Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Plzeňská okna do vesmíru V
Josef Jíra Vytisknout článek

Plzeňská okna do vesmíru V

Planeta Jupiter na snímku pořízeném kamerou na palubě HST
Autor: NASA, ESA, and A. Simon (GSFC)

Vážení přátelé astronomie, rádi bychom vás pozvali na nadcházející astronomický seminář "Plzeňská okna do vesmíru V", který se uskuteční v sobotu, 21. října 2023, v Plzni na 25. Základní škole. Tento seminář je pořádán Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU.

Náš seminář čerpá inspiraci z legendárního populárně naučného seriálu "Okna vesmíru dokořán," který byl vysílán v Československé televizi od roku 1981. Tento seriál se stal významným dílem díky svým fascinujícím tématům a talentovanému týmu, který ho vytvořil. Mezi tvůrce tohoto pořadu patřil například Vladimír Železný, vynikající komiksový kreslíř Kája Saudek a samozřejmě, nelze opomenout Jiřího Grygara, významného českého astronoma a popularizátora vědy, který pořad provázel a přidal mu jedinečnou hodnotu.

Naším cílem je poskytnout vám stejnou úroveň zážitků a znalostí, které nabízelo toto historické dílo. Proto jsme pro vás připravili skvělé přednášející, kteří vám přiblíží nejnovější poznatky o vesmíru, astronomii a astrofyzice.

Pro účast na semináři je třeba mít na paměti, že počet míst je omezen, proto vás žádáme, abyste se přihlásili co nejdříve na našich webových stránkách na adrese kof.zcu.cz/ak/okna/ (aktivní přihlášení spuštěné 20. 9. 2023). Zde také naleznete další informace týkající se nejenom programu. Pokud máte zájem, můžete si prohlédnout článek a fotografie z minulých ročníků na našich webových stránkách www.zpcas.cz.

A co vás ještě čeká na tomto semináři?

Slunce a Země: případ pro psychiatra astrofyzika
doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., MFF UK v Praze a ASU AV ČR Ondřejov
Slunce je tělesem, které nejen řídí pohyby ostatních objektů ve Sluneční soustavě, ale současně k nim vysílá a vyvrhuje nepřeberné množství nabitých částic. Některé významné události jsou spojeny s dopady na lidskou civilizaci. Jsme již schopni plně porozumět složitému vztahu mezi Sluncem a Zemí? Dokážeme předcházet emocionálním výkyvům Slunce? A umíme je předpovídat?

Zajímavosti z astronomie a fyziky
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Existuje pátá interakce? Nitro obřích planet. Změny rotace Země. Od egyptských pyramid k mionovému tomografu. Magnetické póly na výletě.

Co nového v říši gravitačních vln?
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Během osmi let, jež uplynuly od prvního zaznamenaného signálu GW150914, se detekce gravitačních vln stala významnou pozorovací metodou astronomie. Počet zaznamenaných srážek černých děr a neutronových hvězd už překročil stovku a dále narůstá. Shrneme dosavadní fascinující objevy a popíšeme, kterým směrem se vývoj detektorů gravitačních vln bude ubírat v blízké budoucnosti.

Kameny z vesmíru
Mgr. Pavel Gabzdyl, PřF MU v Brně a Hvězdárna a planetárium Brno
Jak vypadá typický meteorit? Kde se vzaly vltavíny? Kteří poslové z nebes jsou nejcennější a proč? To vše vám prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který se podílel na výzkumu jedněch z nejvzácnějších meteoritů vůbec. V rámci přednášky si budete moci sáhnout na unikátní i běžné posly z nebes, a také můžete získat autorův podpis do knihy Kameny z vesmíru.

Kterak nás sežere čínský kosmický drak
Ing. Tomáš Přibyl, Kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně
Před koncem dekády se projdou čínští kosmonauti po Měsíci a krátce poté přiveze automatická sonda vzorky hornin z Marsu. K tomu vlastní orbitální stanice, raketoplán nebo plán na výstavbu lunární základny. Před startem má velký kosmický teleskop, sondy k asteroidům, kometám nebo mimo hranice Sluneční soustavy. A jako třešnička navíc řada komerčních firem, které vyvíjí vlastní rakety, družice a další techniku či služby. To vše a ještě mnohem více je dnešní kosmonautika v Čínské lidové republice.

 

Stejně jako v minulých letech se můžete těšit na skvělé zázemí a kvalitní občerstvení. Rovněž budeme nabízet propagační materiály a možnost objednání nových publikací nejenom od profesora Kulhánka.

Těšíme se na setkání s vámi v Plzni, kde společně rozšíříme naše znalosti o vesmíru a astronomii. Nezapomeňte se přihlásit co nejdříve, abyste si zajistili své místo na tomto výjimečném semináři.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Okna vesmíru dokořán


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »