Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Věda a technika v ulicích Plzně – přijďte mezi nás
Josef Jíra Vytisknout článek

Věda a technika v ulicích Plzně – přijďte mezi nás

Jménem svým, ale i jménem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, si Vás dovoluji pozvat na druhý ročník Vědy a techniky v ulicích Plzně, který pořádá Česká hlava v termínu 21.-22.9. 2007. Stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti bude umístěn jako minulý rok v Šafaříkových sadech před Muzeem a bude součástí většího celku, který je prezentován heslem "Dotkněte se vesmíru". Kromě stánku ZpČAS zde najdete stánek H+P Plzeň, Hvězdárny v Rokycanech ale i stánek Katedry obecné fyziky, se kterou naše pobočka dlouhodobě spolupracuje.

Poznámka redakce: Program mnoha astronomických institucí k Noci vědců naleznete na www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2007/

Naším cílem je oslovit širokou veřejnost, ať už prezentací startů raket na našem improvizovaném kosmodromu či fotografickou výstavou z činnosti naší organizace nebo možností projít si sluneční soustavu s odborným výkladem. Tento model sluneční soustavy je vyrobený v měřítku 1 : 28 miliardám a díky dobře zvolenému měřítku je nainstalovaný v celé délce Šafaříkových sadů cca. 212 metrů. Pokud máte zájem a rádi byste si zarezervovali určitou hodinu pro Vás nebo Vaše studenty, napište nám na e-mail zpcas@hvr.cz .

Dotkněte se vesmíru

obr1.jpg
Hvězdárna a planetárium Plzeň (hvezdarna.plzen-city.cz)

V dalekohledech Hvězdárny a planetária Plzeň bude možné při jasné obloze pozorovat aktivitu Slunce. Budete si moci prohlédnout prostorový model souhvězdí a můžete zkusit některá souhvězdí rozpoznat. Předváděny budou dokonce i hmatová souhvězdí. Pro malé i velké bude připraven „Kosmonavigátor“, pro ty nejmenší omalovánky a vystřihovánky.

Západočeská pobočka ČAS (www.astro.zcu.cz/cs/)

obr2.jpg
Na stánku pobočky pro Vás budou připraveny nejenom starty raket domácí výroby na různé pohony, ale budete mít i možnost si postavit vlastní raketu na vodní pohon, projít si sluneční soustavou a shlédnou fotografickou výstavu z činnosti Západočeské pobočky České astronomické společnosti.

Hvězdárna v Rokycanech (www.hvr.cz)

obr3.jpg
Pod heslem "Dotkněte se vesmíru" bude Hvězdárna v Rokycanech ve své expozici předvádět jednoduché astronomické pokusy, seznámí Vás s různými druhy meteorologických přístrojů a nabídne Vám možnost vyzkoušet si slalom naruby.

Katedra obecné fyziky (www.kof.zcu.cz)

obr4.jpg
Na stanovišti před muzeem najdete také Katedru obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU, kde budete mít možnost vyzkoušet si „Fyziku na vlastní kůži" Chcete být svědky funkčního modelu atomové bomby? Chcete si vyzkoušet na vlastní kůži, jaké je být fakírem? Máte rádi, když Vám vstávají vlasy (hrůzou)? Viděli jste už interaktivní učebnici fyziky? Tohle a mnoho dalšího najdete před muzeem v expozici Katedry obecné fyziky! Uvidíte spoustu zajímavých fyzikálních pokusů, mnohé si sami vyzkoušíte. Čeká na vás dílna "vyrob si sám" a soutěže o drobné ceny pro děti všech věkových kategorií.

Na viděnou Josef Jíra předseda ZpČAS




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »