Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Plzeňská okna do vesmíru V
Josef Jíra Vytisknout článek

Plzeňská okna do vesmíru V

Planeta Jupiter na snímku pořízeném kamerou na palubě HST
Autor: NASA, ESA, and A. Simon (GSFC)

Vážení přátelé astronomie, rádi bychom vás pozvali na nadcházející astronomický seminář "Plzeňská okna do vesmíru V", který se uskuteční v sobotu, 21. října 2023, v Plzni na 25. Základní škole. Tento seminář je pořádán Západočeskou pobočkou České astronomické společnosti ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU.

Náš seminář čerpá inspiraci z legendárního populárně naučného seriálu "Okna vesmíru dokořán," který byl vysílán v Československé televizi od roku 1981. Tento seriál se stal významným dílem díky svým fascinujícím tématům a talentovanému týmu, který ho vytvořil. Mezi tvůrce tohoto pořadu patřil například Vladimír Železný, vynikající komiksový kreslíř Kája Saudek a samozřejmě, nelze opomenout Jiřího Grygara, významného českého astronoma a popularizátora vědy, který pořad provázel a přidal mu jedinečnou hodnotu.

Naším cílem je poskytnout vám stejnou úroveň zážitků a znalostí, které nabízelo toto historické dílo. Proto jsme pro vás připravili skvělé přednášející, kteří vám přiblíží nejnovější poznatky o vesmíru, astronomii a astrofyzice.

Pro účast na semináři je třeba mít na paměti, že počet míst je omezen, proto vás žádáme, abyste se přihlásili co nejdříve na našich webových stránkách na adrese kof.zcu.cz/ak/okna/ (aktivní přihlášení spuštěné 20. 9. 2023). Zde také naleznete další informace týkající se nejenom programu. Pokud máte zájem, můžete si prohlédnout článek a fotografie z minulých ročníků na našich webových stránkách www.zpcas.cz.

A co vás ještě čeká na tomto semináři?

Slunce a Země: případ pro psychiatra astrofyzika
doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D., MFF UK v Praze a ASU AV ČR Ondřejov
Slunce je tělesem, které nejen řídí pohyby ostatních objektů ve Sluneční soustavě, ale současně k nim vysílá a vyvrhuje nepřeberné množství nabitých částic. Některé významné události jsou spojeny s dopady na lidskou civilizaci. Jsme již schopni plně porozumět složitému vztahu mezi Sluncem a Zemí? Dokážeme předcházet emocionálním výkyvům Slunce? A umíme je předpovídat?

Zajímavosti z astronomie a fyziky
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Existuje pátá interakce? Nitro obřích planet. Změny rotace Země. Od egyptských pyramid k mionovému tomografu. Magnetické póly na výletě.

Co nového v říši gravitačních vln?
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Během osmi let, jež uplynuly od prvního zaznamenaného signálu GW150914, se detekce gravitačních vln stala významnou pozorovací metodou astronomie. Počet zaznamenaných srážek černých děr a neutronových hvězd už překročil stovku a dále narůstá. Shrneme dosavadní fascinující objevy a popíšeme, kterým směrem se vývoj detektorů gravitačních vln bude ubírat v blízké budoucnosti.

Kameny z vesmíru
Mgr. Pavel Gabzdyl, PřF MU v Brně a Hvězdárna a planetárium Brno
Jak vypadá typický meteorit? Kde se vzaly vltavíny? Kteří poslové z nebes jsou nejcennější a proč? To vše vám prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který se podílel na výzkumu jedněch z nejvzácnějších meteoritů vůbec. V rámci přednášky si budete moci sáhnout na unikátní i běžné posly z nebes, a také můžete získat autorův podpis do knihy Kameny z vesmíru.

Kterak nás sežere čínský kosmický drak
Ing. Tomáš Přibyl, Kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně
Před koncem dekády se projdou čínští kosmonauti po Měsíci a krátce poté přiveze automatická sonda vzorky hornin z Marsu. K tomu vlastní orbitální stanice, raketoplán nebo plán na výstavbu lunární základny. Před startem má velký kosmický teleskop, sondy k asteroidům, kometám nebo mimo hranice Sluneční soustavy. A jako třešnička navíc řada komerčních firem, které vyvíjí vlastní rakety, družice a další techniku či služby. To vše a ještě mnohem více je dnešní kosmonautika v Čínské lidové republice.

 

Stejně jako v minulých letech se můžete těšit na skvělé zázemí a kvalitní občerstvení. Rovněž budeme nabízet propagační materiály a možnost objednání nových publikací nejenom od profesora Kulhánka.

Těšíme se na setkání s vámi v Plzni, kde společně rozšíříme naše znalosti o vesmíru a astronomii. Nezapomeňte se přihlásit co nejdříve, abyste si zajistili své místo na tomto výjimečném semináři.




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Okna vesmíru dokořán


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »