Pozorování na astronomickém dni na Jizerce Autor: Martin Mašek
V průběhu května proběhne několik tradičních víkendových akcí, během kterých můžete pomocí dalekohledů a zkušených pozorovatelů nahlédnout do blízkých i vzdálenějších končin vesmíru. V rámci astronomických dnů v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy si také můžete poslechnout zajímavé přednášky na různá astronomická témata.
Pozorování na nádvoří hradu Litice Autor: Martin MašekPrvní z velkých pozorovacích akcí v květnu je tradiční Litické hvězdobraní, které pořádá sdružení Mikro Astro Čaj (MAČ), ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS. Letos se koná již 9. ročník a opět bude v prostorách hradu Litice nad Orlicí. Termín konání je víkend 8. - 10. 5. Každý rok se zde sejde několik desítek amatérských astronomů se svojí technikou. Na akci bývají k vidění i dalekohledy o průměru 40 cm i větší.
Více informací a přihlašování na stránkách MAČ. Fotografie ze starších ročníků si můžete prohlédnout ve fotogalerii - 2014, 2013,2012, 2011.
Akce je též vhodná i pro začínající astronomy, kteří si pod dohledem zkušenějších kolegů mohou vyzkoušet různé vybavení. Díky tomu lze získat jedinečnou zkušenost, která se začátečníkům může hodit při pozdějším výběru vlastního dalekohledu. V průběhu sobotního večera (9. 5.) je akce otevřena pro veřejnost.
Přednáška v bývalé sklárně na Jizerce v rámci Astronomického dne Autor: Martin MašekV květnu nás dále čekají Astronomické dny v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy. Astronomický den je jedinečná možnost, jak se naučit znát oblohu, vidět slabé nebeské objekty pomocí velkých dalekohledů a zažít pocit z pravé noční oblohy. Program je určen pro širokou veřejnost - pro úplné začátečníky, pro rodiny s dětmi, pro kolemjdoucí turisty, ale na své si přijdou i ti, kteří už o pozorování oblohy něco vědí a budou moci např. porovnat pozorování více přístroji. Veškerý program je zdarma!
První z Astronomických dnů se koná v Beskydech, v sobotu 9. 5. v chatě Charbulák ve Starých Hamrech. Druhý Astronomický den můžete navštívit na Jizerce v sobotu 16. 5. V obou případech na Vás čekají zajímavé přednášky z astronomie a v případě jasného počasí lze pozorovat různé nebeské objekty.
Jarní astronomický den Autor: Beskydská oblast tmavé oblohy
Astronomický den na Jizerce Autor: Jizerská oblast tmavé oblohy
Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4