Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

LASO - Letní Astronomické SOustředění pro studenty v Brně.
Autor: Jihlavská astronomická společnost

Astronomie dnes nemá z hlediska vzdělávacích dokumentů na růžích ustláno. Někteří učitelé na základních a středních školách ji přesto využívají jakožto důležitý motivační prvek a konec konců i nedílnou součást všeobecného rozhledu každého civilizovaného člověka. V sekci Rady proto najdete zevrubný průzkum, který mapuje situaci astronomie v současném školském systému a přináší přehled zdrojů, ze kterých mohou učitelé čerpat při začleňování astronomie do výuky. Ve druhé části je důraz kladen na mimoškolní astronomické vyžití, které je v Česku pestré a školní astronomické vzdělávání dnes víceméně nahrazuje. Zde se tedy mohou inspirovat jak zvídaví žáci samotní, tak i učitelé, kteří chtějí svým svěřencům s výběrem volnočasové aktivity poradit.

STAV VÝUKY ASTRONOMIE

Finále Astronomické olympiády na Národní třídě v Praze. Autor: Radek Kříček
Finále Astronomické olympiády na Národní třídě v Praze.
Autor: Radek Kříček
Výuka astronomie na našich školách prošla během druhé poloviny 20. století několika proměnami. Zdálo by se, že načas jí bylo přáno více než v současnosti a na několik let povýšila i na povinný předmět v rámci základní docházky. V současnosti se výuka na všech typech základních a středních škol řídí tzv. rámcovými vzdělávacími programy. Jsou to dokumenty, které zavádějí jako hlavní cíl školní výuky získání jistých dovedností zvaných klíčové kompetence. Součástí dokumentů jsou dále očekávané výstupy a učivo sloužící k jejich dosažení. Zde je dokument konkrétnější, nevyrovná se však původním osnovám, na jejichž používání je dnes ještě mnoho učitelů navyklých. Je na každé jednotlivé škole, jak moc jednotlivá témata rozpracuje do školních vzdělávacích programů, kterými se pak reálná výuka řídí (nebo by alespoň podle zákona měla).

Tento systém může přinášet řadu výhod i nevýhod, jisté však je, že poskytuje školám větší míru svobody. Na jednu stranu astronomie téměř vymizela z rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, na stranu druhou školy mohou zařazovat témata, která v přehledu učiva nejsou výslovně zmíněna a výuku astronomie oproti minulosti dokonce posílit. Zajímavé je, že v  rámcových vzdělávacích programech pro mnoho typů středních odborných škol je astronomie zastoupena výrazně více než v případě gymnázií.

ASTRONOMIE VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ PRAKTICKY

Učitelé naklonění astronomii pak mohou zařazovat vesmírem inspirované aktivity do výuky nejrůznějších partií nejen fyziky, ale i matematiky a dokonce jiných předmětů jako je dějepis, výtvarná výchova apod. Na toto téma vyšla již řada publikací a článků, které shrnujeme v delší verzi tohoto textu. Důležitá je samozřejmě role internetu, kde existuje velké množství materiálů v českém a především anglickém jazyce. Jmenujme například databázi aktivit AstroEdu, kterou spravuje přímo Mezinárodní astronomická unie a kde všechny nápady, které učitel může v hodině využít, byly posouzeny odborníky na astronomii i vzdělávání. Pomocníkem se stávají i tablety a mobilní telefony, kde lze spustit rozrůstající se množství astronomických aplikací.

ASTRONOMIE V MIMOŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Naším hlavním cílem je podat ucelený přehled o astronomickém vzdělávání mimo školu, tedy převážně české popularizaci. Navazujeme tak na zveřejnění astronomické mapy, kde najdeme řadu zajímavých míst. Ne všechny možnosti astronomického vyžití je však možné do mapy zanést. V článku tedy naleznete informace širší, ačkoli ne tak detailní. Na tomto místě jmenujme alespoň několik dalších důležitých příspěvků k osvětě.

Pozorování zatmění Slunce v Děčíně. Autor: Radek Kříček
Pozorování zatmění Slunce v Děčíně.
Autor: Radek Kříček
Astronomické soutěže, které řeší účastníci z velké části doma, probíhají v současnosti tři. Nejrozšířenější je Astronomická olympiáda, které se od roku 2003 účastní každý rok tisíce zájemců. Kromě toho pokračuje druhým školním rokem český Astronomický korespondenční seminář Astronomického klubu Bratislava a doplňuje tak staršího slovenského předchůdce. Konečně zcela novým nápadem je projekt Astronomický rok, Sekce pro děti a mládež ČAS. Připravené projektové hodiny a náměty na domácí pokusy jsou zde doplněny soutěží o nejlépe zpracovaná pozorování noční oblohy.

Z pohodlí domova je dnes možné astronomii studovat prostřednictvím online kurzů, kde si účastníci nejen rozšíří obzory, ale mohou se naučit třeba i počítačovému modelování. Na počítači dnes mohou zájemci lovit exoplanety, planetky, nebo poskytnout výpočetní výkon na pátrání po stále unikajících gravitačních vlnách či modelování tvarů asteroidů, kterými se zabývají čeští vědci na Akademii věd a Karlově univerzitě.

Kromě výše zmíněných možností v hlavním článku naleznete tipy, jak si najít nejbližší astronomický kroužek, kam nahlédnout při výběru vhodné astronomické literatury, nebo která česká planetária se dnes chlubí moderní projekční technikou.

Tento článek je v současnosti pod názvem „Astronomie ve škole a mimo školu“ posuzován v rámci recenzního řízení časopisu Matematika-fyzika-informatika. Zde jste si mohli přečíst jeho stručný výtah. Celý text včetně doporučené literatury najdete, jak již bylo zmíněno, na speciální stránce v sekci Rady na Astro.cz. Rozbor vznikl díky podpoře grantu SVV 260220 Karlovy univerzity.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zevrubný průzkum astronomie ve výuce - stránka Astro.cz
[2] Interaktivní mapa astronomie v Česku
[3] Jak se stát astronomem? (článek Jiřího Grygara)



O autorovi

Radek Kříček

Radek Kříček

Narodil se roku 1990 v Děčíně a během studia základní školy si vypěstoval vztah k astronomii, především díky populární literatuře. Později začal navštěvovat hvězdárny ve vzdálenějších koutech republiky a také pozorovat. V posledních letech je studentem astrofyziky a učitelství fyziky na MFF UK. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie na Děčínsku i jindei jinde. Podílí se na tvorbě Astronomické olympiády. Kontaktovat jej můžete na emailové adrese kricekr@student.cuni.cz.

Štítky: Hlubinami vesmíru, Didaktika astronomie, Astronomická olympiáda, Okna vesmíru dokořán, Výuka


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »