Messier 4 se nachází západně od jasného červeného obra Antares, alfa hvězdy souhvězdí Štíra (Scorpius). Samotná kulová hvězdokupa M4 je sotva vidět z tmavých míst, přestože obsahuje přibližně 100 000 hvězd a je od nás zhruba 5500 světelných roků daleko. Díky své blízkosti je hlavním cílem...
Hubbleův dalekohled dlouhodobě pozoroval velmi blízkou kulovou hvězdokupu Messier 4, kterou nalezneme v souhvězdí Štíra. Nachází se poblíž jasné hvězdy Antares a za ideálních podmínek by měla být vidtelná i pouhým okem. Od Země ji dělí asi jen 6000 světelných let. Výsledek pozorování...
Zdá se, že od obzoru k barvitým mračnům u červeného obra Antares teče temná řeka. Kalná, temná řeka je prachová mlhovina, která zakrývá poblíž centrální Mléčné dráhy světlo hvězd v pozadí, i když tmavá prachová mlhovina obsahuje většinou molekulární vodík. Prach rozptyluje hvězdné světlo kolem alfa...
Mračna kolem hvězdné soustavy Rho Ophiucus tvoří jednu z nejbližších hvězdotvorných oblastí. Rho Ophiucus je podvojný hvězdný systém, který je vidět ve světle zbarvené oblasti vpravo. Tento systém se nachází ve vzdálenosti pouhých 400 světelných let a je charakteristický svým barevným...
Bílí trpaslíci jsou nevelcí podle hvězdných měřítek, zato jsou vysoce rozžhavení, ovšem - ochlazující se. Jaderný oheň v jejich útrobách už nepokračuje a tak se budou jen ochlazovat až zcela pohasnou. Tento snímek z dalekohledu Hubble Space Telescope pokrývá malou oblast poblíž středu kulové...
M4 je kulová hvězdokupa viditelná na tmavé obloze asi jeden stupeň západně od jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. M4 ve vzdálenosti 7000 světelných let je asi nejbližší kulovou hvězdokupou, což znamená, že nyní vidíme jak M4 vypadala před 7000 lety na úsvitu psané historie lidstva. ...
Messier 4 se nachází západně od jasného červeného obra Antares, alfa hvězdy souhvězdí Štíra (Scorpius). Samotná kulová hvězdokupa M4 je sotva vidět z tmavých míst, přestože obsahuje přibližně 100 000 hvězd a je od nás zhruba 5500 světelných roků daleko. Díky své blízkosti je hlavním cílem...
Hubbleův dalekohled dlouhodobě pozoroval velmi blízkou kulovou hvězdokupu Messier 4, kterou nalezneme v souhvězdí Štíra. Nachází se poblíž jasné hvězdy Antares a za ideálních podmínek by měla být vidtelná i pouhým okem. Od Země ji dělí asi jen 6000 světelných let. Výsledek pozorování...
Zdá se, že od obzoru k barvitým mračnům u červeného obra Antares teče temná řeka. Kalná, temná řeka je prachová mlhovina, která zakrývá poblíž centrální Mléčné dráhy světlo hvězd v pozadí, i když tmavá prachová mlhovina obsahuje většinou molekulární vodík. Prach rozptyluje hvězdné světlo kolem alfa...
Mračna kolem hvězdné soustavy Rho Ophiucus tvoří jednu z nejbližších hvězdotvorných oblastí. Rho Ophiucus je podvojný hvězdný systém, který je vidět ve světle zbarvené oblasti vpravo. Tento systém se nachází ve vzdálenosti pouhých 400 světelných let a je charakteristický svým barevným...
Bílí trpaslíci jsou nevelcí podle hvězdných měřítek, zato jsou vysoce rozžhavení, ovšem - ochlazující se. Jaderný oheň v jejich útrobách už nepokračuje a tak se budou jen ochlazovat až zcela pohasnou. Tento snímek z dalekohledu Hubble Space Telescope pokrývá malou oblast poblíž středu kulové...
M4 je kulová hvězdokupa viditelná na tmavé obloze asi jeden stupeň západně od jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. M4 ve vzdálenosti 7000 světelných let je asi nejbližší kulovou hvězdokupou, což znamená, že nyní vidíme jak M4 vypadala před 7000 lety na úsvitu psané historie lidstva. ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Polární záře ze Staré hory u Novosedel, co oblačnost krátce dovolila.
