Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Okno do vesmíru #1
Jan Herzig Vytisknout článek

Okno do vesmíru #1

Mléčná dráha odrážející se na vodní hladině.
Autor: peakpx.com

Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.

Přednáškový cyklus Okno do vesmíru je nová aktivita Západočeské pobočky ČAS vznikající prostřednictvím její nově vytvořené Pracovní skupiny pro práci s mládeží ve spolupráci s organizací Zvaž vědu!, iniciativou GoHigher a Západočeskou galerií. Jejím cílem je zatraktivnění popularizace astronomie, astrofyziky a příbuzných oborů mezi středoškolskými studenty v Plzeňském kraji a okolí.

Poprvé se uskuteční již ve čtvrtek 3. dubna. Na programu bude pravidelná rubrika Novinky z vesmíru, kde Jan Herzig představí aktuální informace o dění na obloze, astrofyzikálním výzkumu i nejnovějších událostech v kosmonautice. Hlavní součástí programu však bude zvaná přednáška. Napoprvé přijal pozvání ředitel Fyzikální ústavu Akademie věd ČR, RNDr. Michael Prouza, Ph.D.

Anotace zvané přednášky Kosmické záření nejvyšších energií:

Kosmické záření stálo u zrodu částicové fyziky na samém konci 19. století. Nyní, po 125-letém bádání, stále neznáme všechny odpovědi na základní otázky o jeho zdrojích a vlastnostech. Observatoř Pierra Augera v Argentině je nejdokonalejším a největším zařízením současnosti, které ke zkoumání nejenergetičtějšího kosmického záření slouží. V listopadu 2024 byly podepsány dohody, které oficiálně zahájily činnost modernizované observatoře a prodloužily její fungování nejméně do roku 2035. I díky tomu Observatoř Pierra Augera za účasti mnoha českých fyziků a astronomů konečně začíná přinášet řešení klíčových otázek oboru.

Upoutávka na akci Okno do vesmíru #1 Autor: Jakub Toman
Upoutávka na akci Okno do vesmíru #1
Autor: Jakub Toman

Program akce: 

15:00 Úvodní slovo, představení projektu a organizátorů 

15:10 Novinky z výzkumu vesmíru - Jan Herzig

15:50 Přestávka s občerstvením

16:20 Kosmické záření nejvyšších energií - Michael Prouza

17:20 Diskuze s občerstvením

18:00 Závěr akce

Místo konání: Semlerova rezidence (Klatovská třída 721/110, 301 00 Plzeň 3 - Jižní Předměstí), k dopravě doporučujeme využít tramvaj č. 4, zastávka Dobrovského nebo Náměstí Míru, viz mapa

Pro účast stačí vyplnit krátký registrační formulář.

Akce je určena pro studenty středních škol a zájemce z řad studentů nižších stupňů víceletých gymnázií a vyšších stupňů základních škol.

Pro více informací o této i dalších podobných akcích sledujte instagram Zvaž vědu! nebo webové stránky GoHigher a Západočeské pobočky ČAS. V případě jakýchkoliv otázek se neváhejte obrátit na organizátory prostřednictvím mailu herzig@astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] zvazvedu.cz
[2] GoHigher.cz
[3] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Studenti, Popularizace vědy, Jan Herzig, Michael Prouza, Plzeň, Přednáška , Akce 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »