíci jsou nevelcí podle hvězdných měřítek, zato jsou vysoce rozžhavení, ovšem - ochlazující se. Jaderný oheň v jejich útrobách už nepokračuje a tak se budou jen ochlazovat až zcela pohasnou. Tento snímek z dalekohledu Hubble Space Telescope pokrývá malou oblast poblíž středu kulové...
M4 je kulová hvězdokupa viditelná na tmavé obloze asi jeden stupeň západně od jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. M4 ve vzdálenosti 7000 světelných let je asi nejbližší kulovou hvězdokupou, což znamená, že nyní vidíme jak M4 vypadala před 7000 lety na úsvitu psané historie lidstva. ...
Messier 4 se nachází západně od jasného červeného obra Antares, alfa hvězdy souhvězdí Štíra (Scorpius). Samotná kulová hvězdokupa M4 je sotva vidět z tmavých míst, přestože obsahuje přibližně 100 000 hvězd a je od nás zhruba 5500 světelných roků daleko. Díky své blízkosti je hlavním cílem...
Hubbleův dalekohled dlouhodobě pozoroval velmi blízkou kulovou hvězdokupu Messier 4, kterou nalezneme v souhvězdí Štíra. Nachází se poblíž jasné hvězdy Antares a za ideálních podmínek by měla být vidtelná i pouhým okem. Od Země ji dělí asi jen 6000 světelných let. Výsledek pozorování...
Zdá se, že od obzoru k barvitým mračnům u červeného obra Antares teče temná řeka. Kalná, temná řeka je prachová mlhovina, která zakrývá poblíž centrální Mléčné dráhy světlo hvězd v pozadí, i když tmavá prachová mlhovina obsahuje většinou molekulární vodík. Prach rozptyluje hvězdné světlo kolem alfa...
Mračna kolem hvězdné soustavy Rho Ophiucus tvoří jednu z nejbližších hvězdotvorných oblastí. Rho Ophiucus je podvojný hvězdný systém, který je vidět ve světle zbarvené oblasti vpravo. Tento systém se nachází ve vzdálenosti pouhých 400 světelných let a je charakteristický svým barevným...
Bílí trpaslíci jsou nevelcí podle hvězdných měřítek, zato jsou vysoce rozžhavení, ovšem - ochlazující se. Jaderný oheň v jejich útrobách už nepokračuje a tak se budou jen ochlazovat až zcela pohasnou. Tento snímek z dalekohledu Hubble Space Telescope pokrývá malou oblast poblíž středu kulové...
M4 je kulová hvězdokupa viditelná na tmavé obloze asi jeden stupeň západně od jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. M4 ve vzdálenosti 7000 světelných let je asi nejbližší kulovou hvězdokupou, což znamená, že nyní vidíme jak M4 vypadala před 7000 lety na úsvitu psané historie lidstva. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
