Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018
Josef Jíra Vytisknout článek

Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018

Supernova a gama záblesk magnetaru

Přijměte pozvání na astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU. Jedná se skutečně o exkluzivní astronomický seminář, který je doslova našlapaný výjimečnými přednášejícími.

Seminář svým obsahem navazuje na legendární populárně naučný seriál Okna vesmíru dokořán, který od roku 1981 vysílala Československá televize. Seriál vynikal nejenom svým námětem, na kterém se tehdy podílel Vladimír Železný, ale i vynikajícími komiksovými kresbami Káji Saudka či zajímavým hudebním doprovodem. Zlatou třešničkou pořadu pak byl český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který provázel celým pořadem.

Místa na tento seminář jsou omezena, proto se v případě zájmu prosím přihlaste na webových stránkách akce kof.zcu.cz/ak/okna/, kde naleznete bližší informace.

8:30 – 9:00     registrace účastníků

9:00 – 9:15     úvodní slovo

9:15 – 10:30     Novinky ze světa nejvyšších energií
RNDr. Petr Trávníček, Ph.D., vedoucí oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR
Fotony, protony a atomová jádra, které dopadají na Zemi z vesmíru, dosahují srovnatelných nebo dokonce mnohonásobně vyšších energií než částice urychlované v nejmodernějších pozemských urychlovačích. Za účasti České republiky se tyto částice studují na Observatoři Pierra Augera a nově i v projektu Cherenkov Telescope Array. Mezinárodní projekt Cherenkov Telescope Array představuje observatoř nové generace zaměřenou na detekci vysokoenergetických fotonů z dosud neznámých zdrojů vysokoenergetického gama záření. Čeští vědci a české firmy tak mají možnost působit v projektech moderní astročásticové fyziky. Pojďme se společně projít po cestě směřující k řešení jedné z největších záhad astrofyziky 21. století, k poznání zdrojů kosmického záření rekordních energií.

10:30 – 10:55     přestávka

10:55 – 12:10     Akustický vesmír
Mgr. Jakub Rozehnal, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Zvukové vlny jsou dalším nezávislým zdrojem informací o vesmíru, který nás obklopuje. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné a možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa skutečné zvuky? A pokud ano, jak je můžeme uslyšet? Jsou tyto zvuky stejně tajemné jako vesmírné objekty, které je vydávají?


Plakát semináře Okna vesmíru dokořán II
Plakát semináře Okna vesmíru dokořán II
12:10 – 13:10     oběd v jídelně, ve stejné budově

13:10 – 14:25     O rovnici E=mc2, energii hvězd a vzniku prvků
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Einsteinův vztah E = mc2 se stal ikonou moderní přírodovědy. Symbolizuje hned několik revolucí, které fyzika ve 20. století prodělala. Je dítětem teorie relativity, své největší uplatnění však našla v mikrosvětě ovládaném kvantovými jevy a jadernou interakcí. Spoluurčuje vlastnosti atomových jader a jejich vzájemné přeměny, čímž ovládá i vesmír největších měřítek. Právě termonukleární reakce jsou zdrojem téměř nevyčerpatelné energie hvězd, díky nim vzniká celá plejáda chemických prvků a následně složitějších struktur přírody. To vše přiblížíme v naší přednášce, včetně historie této nejznámější fyzikální rovnice.

14:25 – 14:50     přestávka

14:50 – 16:05     Projekt Manhattan, odpověď na jaderný výzkum třetí říše
prof. RNDr. Pavel Cejnar, DSc., MFF UK v Praze
Objev řetězového štěpení uranu na začátku 2. světové války učinil z fyziky obor strategického významu, ale zároveň postavil vědce do morálně nelehké situace. Mají přispívat k vývoji ničivé zbraně? V přednášce ožijí klíčové momenty historie amerického a německého jaderného výzkumu za války i dramatické osudy některých jeho protagonistů.

16:05 - 16:30     přestávka

16:45 – 18:00     Elektromagnetický vesmír aneb od Birkelanda k magnetarům
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Elektromagnetická síla přispívá podstatnou měrou k formování vesmírných struktur. Vždyť i naše planeta a i my lidé jsme utkáni předivem elektromagnetické síly. Jaká je role obou hlavních interakci, elektromagnetické a gravitační, v různých obdobích vesmíru a jak se obě síly liší? Mají pravdu zastánci konspirační elektromagnetické hypotézy, která tvrdí, že elektřina a magnetizmus jsou zodpovědné za veškeré procesy ve vesmíru a gravitace má jen minoritní roli?

17:45 – 18:00     závěrečné slovo




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Okna vesmíru dokořán


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »