Úvodní  >  Autoři  >  Josef Jíra

Autor: Josef Jíra

O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.



26.05.2025 Astrofoto setkání v Manětíně

(přečteno 3 956x)

27.12.2023 Kalendář 2024 - fotky českých a slovenských astrofotografů

(přečteno 4 296x)

03.10.2023 Plzeňská okna do vesmíru V

(přečteno 4 093x)

27.12.2022 Kalendář 2023 - fotky českých a slovenských astrofotografů

(přečteno 6 131x)

21.12.2021 Kalendář 2022 - fotky českých a slovenských astrofotografů

(přečteno 7 763x)

12.06.2019 Výstava OBLOHA v atriu Gymnázia Františka Křižíka

(přečteno 5 795x)

01.03.2019 Konference o životě a díle Josefa Františka Smetany 2019

(přečteno 6 886x)

18.10.2018 Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018

(přečteno 6 933x)

30.07.2018 Odhalení pomníku skvělého vynálezce Ludvíka Očenáška

(přečteno 13 474x)

30.10.2017 Okna vesmíru dokořán ožila v Plzni

(přečteno 7 541x)

18.09.2017 Odhalení pamětní desky Otty Seydla

(přečteno 6 594x)

07.09.2017 Pozvánka na Dny vědy a techniky v Plzni 2017

(přečteno 8 692x)

26.07.2017 Astronomický den v areálu kláštera Teplá

(přečteno 17 368x)

31.05.2017 Přijďte na Astronomický den v Nečtinech

(přečteno 12 562x)

11.05.2017 Navštivte Den Ludvíka Očenáška

(přečteno 8 197x)

24.03.2017 Dvoudenní konference připomenula významného astronoma ze západních Čech

(přečteno 7 964x)

21.02.2017 Konference o životě a díle Josefa Františka Smetany

(přečteno 9 557x)

18.01.2017 Tmavá obloha v Brdech: Rozsáhlé území bez světelných zdrojů je v ČR unikátem

(přečteno 22 132x)

05.09.2016 Nepropásněte Dny vědy a techniky v Plzni 2016

(přečteno 12 952x)

11.05.2016 Můří noc v Manětínské oblasti tmavé oblohy

(přečteno 11 302x)

01.03.2016 Přijďte na hvězdné safari v Plzni

(přečteno 9 643x)

11.12.2015 Zajděte na astronomický program v plzeňské ZOO

(přečteno 7 490x)

10.09.2015 Astronomové na Dnech vědy a techniky v Plzni 2015

(přečteno 9 713x)

02.09.2015 Astronomický den v Manětínské oblasti tmavé oblohy

(přečteno 13 083x)

24.07.2015 Léto v Manětínské oblasti tmavé oblohy

(přečteno 13 365x)

30.03.2015 Chcete si s námi osahat kosmonautiku?

(přečteno 9 368x)

10.03.2014 Soutěž: Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2014

(přečteno 9 124x)

07.02.2014 Exkurze do technického muzea v Mnichově 2014

(přečteno 8 156x)

07.02.2014 Absolutní vítěz „Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2013“

(přečteno 6 324x)

08.10.2013 Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2013 - uzávěrka již tento měsíc!

(přečteno 5 095x)

17.07.2013 Astronomický den v Manětíně v pátek 19. července

(přečteno 4 565x)

12.02.2013 Absolutní vítěz „Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2012“

(přečteno 14 364x)

10.12.2012 „Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2012“

(přečteno 12 666x)

25.10.2012 Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2012 - uzávěrka za týden!

(přečteno 8 496x)

11.10.2012 Unikátní výstava v Moravské Třebové

(přečteno 8 900x)

07.03.2012 Exkurze do technického muzea v Mnichově 21. dubna 2012

(přečteno 7 271x)

24.10.2011 Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2011 - uzávěrka za týden!

(přečteno 4 299x)

12.09.2011 Fotografická výstava ZpČAS

(přečteno 4 756x)

23.03.2011 Exkurze do technického muzea v Mnichově

(přečteno 8 552x)

08.02.2011 Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2011

(přečteno 5 545x)

01.11.2010 Den s Jiřím Grygarem

(přečteno 7 331x)

23.03.2010 Chcete si vypůjčit zajímavou výstavu pro vaši organizaci, školu, muzeum či firmu?

(přečteno 5 587x)

21.01.2010 Výsledky soutěže "Sviťme si na cestu... ne na hvězdy" 2009

(přečteno 6 340x)

09.11.2009 Soutěžte o zajímavé ceny!

(přečteno 6 265x)

19.07.2009 Česká výprava za zatměním Slunce je v Číně

(přečteno 9 074x)

23.04.2009 Kolik hvězd ještě můžeme spatřit?

(přečteno 8 628x)

26.03.2009 Tři v jednom aneb pozvánka na vernisáž, soutěž a seminář

(přečteno 6 858x)

17.03.2009 Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2009

(přečteno 6 755x)

19.02.2008 Astrovečer aneb setkání zájemců o astronomii

(přečteno 7 741x)

18.09.2007 Věda a technika v ulicích Plzně – přijďte mezi nás

(přečteno 7 806x)

16.10.2006 Vyhodnocení fotografické soutěže k problematice světelného znečištění

(přečteno 6 696x)

12.04.2006 Plzeň: Zatmění Slunce 2006 Turecko

(přečteno 7 061x)

29.08.2005 Fotografická soutěž k problematice světelného znečištění

(přečteno 8 008x)

09.03.2005 Expedice za tečným zákrytem v Rokycanech

(přečteno 7 322x)



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »