Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astrofoto setkání v Manětíně
Josef Jíra Vytisknout článek

Astrofoto setkání v Manětíně

Astrofotograf Pavel Pech se učí chytat fotony v Chorvatsku (2009)
Autor: Martin Gembec

Vážení přátelé astronomické fotografie, srdečně vás zveme na neformální setkání nadšenců do astrofotografie, které se uskuteční v sobotu 31. května 2025 v Kulturním domě Manětín. Akci pořádá Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s městem Manětín a jedná se již o druhé setkání tohoto druhu, které nabízí jedinečnou příležitost poznat se osobně, sdílet zkušenosti a vzájemně se obohatit o nové poznatky.

V rámci oficiálního programu se můžete těšit na zajímavé příspěvky, které vás vtáhnou do tajů nejenom astronomické fotografie. Určitě zajímavá bude i neformální diskuse, kde bude dostatek prostoru na výměnu postřehů, tipů a vašich zkušeností s astronomickou fotografií.

Astrofoto setkání Západočeské pobočky Autor: Josef Jíra
Astrofoto setkání Západočeské pobočky
Autor: Josef Jíra

Pokud vás fascinuje hvězdná obloha a atmosférické jevy, tak neváhejte a přijďte si vyslechnout přednášku Martina Setváka „Obloha v pohybu, aneb základy intervalového snímání denní i noční oblohy“, která vás poutavou formou seznámí s tímto specifickým druhem fotografie. Těšit se můžete na snímky a videa z vývoje bouřkových oblačností, mlh, hvězdných drah nebo polárních září.

Pokud nevíte, jak začít s fotografií deep-sky objektů a nechcete utrácet peníze za nesmyslné montáže a objektivy, tak vás zveme na příspěvek Pavla Pecha, který vám poradí, s jakou techniku se vydat na lov fotonů.

Závěr našeho setkání bude věnovaný vašim příspěvkům a postřehům. V současné době evidujeme „Příběh mlhoviny Bublinka?“ od Karla Kolomazníka, „Zajímavé návody pro astronomickou fotografii“ od Josefa Jíra nebo „Meteosat třetí generace“ od Martina Setváka.

Datum: sobota 31. 5. 2025 od 15:00 Kulturní dům Manětín
Pořádá: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Typ: akce určená pro fotografické nadšence a širokou veřejnost
Mapa: odkaz na mapy.cz
Aktuality: aktuální informace o akci budou zveřejněné na našich facebookových stránkách facebook.com/zpcas
Program  
15:00 – 15:05 Přivítání a představení aktivit Západočeské pobočky České astronomické společnosti
Mgr. Josef Jíra, Západočeská pobočka České astronomické společnosti
15:05 – 16:15 Obloha v pohybu, aneb základy intervalového snímání denní i noční oblohy
RNDr. Martin Setvák, CSc., družicové oddělení Českého hydrometeorologického ústavu
16:15 – 16:30 Přestávka
16:30 – 17:30 Fotím deep-sky, s jakou technikou vyrazit na lov fotonů
Ing. Pavel Pech, Západočeská pobočka České astronomické společnosti
17:30 – 18:00 Střípky a zajímavosti – Příběh mlhoviny Bublinka? Meteosat třetí generace, zajímavé návody pro astrofotografii a další....
Účastníci semináře
18:00 – 18:05 Závěrečné slovo

Martin Setvák je český meteorolog specializující se na družicovou meteorologii a výzkum konvektivních bouří. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a od roku 1983 působil v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ), kde vedl družicové oddělení a podílel se na interpretaci meteorologických družicových snímků. Kromě odborné meteorologické práce se věnuje také časosběrnému snímání oblačnosti, které prezentuje na svých webových stránkách setvak.cz. Zde sdílí fascinující timelapse videa zachycující dynamiku atmosférických jevů v různých časových obdobích. Jeho snímky poskytují jedinečný pohled na proměny oblačnosti a atmosférických procesů, které by jinak zůstaly skryté lidskému oku. Jeho odborné znalosti a vášeň pro meteorologii přispěly k lepšímu porozumění extrémním atmosférickým jevům.

Pavel Pech je český amatérský astrofotograf, oceněný Cenou Jindřicha Zemana za astrofotografii. Původně vystudoval softwarové inženýrství na Západočeské univerzitě v Plzni, avšak jeho vášeň pro astronomii jej přivedla k astrofotografii. Jeho jméno je známé v české astrofotografické komunitě, zejména díky webu astrofotky.cz, kde sdílí snímky nejen své, ale i kolegů astrofotografů. Jako nadšenec do CCD techniky neustále experimentuje s novou fotografickou výbavou a své poznatky publikuje na svém blogu. Pavel Pech je také cestovatel, který vyráží za nejlepšími snímky do oblastí s minimálním světelným znečištěním, kde tráví chladné noci zachycováním krás vesmíru, což dokonale vystihuje jeho vášeň pro astrofotografii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Astrofotografie 


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »