Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Plzeňská okna do vesmíru V
Josef Jíra Vytisknout článek

Plzeňská okna do vesmíru V

Planeta Jupiter na snímku pořízeném kamerou na palubě HST
Autor: NASA, ESA, and A. Simon (GSFC)

Vážení přátelé astronomie, rádi bychom vás pozvali na nadcházející astronomický seminář "Plzeňská okna do vesmíru V", který se uskuteční v sobotu, 21. října 2023, v Plzni na 25. Základní škole. Tento seminář je pořádán Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU.

Náš seminář čerpá inspiraci z legendárního populárně naučného seriálu "Okna vesmíru dokořán," který byl vysílán v Československé televizi od roku 1981. Tento seriál se stal významným dílem díky svým fascinujícím tématům a talentovanému týmu, který ho vytvořil. Mezi tvůrce tohoto pořadu patřil například Vladimír Železný, vynikající komiksový kreslíř Kája Saudek a samozřejmě, nelze opomenout Jiřího Grygara, významného českého astronoma a popularizátora vědy, který pořad provázel a přidal mu jedinečnou hodnotu.

Naším cílem je poskytnout vám stejnou úroveň zážitků a znalostí, které nabízelo toto historické dílo. Proto jsme pro vás připravili skvělé přednášející, kteří vám přiblíží nejnovější poznatky o vesmíru, astronomii a astrofyzice.

Pro účast na semináři je třeba mít na paměti, že počet míst je omezen, proto vás žádáme, abyste se přihlásili co nejdříve na našich webových stránkách na adrese kof.zcu.cz/ak/okna/ (aktivní přihlášení spuštěné 20. 9. 2023). Zde také naleznete další informace týkající se nejenom programu. Pokud máte zájem, můžete si prohlédnout článek a fotografie z minulých ročníků na našich webových stránkách www.zpcas.cz.

A co vás ještě čeká na tomto semináři?

Slunce a Země: případ pro psychiatra astrofyzika
doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., MFF UK v Praze a ASU AV ČR Ondřejov
Slunce je tělesem, které nejen řídí pohyby ostatních objektů ve Sluneční soustavě, ale současně k nim vysílá a vyvrhuje nepřeberné množství nabitých částic. Některé významné události jsou spojeny s dopady na lidskou civilizaci. Jsme již schopni plně porozumět složitému vztahu mezi Sluncem a Zemí? Dokážeme předcházet emocionálním výkyvům Slunce? A umíme je předpovídat?

Zajímavosti z astronomie a fyziky
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Existuje pátá interakce? Nitro obřích planet. Změny rotace Země. Od egyptských pyramid k mionovému tomografu. Magnetické póly na výletě.

Co nového v říši gravitačních vln?
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Během osmi let, jež uplynuly od prvního zaznamenaného signálu GW150914, se detekce gravitačních vln stala významnou pozorovací metodou astronomie. Počet zaznamenaných srážek černých děr a neutronových hvězd už překročil stovku a dále narůstá. Shrneme dosavadní fascinující objevy a popíšeme, kterým směrem se vývoj detektorů gravitačních vln bude ubírat v blízké budoucnosti.

Kameny z vesmíru
Mgr. Pavel Gabzdyl, PřF MU v Brně a Hvězdárna a planetárium Brno
Jak vypadá typický meteorit? Kde se vzaly vltavíny? Kteří poslové z nebes jsou nejcennější a proč? To vše vám prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který se podílel na výzkumu jedněch z nejvzácnějších meteoritů vůbec. V rámci přednášky si budete moci sáhnout na unikátní i běžné posly z nebes, a také můžete získat autorův podpis do knihy Kameny z vesmíru.

Kterak nás sežere čínský kosmický drak
Ing. Tomáš Přibyl, Kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně
Před koncem dekády se projdou čínští kosmonauti po Měsíci a krátce poté přiveze automatická sonda vzorky hornin z Marsu. K tomu vlastní orbitální stanice, raketoplán nebo plán na výstavbu lunární základny. Před startem má velký kosmický teleskop, sondy k asteroidům, kometám nebo mimo hranice Sluneční soustavy. A jako třešnička navíc řada komerčních firem, které vyvíjí vlastní rakety, družice a další techniku či služby. To vše a ještě mnohem více je dnešní kosmonautika v Čínské lidové republice.

 

Stejně jako v minulých letech se můžete těšit na skvělé zázemí a kvalitní občerstvení. Rovněž budeme nabízet propagační materiály a možnost objednání nových publikací nejenom od profesora Kulhánka.

Těšíme se na setkání s vámi v Plzni, kde společně rozšíříme naše znalosti o vesmíru a astronomii. Nezapomeňte se přihlásit co nejdříve, abyste si zajistili své místo na tomto výjimečném semináři.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Okna vesmíru dokořán


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »