Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

Zveme všechny pod květnové hvězdné nebe

Pozorování na astronomickém dni na Jizerce
Autor: Martin Mašek

V průběhu května proběhne několik tradičních víkendových akcí, během kterých můžete pomocí dalekohledů a zkušených pozorovatelů nahlédnout do blízkých i vzdálenějších končin vesmíru. V rámci astronomických dnů v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy si také můžete poslechnout zajímavé přednášky na různá astronomická témata.

Pozorování na nádvoří hradu Litice Autor: Martin Mašek
Pozorování na nádvoří hradu Litice
Autor: Martin Mašek
První z velkých pozorovacích akcí v květnu je tradiční Litické hvězdobraní, které pořádá sdružení Mikro Astro Čaj (MAČ), ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS. Letos se koná již 9. ročník a opět bude v prostorách hradu Litice nad Orlicí. Termín konání je víkend 8. - 10. 5. Každý rok se zde sejde několik desítek amatérských astronomů se svojí technikou. Na akci bývají k vidění i dalekohledy o průměru 40 cm i větší. 

Více informací a přihlašování na stránkách MAČ. Fotografie ze starších ročníků si můžete prohlédnout ve fotogalerii - 20142013, 20122011.
Akce je též vhodná i pro začínající astronomy, kteří si pod dohledem zkušenějších kolegů mohou vyzkoušet různé vybavení. Díky tomu lze získat jedinečnou zkušenost, která se začátečníkům může hodit při pozdějším výběru vlastního dalekohledu. V průběhu sobotního večera (9. 5.) je akce otevřena pro veřejnost.

Přednáška v bývalé sklárně na Jizerce v rámci Astronomického dne Autor: Martin Mašek
Přednáška v bývalé sklárně na Jizerce v rámci Astronomického dne
Autor: Martin Mašek
V květnu nás dále čekají Astronomické dny v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy. Astronomický den je jedinečná možnost, jak se naučit znát oblohu, vidět slabé nebeské objekty pomocí velkých dalekohledů a zažít pocit z pravé noční oblohy. Program je určen pro širokou veřejnost - pro úplné začátečníky, pro rodiny s dětmi, pro kolemjdoucí turisty, ale na své si přijdou i ti, kteří už o pozorování oblohy něco vědí a budou moci např. porovnat pozorování více přístroji. Veškerý program je zdarma!

První z Astronomických dnů se koná v Beskydech, v sobotu 9. 5. v chatě Charbulák ve Starých Hamrech. Druhý Astronomický den můžete navštívit na Jizerce v sobotu 16. 5. V obou případech na Vás čekají zajímavé přednášky z astronomie a v případě jasného počasí lze pozorovat různé nebeské objekty.

Jarní astronomický den Autor: Beskydská oblast tmavé oblohy
Jarní astronomický den
Autor: Beskydská oblast tmavé oblohy
Astronomický den na Jizerce Autor: Jizerská oblast tmavé oblohy
Astronomický den na Jizerce
Autor: Jizerská oblast tmavé oblohy




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Litice, Jizerská oblast tmavé oblohy, Jizerka, Astronomický den, Pozorování , Beskydská oblast tmavé oblohy


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »