Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astrofoto setkání v Manětíně
Josef Jíra Vytisknout článek

Astrofoto setkání v Manětíně

Astrofotograf Pavel Pech se učí chytat fotony v Chorvatsku (2009)
Autor: Martin Gembec

Vážení přátelé astronomické fotografie, srdečně vás zveme na neformální setkání nadšenců do astrofotografie, které se uskuteční v sobotu 31. května 2025 v Kulturním domě Manětín. Akci pořádá Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s městem Manětín a jedná se již o druhé setkání tohoto druhu, které nabízí jedinečnou příležitost poznat se osobně, sdílet zkušenosti a vzájemně se obohatit o nové poznatky.

V rámci oficiálního programu se můžete těšit na zajímavé příspěvky, které vás vtáhnou do tajů nejenom astronomické fotografie. Určitě zajímavá bude i neformální diskuse, kde bude dostatek prostoru na výměnu postřehů, tipů a vašich zkušeností s astronomickou fotografií.

Astrofoto setkání Západočeské pobočky Autor: Josef Jíra
Astrofoto setkání Západočeské pobočky
Autor: Josef Jíra

Pokud vás fascinuje hvězdná obloha a atmosférické jevy, tak neváhejte a přijďte si vyslechnout přednášku Martina Setváka „Obloha v pohybu, aneb základy intervalového snímání denní i noční oblohy“, která vás poutavou formou seznámí s tímto specifickým druhem fotografie. Těšit se můžete na snímky a videa z vývoje bouřkových oblačností, mlh, hvězdných drah nebo polárních září.

Pokud nevíte, jak začít s fotografií deep-sky objektů a nechcete utrácet peníze za nesmyslné montáže a objektivy, tak vás zveme na příspěvek Pavla Pecha, který vám poradí, s jakou techniku se vydat na lov fotonů.

Závěr našeho setkání bude věnovaný vašim příspěvkům a postřehům. V současné době evidujeme „Příběh mlhoviny Bublinka?“ od Karla Kolomazníka, „Zajímavé návody pro astronomickou fotografii“ od Josefa Jíra nebo „Meteosat třetí generace“ od Martina Setváka.

Datum: sobota 31. 5. 2025 od 15:00 Kulturní dům Manětín
Pořádá: Západočeská pobočka České astronomické společnosti
Typ: akce určená pro fotografické nadšence a širokou veřejnost
Mapa: odkaz na mapy.cz
Aktuality: aktuální informace o akci budou zveřejněné na našich facebookových stránkách facebook.com/zpcas
Program  
15:00 – 15:05 Přivítání a představení aktivit Západočeské pobočky České astronomické společnosti
Mgr. Josef Jíra, Západočeská pobočka České astronomické společnosti
15:05 – 16:15 Obloha v pohybu, aneb základy intervalového snímání denní i noční oblohy
RNDr. Martin Setvák, CSc., družicové oddělení Českého hydrometeorologického ústavu
16:15 – 16:30 Přestávka
16:30 – 17:30 Fotím deep-sky, s jakou technikou vyrazit na lov fotonů
Ing. Pavel Pech, Západočeská pobočka České astronomické společnosti
17:30 – 18:00 Střípky a zajímavosti – Příběh mlhoviny Bublinka? Meteosat třetí generace, zajímavé návody pro astrofotografii a další....
Účastníci semináře
18:00 – 18:05 Závěrečné slovo

Martin Setvák je český meteorolog specializující se na družicovou meteorologii a výzkum konvektivních bouří. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a od roku 1983 působil v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ), kde vedl družicové oddělení a podílel se na interpretaci meteorologických družicových snímků. Kromě odborné meteorologické práce se věnuje také časosběrnému snímání oblačnosti, které prezentuje na svých webových stránkách setvak.cz. Zde sdílí fascinující timelapse videa zachycující dynamiku atmosférických jevů v různých časových obdobích. Jeho snímky poskytují jedinečný pohled na proměny oblačnosti a atmosférických procesů, které by jinak zůstaly skryté lidskému oku. Jeho odborné znalosti a vášeň pro meteorologii přispěly k lepšímu porozumění extrémním atmosférickým jevům.

Pavel Pech je český amatérský astrofotograf, oceněný Cenou Jindřicha Zemana za astrofotografii. Původně vystudoval softwarové inženýrství na Západočeské univerzitě v Plzni, avšak jeho vášeň pro astronomii jej přivedla k astrofotografii. Jeho jméno je známé v české astrofotografické komunitě, zejména díky webu astrofotky.cz, kde sdílí snímky nejen své, ale i kolegů astrofotografů. Jako nadšenec do CCD techniky neustále experimentuje s novou fotografickou výbavou a své poznatky publikuje na svém blogu. Pavel Pech je také cestovatel, který vyráží za nejlepšími snímky do oblastí s minimálním světelným znečištěním, kde tráví chladné noci zachycováním krás vesmíru, což dokonale vystihuje jeho vášeň pro astrofotografii.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Astrofotografie 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »