Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018
Josef Jíra Vytisknout článek

Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018

Supernova a gama záblesk magnetaru

Přijměte pozvání na astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU. Jedná se skutečně o exkluzivní astronomický seminář, který je doslova našlapaný výjimečnými přednášejícími.

Seminář svým obsahem navazuje na legendární populárně naučný seriál Okna vesmíru dokořán, který od roku 1981 vysílala Československá televize. Seriál vynikal nejenom svým námětem, na kterém se tehdy podílel Vladimír Železný, ale i vynikajícími komiksovými kresbami Káji Saudka či zajímavým hudebním doprovodem. Zlatou třešničkou pořadu pak byl český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který provázel celým pořadem.

Místa na tento seminář jsou omezena, proto se v případě zájmu prosím přihlaste na webových stránkách akce kof.zcu.cz/ak/okna/, kde naleznete bližší informace.

8:30 – 9:00     registrace účastníků

9:00 – 9:15     úvodní slovo

9:15 – 10:30     Novinky ze světa nejvyšších energií
RNDr. Petr Trávníček, Ph.D., vedoucí oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR
Fotony, protony a atomová jádra, které dopadají na Zemi z vesmíru, dosahují srovnatelných nebo dokonce mnohonásobně vyšších energií než částice urychlované v nejmodernějších pozemských urychlovačích. Za účasti České republiky se tyto částice studují na Observatoři Pierra Augera a nově i v projektu Cherenkov Telescope Array. Mezinárodní projekt Cherenkov Telescope Array představuje observatoř nové generace zaměřenou na detekci vysokoenergetických fotonů z dosud neznámých zdrojů vysokoenergetického gama záření. Čeští vědci a české firmy tak mají možnost působit v projektech moderní astročásticové fyziky. Pojďme se společně projít po cestě směřující k řešení jedné z největších záhad astrofyziky 21. století, k poznání zdrojů kosmického záření rekordních energií.

10:30 – 10:55     přestávka

10:55 – 12:10     Akustický vesmír
Mgr. Jakub Rozehnal, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Zvukové vlny jsou dalším nezávislým zdrojem informací o vesmíru, který nás obklopuje. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné a možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa skutečné zvuky? A pokud ano, jak je můžeme uslyšet? Jsou tyto zvuky stejně tajemné jako vesmírné objekty, které je vydávají?


Plakát semináře Okna vesmíru dokořán II
Plakát semináře Okna vesmíru dokořán II
12:10 – 13:10     oběd v jídelně, ve stejné budově

13:10 – 14:25     O rovnici E=mc2, energii hvězd a vzniku prvků
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Einsteinův vztah E = mc2 se stal ikonou moderní přírodovědy. Symbolizuje hned několik revolucí, které fyzika ve 20. století prodělala. Je dítětem teorie relativity, své největší uplatnění však našla v mikrosvětě ovládaném kvantovými jevy a jadernou interakcí. Spoluurčuje vlastnosti atomových jader a jejich vzájemné přeměny, čímž ovládá i vesmír největších měřítek. Právě termonukleární reakce jsou zdrojem téměř nevyčerpatelné energie hvězd, díky nim vzniká celá plejáda chemických prvků a následně složitějších struktur přírody. To vše přiblížíme v naší přednášce, včetně historie této nejznámější fyzikální rovnice.

14:25 – 14:50     přestávka

14:50 – 16:05     Projekt Manhattan, odpověď na jaderný výzkum třetí říše
prof. RNDr. Pavel Cejnar, DSc., MFF UK v Praze
Objev řetězového štěpení uranu na začátku 2. světové války učinil z fyziky obor strategického významu, ale zároveň postavil vědce do morálně nelehké situace. Mají přispívat k vývoji ničivé zbraně? V přednášce ožijí klíčové momenty historie amerického a německého jaderného výzkumu za války i dramatické osudy některých jeho protagonistů.

16:05 - 16:30     přestávka

16:45 – 18:00     Elektromagnetický vesmír aneb od Birkelanda k magnetarům
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Elektromagnetická síla přispívá podstatnou měrou k formování vesmírných struktur. Vždyť i naše planeta a i my lidé jsme utkáni předivem elektromagnetické síly. Jaká je role obou hlavních interakci, elektromagnetické a gravitační, v různých obdobích vesmíru a jak se obě síly liší? Mají pravdu zastánci konspirační elektromagnetické hypotézy, která tvrdí, že elektřina a magnetizmus jsou zodpovědné za veškeré procesy ve vesmíru a gravitace má jen minoritní roli?

17:45 – 18:00     závěrečné slovo




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Okna vesmíru dokořán


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »