Messier 4 se nachází západně od jasného červeného obra Antares, alfa hvězdy souhvězdí Štíra (Scorpius). Samotná kulová hvězdokupa M4 je sotva vidět z tmavých míst, přestože obsahuje přibližně 100 000 hvězd a je od nás zhruba 5500 světelných roků daleko. Díky své blízkosti je hlavním cílem...
Hubbleův dalekohled dlouhodobě pozoroval velmi blízkou kulovou hvězdokupu Messier 4, kterou nalezneme v souhvězdí Štíra. Nachází se poblíž jasné hvězdy Antares a za ideálních podmínek by měla být vidtelná i pouhým okem. Od Země ji dělí asi jen 6000 světelných let. Výsledek pozorování...
Zdá se, že od obzoru k barvitým mračnům u červeného obra Antares teče temná řeka. Kalná, temná řeka je prachová mlhovina, která zakrývá poblíž centrální Mléčné dráhy světlo hvězd v pozadí, i když tmavá prachová mlhovina obsahuje většinou molekulární vodík. Prach rozptyluje hvězdné světlo kolem alfa...
Mračna kolem hvězdné soustavy Rho Ophiucus tvoří jednu z nejbližších hvězdotvorných oblastí. Rho Ophiucus je podvojný hvězdný systém, který je vidět ve světle zbarvené oblasti vpravo. Tento systém se nachází ve vzdálenosti pouhých 400 světelných let a je charakteristický svým barevným...
Bílí trpaslíci jsou nevelcí podle hvězdných měřítek, zato jsou vysoce rozžhavení, ovšem - ochlazující se. Jaderný oheň v jejich útrobách už nepokračuje a tak se budou jen ochlazovat až zcela pohasnou. Tento snímek z dalekohledu Hubble Space Telescope pokrývá malou oblast poblíž středu kulové...
M4 je kulová hvězdokupa viditelná na tmavé obloze asi jeden stupeň západně od jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. M4 ve vzdálenosti 7000 světelných let je asi nejbližší kulovou hvězdokupou, což znamená, že nyní vidíme jak M4 vypadala před 7000 lety na úsvitu psané historie lidstva. ...
Messier 4 se nachází západně od jasného červeného obra Antares, alfa hvězdy souhvězdí Štíra (Scorpius). Samotná kulová hvězdokupa M4 je sotva vidět z tmavých míst, přestože obsahuje přibližně 100 000 hvězd a je od nás zhruba 5500 světelných roků daleko. Díky své blízkosti je hlavním cílem...
Hubbleův dalekohled dlouhodobě pozoroval velmi blízkou kulovou hvězdokupu Messier 4, kterou nalezneme v souhvězdí Štíra. Nachází se poblíž jasné hvězdy Antares a za ideálních podmínek by měla být vidtelná i pouhým okem. Od Země ji dělí asi jen 6000 světelných let. Výsledek pozorování...
Zdá se, že od obzoru k barvitým mračnům u červeného obra Antares teče temná řeka. Kalná, temná řeka je prachová mlhovina, která zakrývá poblíž centrální Mléčné dráhy světlo hvězd v pozadí, i když tmavá prachová mlhovina obsahuje většinou molekulární vodík. Prach rozptyluje hvězdné světlo kolem alfa...
Mračna kolem hvězdné soustavy Rho Ophiucus tvoří jednu z nejbližších hvězdotvorných oblastí. Rho Ophiucus je podvojný hvězdný systém, který je vidět ve světle zbarvené oblasti vpravo. Tento systém se nachází ve vzdálenosti pouhých 400 světelných let a je charakteristický svým barevným...
Bílí trpaslíci jsou nevelcí podle hvězdných měřítek, zato jsou vysoce rozžhavení, ovšem - ochlazující se. Jaderný oheň v jejich útrobách už nepokračuje a tak se budou jen ochlazovat až zcela pohasnou. Tento snímek z dalekohledu Hubble Space Telescope pokrývá malou oblast poblíž středu kulové...
M4 je kulová hvězdokupa viditelná na tmavé obloze asi jeden stupeň západně od jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. M4 ve vzdálenosti 7000 světelných let je asi nejbližší kulovou hvězdokupou, což znamená, že nyní vidíme jak M4 vypadala před 7000 lety na úsvitu psané historie lidstva. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
