Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

Pozorování na astronomickém dni na Jizerce
Autor: Martin Mašek

V průběhu května proběhne několik tradičních víkendových akcí, během kterých můžete pomocí dalekohledů a zkušených pozorovatelů nahlédnout do blízkých i vzdálenějších končin vesmíru. V rámci astronomických dnů v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy si také můžete poslechnout zajímavé přednášky na různá astronomická témata.

Pozorování na nádvoří hradu Litice Autor: Martin Mašek
Pozorování na nádvoří hradu Litice
Autor: Martin Mašek
První z velkých pozorovacích akcí v květnu je tradiční Litické hvězdobraní, které pořádá sdružení Mikro Astro Čaj (MAČ), ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS. Letos se koná již 9. ročník a opět bude v prostorách hradu Litice nad Orlicí. Termín konání je víkend 8. - 10. 5. Každý rok se zde sejde několik desítek amatérských astronomů se svojí technikou. Na akci bývají k vidění i dalekohledy o průměru 40 cm i větší. 

Více informací a přihlašování na stránkách MAČ. Fotografie ze starších ročníků si můžete prohlédnout ve fotogalerii - 20142013, 20122011.
Akce je též vhodná i pro začínající astronomy, kteří si pod dohledem zkušenějších kolegů mohou vyzkoušet různé vybavení. Díky tomu lze získat jedinečnou zkušenost, která se začátečníkům může hodit při pozdějším výběru vlastního dalekohledu. V průběhu sobotního večera (9. 5.) je akce otevřena pro veřejnost.

Přednáška v bývalé sklárně na Jizerce v rámci Astronomického dne Autor: Martin Mašek
Přednáška v bývalé sklárně na Jizerce v rámci Astronomického dne
Autor: Martin Mašek
V květnu nás dále čekají Astronomické dny v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy. Astronomický den je jedinečná možnost, jak se naučit znát oblohu, vidět slabé nebeské objekty pomocí velkých dalekohledů a zažít pocit z pravé noční oblohy. Program je určen pro širokou veřejnost - pro úplné začátečníky, pro rodiny s dětmi, pro kolemjdoucí turisty, ale na své si přijdou i ti, kteří už o pozorování oblohy něco vědí a budou moci např. porovnat pozorování více přístroji. Veškerý program je zdarma!

První z Astronomických dnů se koná v Beskydech, v sobotu 9. 5. v chatě Charbulák ve Starých Hamrech. Druhý Astronomický den můžete navštívit na Jizerce v sobotu 16. 5. V obou případech na Vás čekají zajímavé přednášky z astronomie a v případě jasného počasí lze pozorovat různé nebeské objekty.

Jarní astronomický den Autor: Beskydská oblast tmavé oblohy
Jarní astronomický den
Autor: Beskydská oblast tmavé oblohy
Astronomický den na Jizerce Autor: Jizerská oblast tmavé oblohy
Astronomický den na Jizerce
Autor: Jizerská oblast tmavé oblohy




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Litice, Jizerská oblast tmavé oblohy, Jizerka, Astronomický den, Pozorování , Beskydská oblast tmavé oblohy


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »