Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Plzeňská okna do vesmíru V
Josef Jíra Vytisknout článek

Plzeňská okna do vesmíru V

Planeta Jupiter na snímku pořízeném kamerou na palubě HST
Autor: NASA, ESA, and A. Simon (GSFC)

Vážení přátelé astronomie, rádi bychom vás pozvali na nadcházející astronomický seminář "Plzeňská okna do vesmíru V", který se uskuteční v sobotu, 21. října 2023, v Plzni na 25. Základní škole. Tento seminář je pořádán Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU.

Náš seminář čerpá inspiraci z legendárního populárně naučného seriálu "Okna vesmíru dokořán," který byl vysílán v Československé televizi od roku 1981. Tento seriál se stal významným dílem díky svým fascinujícím tématům a talentovanému týmu, který ho vytvořil. Mezi tvůrce tohoto pořadu patřil například Vladimír Železný, vynikající komiksový kreslíř Kája Saudek a samozřejmě, nelze opomenout Jiřího Grygara, významného českého astronoma a popularizátora vědy, který pořad provázel a přidal mu jedinečnou hodnotu.

Naším cílem je poskytnout vám stejnou úroveň zážitků a znalostí, které nabízelo toto historické dílo. Proto jsme pro vás připravili skvělé přednášející, kteří vám přiblíží nejnovější poznatky o vesmíru, astronomii a astrofyzice.

Pro účast na semináři je třeba mít na paměti, že počet míst je omezen, proto vás žádáme, abyste se přihlásili co nejdříve na našich webových stránkách na adrese kof.zcu.cz/ak/okna/ (aktivní přihlášení spuštěné 20. 9. 2023). Zde také naleznete další informace týkající se nejenom programu. Pokud máte zájem, můžete si prohlédnout článek a fotografie z minulých ročníků na našich webových stránkách www.zpcas.cz.

A co vás ještě čeká na tomto semináři?

Slunce a Země: případ pro psychiatra astrofyzika
doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., MFF UK v Praze a ASU AV ČR Ondřejov
Slunce je tělesem, které nejen řídí pohyby ostatních objektů ve Sluneční soustavě, ale současně k nim vysílá a vyvrhuje nepřeberné množství nabitých částic. Některé významné události jsou spojeny s dopady na lidskou civilizaci. Jsme již schopni plně porozumět složitému vztahu mezi Sluncem a Zemí? Dokážeme předcházet emocionálním výkyvům Slunce? A umíme je předpovídat?

Zajímavosti z astronomie a fyziky
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Existuje pátá interakce? Nitro obřích planet. Změny rotace Země. Od egyptských pyramid k mionovému tomografu. Magnetické póly na výletě.

Co nového v říši gravitačních vln?
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Během osmi let, jež uplynuly od prvního zaznamenaného signálu GW150914, se detekce gravitačních vln stala významnou pozorovací metodou astronomie. Počet zaznamenaných srážek černých děr a neutronových hvězd už překročil stovku a dále narůstá. Shrneme dosavadní fascinující objevy a popíšeme, kterým směrem se vývoj detektorů gravitačních vln bude ubírat v blízké budoucnosti.

Kameny z vesmíru
Mgr. Pavel Gabzdyl, PřF MU v Brně a Hvězdárna a planetárium Brno
Jak vypadá typický meteorit? Kde se vzaly vltavíny? Kteří poslové z nebes jsou nejcennější a proč? To vše vám prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který se podílel na výzkumu jedněch z nejvzácnějších meteoritů vůbec. V rámci přednášky si budete moci sáhnout na unikátní i běžné posly z nebes, a také můžete získat autorův podpis do knihy Kameny z vesmíru.

Kterak nás sežere čínský kosmický drak
Ing. Tomáš Přibyl, Kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně
Před koncem dekády se projdou čínští kosmonauti po Měsíci a krátce poté přiveze automatická sonda vzorky hornin z Marsu. K tomu vlastní orbitální stanice, raketoplán nebo plán na výstavbu lunární základny. Před startem má velký kosmický teleskop, sondy k asteroidům, kometám nebo mimo hranice Sluneční soustavy. A jako třešnička navíc řada komerčních firem, které vyvíjí vlastní rakety, družice a další techniku či služby. To vše a ještě mnohem více je dnešní kosmonautika v Čínské lidové republice.

 

Stejně jako v minulých letech se můžete těšit na skvělé zázemí a kvalitní občerstvení. Rovněž budeme nabízet propagační materiály a možnost objednání nových publikací nejenom od profesora Kulhánka.

Těšíme se na setkání s vámi v Plzni, kde společně rozšíříme naše znalosti o vesmíru a astronomii. Nezapomeňte se přihlásit co nejdříve, abyste si zajistili své místo na tomto výjimečném semináři.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Okna vesmíru dokořán


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »