Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018
Josef Jíra Vytisknout článek

Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 10. 11. 2018

Supernova a gama záblesk magnetaru

Přijměte pozvání na astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU. Jedná se skutečně o exkluzivní astronomický seminář, který je doslova našlapaný výjimečnými přednášejícími.

Seminář svým obsahem navazuje na legendární populárně naučný seriál Okna vesmíru dokořán, který od roku 1981 vysílala Československá televize. Seriál vynikal nejenom svým námětem, na kterém se tehdy podílel Vladimír Železný, ale i vynikajícími komiksovými kresbami Káji Saudka či zajímavým hudebním doprovodem. Zlatou třešničkou pořadu pak byl český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který provázel celým pořadem.

Místa na tento seminář jsou omezena, proto se v případě zájmu prosím přihlaste na webových stránkách akce kof.zcu.cz/ak/okna/, kde naleznete bližší informace.

8:30 – 9:00     registrace účastníků

9:00 – 9:15     úvodní slovo

9:15 – 10:30     Novinky ze světa nejvyšších energií
RNDr. Petr Trávníček, Ph.D., vedoucí oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR
Fotony, protony a atomová jádra, které dopadají na Zemi z vesmíru, dosahují srovnatelných nebo dokonce mnohonásobně vyšších energií než částice urychlované v nejmodernějších pozemských urychlovačích. Za účasti České republiky se tyto částice studují na Observatoři Pierra Augera a nově i v projektu Cherenkov Telescope Array. Mezinárodní projekt Cherenkov Telescope Array představuje observatoř nové generace zaměřenou na detekci vysokoenergetických fotonů z dosud neznámých zdrojů vysokoenergetického gama záření. Čeští vědci a české firmy tak mají možnost působit v projektech moderní astročásticové fyziky. Pojďme se společně projít po cestě směřující k řešení jedné z největších záhad astrofyziky 21. století, k poznání zdrojů kosmického záření rekordních energií.

10:30 – 10:55     přestávka

10:55 – 12:10     Akustický vesmír
Mgr. Jakub Rozehnal, Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Zvukové vlny jsou dalším nezávislým zdrojem informací o vesmíru, který nás obklopuje. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné a možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa skutečné zvuky? A pokud ano, jak je můžeme uslyšet? Jsou tyto zvuky stejně tajemné jako vesmírné objekty, které je vydávají?


Plakát semináře Okna vesmíru dokořán II
Plakát semináře Okna vesmíru dokořán II
12:10 – 13:10     oběd v jídelně, ve stejné budově

13:10 – 14:25     O rovnici E=mc2, energii hvězd a vzniku prvků
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Einsteinův vztah E = mc2 se stal ikonou moderní přírodovědy. Symbolizuje hned několik revolucí, které fyzika ve 20. století prodělala. Je dítětem teorie relativity, své největší uplatnění však našla v mikrosvětě ovládaném kvantovými jevy a jadernou interakcí. Spoluurčuje vlastnosti atomových jader a jejich vzájemné přeměny, čímž ovládá i vesmír největších měřítek. Právě termonukleární reakce jsou zdrojem téměř nevyčerpatelné energie hvězd, díky nim vzniká celá plejáda chemických prvků a následně složitějších struktur přírody. To vše přiblížíme v naší přednášce, včetně historie této nejznámější fyzikální rovnice.

14:25 – 14:50     přestávka

14:50 – 16:05     Projekt Manhattan, odpověď na jaderný výzkum třetí říše
prof. RNDr. Pavel Cejnar, DSc., MFF UK v Praze
Objev řetězového štěpení uranu na začátku 2. světové války učinil z fyziky obor strategického významu, ale zároveň postavil vědce do morálně nelehké situace. Mají přispívat k vývoji ničivé zbraně? V přednášce ožijí klíčové momenty historie amerického a německého jaderného výzkumu za války i dramatické osudy některých jeho protagonistů.

16:05 - 16:30     přestávka

16:45 – 18:00     Elektromagnetický vesmír aneb od Birkelanda k magnetarům
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Elektromagnetická síla přispívá podstatnou měrou k formování vesmírných struktur. Vždyť i naše planeta a i my lidé jsme utkáni předivem elektromagnetické síly. Jaká je role obou hlavních interakci, elektromagnetické a gravitační, v různých obdobích vesmíru a jak se obě síly liší? Mají pravdu zastánci konspirační elektromagnetické hypotézy, která tvrdí, že elektřina a magnetizmus jsou zodpovědné za veškeré procesy ve vesmíru a gravitace má jen minoritní roli?

17:45 – 18:00     závěrečné slovo




O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Okna vesmíru dokořán


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »