Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astrofoto setkání v Manětíně
Josef Jíra Vytisknout článek

Astrofoto setkání v Manětíně

Astrofotograf Pavel Pech se učí chytat fotony v Chorvatsku (2009)
Autor: Martin Gembec

Vážení přátelé astronomické fotografie, srdečně vás zveme na neformální setkání nadšenců do astrofotografie, které se uskuteční v sobotu 31. května 2025 v Kulturním domě Manětín. Akci pořádá Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s městem Manětín a jedná se již o druhé setkání tohoto druhu, které nabízí jedinečnou příležitost poznat se osobně, sdílet zkušenosti a vzájemně se obohatit o nové poznatky.

V rámci oficiálního programu se můžete těšit na zajímavé příspěvky, které vás vtáhnou do tajů nejenom astronomické fotografie. Určitě zajímavá bude i neformální diskuse, kde bude dostatek prostoru na výměnu postřehů, tipů a vašich zkušeností s astronomickou fotografií.

Astrofoto setkání Západočeské pobočky Autor: Josef Jíra
Astrofoto setkání Západočeské pobočky
Autor: Josef Jíra

Pokud vás fascinuje hvězdná obloha a atmosférické jevy, tak neváhejte a přijďte si vyslechnout přednášku Martina Setváka „Obloha v pohybu, aneb základy intervalového snímání denní i noční oblohy“, která vás poutavou formou seznámí s tímto specifickým druhem fotografie. Těšit se můžete na snímky a videa z vývoje bouřkových oblačností, mlh, hvězdných drah nebo polárních září.

Pokud nevíte, jak začít s fotografií deep-sky objektů a nechcete utrácet peníze za nesmyslné montáže a objektivy, tak vás zveme na příspěvek Pavla Pecha, který vám poradí, s jakou techniku se vydat na lov fotonů.

Závěr našeho setkání bude věnovaný vašim příspěvkům a postřehům. V současné době evidujeme „Příběh mlhoviny Bublinka?“ od Karla Kolomazníka, „Zajímavé návody pro astronomickou fotografii“ od Josefa Jíra nebo „Meteosat třetí generace“ od Martina Setváka.

Datum: sobota 31. 5. 2025 od 15:00 Kulturní dům Manětín
Pořádá: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Typ: akce určená pro fotografické nadšence a širokou veřejnost
Mapa: odkaz na mapy.cz
Aktuality: aktuální informace o akci budou zveřejněné na našich facebookových stránkách facebook.com/zpcas
Program  
15:00 – 15:05 Přivítání a představení aktivit Západočeské pobočky České astronomické společnosti
Mgr. Josef Jíra, Západočeská pobočka České astronomické společnosti
15:05 – 16:15 Obloha v pohybu, aneb základy intervalového snímání denní i noční oblohy
RNDr. Martin Setvák, CSc., družicové oddělení Českého hydrometeorologického ústavu
16:15 – 16:30 Přestávka
16:30 – 17:30 Fotím deep-sky, s jakou technikou vyrazit na lov fotonů
Ing. Pavel Pech, Západočeská pobočka České astronomické společnosti
17:30 – 18:00 Střípky a zajímavosti – Příběh mlhoviny Bublinka? Meteosat třetí generace, zajímavé návody pro astrofotografii a další....
Účastníci semináře
18:00 – 18:05 Závěrečné slovo

Martin Setvák je český meteorolog specializující se na družicovou meteorologii a výzkum konvektivních bouří. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a od roku 1983 působil v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ), kde vedl družicové oddělení a podílel se na interpretaci meteorologických družicových snímků. Kromě odborné meteorologické práce se věnuje také časosběrnému snímání oblačnosti, které prezentuje na svých webových stránkách setvak.cz. Zde sdílí fascinující timelapse videa zachycující dynamiku atmosférických jevů v různých časových obdobích. Jeho snímky poskytují jedinečný pohled na proměny oblačnosti a atmosférických procesů, které by jinak zůstaly skryté lidskému oku. Jeho odborné znalosti a vášeň pro meteorologii přispěly k lepšímu porozumění extrémním atmosférickým jevům.

Pavel Pech je český amatérský astrofotograf, oceněný Cenou Jindřicha Zemana za astrofotografii. Původně vystudoval softwarové inženýrství na Západočeské univerzitě v Plzni, avšak jeho vášeň pro astronomii jej přivedla k astrofotografii. Jeho jméno je známé v české astrofotografické komunitě, zejména díky webu astrofotky.cz, kde sdílí snímky nejen své, ale i kolegů astrofotografů. Jako nadšenec do CCD techniky neustále experimentuje s novou fotografickou výbavou a své poznatky publikuje na svém blogu. Pavel Pech je také cestovatel, který vyráží za nejlepšími snímky do oblastí s minimálním světelným znečištěním, kde tráví chladné noci zachycováním krás vesmíru, což dokonale vystihuje jeho vášeň pro astrofotografii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Astrofotografie 


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »