Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vyhledat astronomy pomůže nová interaktivní mapa

Vyhledat astronomy pomůže nová interaktivní mapa

Mléčná dráha v České republice umí být krásná. Kam za ní vyrazit?
Autor: Petr Horálek.

Jedete v létě na dovolenou a nebaví vás jen polehávat u rybníka? Nebo přemýšlíte, kam vyslat své ratolesti na tábor? Nevíte, kam vyrazit o zimních večerech, kdy se rozpustí důvěrně známá nízká oblačnost a otevře se pohled do hlubin vesmíru? Zkuste „zazoomovat“ v nové interaktivní mapě Populární astronomie a třeba zjistíte, že právě poblíž vás se nalézá místo hodné návštěvy!

Co v mapě naleznete a jak s ní pracovat?

Je to jednoduché. Mapa byla vytvořena v aplikaci Moje mapy společnosti Google a podle toho se také ovládá. Přítomny jsou nyní 4 vrstvy, představující veřejné i soukromé hvězdárny pracující s veřejností, planetária, oblasti tmavé oblohy a letní astronomické tábory a expedice. Nedá se vyloučit, že v budoucnu další vrstvy přibudou. Každá vrstva obsahuje řadu ikon, zanesených na příslušná místa do mapy. Po kliknutí na ikonu se zobrazí štítek s názvem konkrétního místa a webovou adresou, kde můžete získat více informací přímo od provozovatelů. Možné je mapu libovolně přibližovat, oddalovat a posouvat.

Proč mapa vznikla?

Seznámit se s astronomií populární formou je v naší zemi možné mnoha způsoby. Právě proto je důležité, podat zájemcům nabídku v přehledné formě. V minulosti tak vznikaly rozsáhlé projekty, mající toto za cíl, jmenujme Astronomickou mapu ČR, vytvořenou na brněnské hvězdárně [1], nebo Astropis Speciál 2015 [2]. Nabídku jsme se rozhodli rozšířit interaktivní mapou, která sice obsahuje méně informací, ale snaží se posílit přehlednost. Díky kontrole webových stránek institucí či osobní korespondenci s provozovateli by také mělo být v době vydání tohoto článku maximum informací aktuálních.

Co umožnilo vznik mapy?

Podrobný přehled české popularizace astronomie byl vytvořen v rámci disertační práce, která se zabývá potenciálem astronomie přilákat nové studenty přírodovědných oborů na vysokých školách. Výzkum probíhá na půdě Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity, která tak vytvoření mapy umožnila. Při orientaci mezi hvězdárnami autorovi výrazně pomohla také brněnská Astronomická mapa ČR [1].

Čeho se výzkum týká?

Cílem výzkumu je prozkoumat práci s talentovanou mládeží v rámci astronomie a zjistit, jakým způsobem je možné efektivně získávat budoucí vědecké pracovníky. Často se předpokládá pozitivní role nejrůznějších popularizačních aktivit, avšak dosud nebyla tato problematika podrobně zkoumána. V první fázi jsme využili především elektronické zdroje a osobní zkušenost ke zmapování popularizace v ČR. Výsledkem tohoto snažení je například i představená interaktivní mapa. Proběhla i řada rozhovorů s lidmi, kteří se na popularizaci astronomie aktivně podílejí nebo s ní mají zkušenost jakožto účastníci. V současnosti je hotová hrubá kategorizace jednotlivých aktivit a na základě rozhovorů začínáme zkoumat, jakými způsoby se v účastnících vytváří „vědecká“ motivace. V následujících fázích výzkumu budou pravděpodobně využity nástroje, umožňující statistickou analýzu a ověření objevujících se hypotéz – například dotazníky.

A teď už jen hledat...

Interaktivní mapu naleznete na speciální stránce www.astro.cz/astromapa. Pochopitelně máte-li pocit, že jste na ní nenašli některé instituce, tábory či astronomické oblasti, neváhejte mne kontaktovat na kricekr@student.cuni.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomická mapa České republiky - HaP Brno
[2] Archiv časopisu Astropis



O autorovi

Radek Kříček

Radek Kříček

Narodil se roku 1990 v Děčíně a během studia základní školy si vypěstoval vztah k astronomii, především díky populární literatuře. Později začal navštěvovat hvězdárny ve vzdálenějších koutech republiky a také pozorovat. V posledních letech je studentem astrofyziky a učitelství fyziky na MFF UK. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie na Děčínsku i jindei jinde. Podílí se na tvorbě Astronomické olympiády. Kontaktovat jej můžete na emailové adrese kricekr@student.cuni.cz.

Štítky: Manětínská oblast tmavé oblohy, Beskydská oblast tmavé oblohy, Jizerská oblast tmavé oblohy, Mapa , Hvězdárny a společnosti - ČR


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »