Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Okno do vesmíru #1
Jan Herzig Vytisknout článek

Okno do vesmíru #1

Mléčná dráha odrážející se na vodní hladině.
Autor: peakpx.com

Pohled na noční oblohu v nás může vyvolávat různé otázky. Díky moderní vědě známe na možná až překvapivě velkou část z nich velmi přesnou odpověď. Astronomie, astrofyzika a kosmonautika jsou v současné době jedněmi z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborů. Přednáškový cyklus Okno do vesmíru umožní studentům nahlédnout na aktuální dění v těchto zajímavých vědeckých oblastech a představí významné české vědce, kteří se jejich studiem zabývají.

Přednáškový cyklus Okno do vesmíru je nová aktivita Západočeské pobočky ČAS vznikající prostřednictvím její nově vytvořené Pracovní skupiny pro práci s mládeží ve spolupráci s organizací Zvaž vědu!, iniciativou GoHigher a Západočeskou galerií. Jejím cílem je zatraktivnění popularizace astronomie, astrofyziky a příbuzných oborů mezi středoškolskými studenty v Plzeňském kraji a okolí.

Poprvé se uskuteční již ve čtvrtek 3. dubna. Na programu bude pravidelná rubrika Novinky z vesmíru, kde Jan Herzig představí aktuální informace o dění na obloze, astrofyzikálním výzkumu i nejnovějších událostech v kosmonautice. Hlavní součástí programu však bude zvaná přednáška. Napoprvé přijal pozvání ředitel Fyzikální ústavu Akademie věd ČR, RNDr. Michael Prouza, Ph.D.

Anotace zvané přednášky Kosmické záření nejvyšších energií:

Kosmické záření stálo u zrodu částicové fyziky na samém konci 19. století. Nyní, po 125-letém bádání, stále neznáme všechny odpovědi na základní otázky o jeho zdrojích a vlastnostech. Observatoř Pierra Augera v Argentině je nejdokonalejším a největším zařízením současnosti, které ke zkoumání nejenergetičtějšího kosmického záření slouží. V listopadu 2024 byly podepsány dohody, které oficiálně zahájily činnost modernizované observatoře a prodloužily její fungování nejméně do roku 2035. I díky tomu Observatoř Pierra Augera za účasti mnoha českých fyziků a astronomů konečně začíná přinášet řešení klíčových otázek oboru.

Upoutávka na akci Okno do vesmíru #1 Autor: Jakub Toman
Upoutávka na akci Okno do vesmíru #1
Autor: Jakub Toman

Program akce: 

15:00 Úvodní slovo, představení projektu a organizátorů 

15:10 Novinky z výzkumu vesmíru - Jan Herzig

15:50 Přestávka s občerstvením

16:20 Kosmické záření nejvyšších energií - Michael Prouza

17:20 Diskuze s občerstvením

18:00 Závěr akce

Místo konání: Semlerova rezidence (Klatovská třída 721/110, 301 00 Plzeň 3 - Jižní Předměstí), k dopravě doporučujeme využít tramvaj č. 4, zastávka Dobrovského nebo Náměstí Míru, viz mapa

Pro účast stačí vyplnit krátký registrační formulář.

Akce je určena pro studenty středních škol a zájemce z řad studentů nižších stupňů víceletých gymnázií a vyšších stupňů základních škol.

Pro více informací o této i dalších podobných akcích sledujte instagram Zvaž vědu! nebo webové stránky GoHigher a Západočeské pobočky ČAS. V případě jakýchkoliv otázek se neváhejte obrátit na organizátory prostřednictvím mailu herzig@astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] zvazvedu.cz
[2] GoHigher.cz
[3] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Studenti, Popularizace vědy, Jan Herzig, Michael Prouza, Plzeň, Přednáška , Akce 


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »