Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sledujte letní kometu ATLAS

Sledujte letní kometu ATLAS

Kometa C/2023 E1 (ATLAS) 18 6. 2023, lokalita Bulovka, dalekohled: Celestron EdgeHD 9.25" f/7, HD reducer ×0.7, ZWO ASI2600MM Pro, 10x60sec R, 10x60sec G, 10x60sec B, 10x120sec L-Pro, EQ6 OnStep & ASiair Plus
Autor: Roman Hujer

V současné době je na obloze nejjasnější kometou C/2023 E1 (ATLAS), jejíž jasnost se pohybuje okolo 10. hvězdné velikosti. To umožnuje její spatření i v relativně malých dalekohledech. Výhodná je i její poloha poblíž severního nebeského pólu, takže je pozorovatelná celou noc.

Objev

Kometu nalezl 1. března 2023 automatický systém ATLAS umístěný v Jihoafrické republice při jasnosti okolo 19 mag. ATLAS má po světě vícero dalekohledů (Chile, Jižní Afrika a Havaj) a zabývá se hledáním blízkozemních planetek, které mohou ohrozit Zemi. Kometa byla dodatečně nalezena i na předobjevových snímcích z observatoří ATLAS-Chile, Mt. Lemmon, Pan-STARRS a Kitt Peak-Bok (první detekce 25. prosince 2022).

Ihned po objevu byla informace o nově nalezeném objektu umístěna na stránku PCCP (Possible Comet Confirmation Page), kterou využívají pozorovatelé, kteří se zabývají potvrzováním nově objevených komet. Jedním z dalekohledů, který prováděl následná poobjevová pozorování této komety, je český robotický dalekohled FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR, který leží na Kanárských ostrovech, a je součástí připravovaného projektu Cherenkov Telescope Array. Primárním účelem tohoto dalekohledu je sledování průzračnosti atmosféry nad observatoří, ale ve volném čase se využívá ke sledování zajímavých objektů, především proměnných hvězd nebo komet.  

Oficiální oznámení objevu komety vyšlo 12. března v elektronickém cirkuláři MPEC-2023 E59.  Šlo o první kometu objevenou v první polovině března 2023, z toho vychází i její kódové označení C/2023 E1.

Dráha komety

Dráha komety ATLAS ve Sluneční soustavě Autor: Catalina Sky Survey, University of Arizona.
Dráha komety ATLAS ve Sluneční soustavě
Autor: Catalina Sky Survey, University of Arizona.
Přesná astrometrická měření (polohy komety) umožnila výpočet její dráhy. Vyplynulo z nich, že kometa obíhá okolo Slunce po eliptické dráze s periodou 85 let. Sklon její dráhy k ekliptice (rovině dráhy Země okolo Slunce) je 38,3°. Kometa prošla přísluním (nejbližším bodem její dráhy ke Slunci) 1. července 2023, a to ve vzdálenosti 1,026 astronomických jednotek (AU), tedy 153,5 milionů km. Tou dobou byla od Země vzdálena 0,646 AU (96,6 milionů km). Nyní se kometa již od Slunce vzdaluje, ale stále se přibližuje k Zemi. K naší planetě bude nejblíže 18. srpna ve vzdálenosti 0,374 AU (55,9 milionů km), v té době bude od Slunce 1,285 AU (192,2 milionů km).

Interaktivní dráhu komety C/2023 E1 ve Sluneční soustavě si můžete zobrazit zde.

Pozorovatelnost komety

Nyní (začátek července) se kometa nachází v souhvězdí Malého medvěda přibližně 10° od severního nebeského pólu. Je cirkumpolárním objektem (z naší zeměpisné šířky nezapadá pod obzor) a je tedy v pohodlné výšce viditelná celou noc. 13. července přejde kometa z Malého medvěda do souhvězdí Draka, tam setrvá do 29. července a přejde do sousedního souhvězdí Cephea. Tou dobou bude stále cirkumpolární.

Vzhledem k tomu, že se kometa stále blíží k Zemi, tak poroste úhlová rychlost jejího pohybu proti hvězdnému pozadí. 8. srpna přejde do souhvězdí Labutě a bude procházet hustými hvězdnými partiemi Mléčné dráhy. 12. srpna nastane příležitost pozorovat její přechod přes hvězdokupu M39. 21. srpna se z Labutě přesune do souhvězdí Pegase, kde setrvá až do konce srpna.

Jasnost komety

Světelná křivka komety C/2023 E1 (ATLAS) Autor: Martin Mašek
Světelná křivka komety C/2023 E1 (ATLAS)
Autor: Martin Mašek
V současné době (začátek července) se odhady jasnosti C/2023 E1 pohybují okolo 10 – 9,5 mag. Kometa je ale difúzní, bez výrazné centrální kondenzace, což trochu ztěžuje její spatření, zvláště v oblastech postižených výraznějším světelným znečištěním. Proto jsou pro její hledání doporučovány lokality s tmavší oblohou dále od měst. Na tmavé obloze by měl k jejímu pohodlnému spatření dostačovat malý dalekohled o průměru objektivu alespoň 15 cm (zkušenější pozorovatelé ji spatřili i v 10 cm dalekohledech).

Kometa se sice již vzdaluje od Slunce, ale stále se blíží k Zemi, díky tomu by současná jasnost okolo 10 mag měla vydržet po celý červenec. V srpnu již bude slábnout, v půlce srpna by mohla mít okolo 11. hvězdné velikosti a do konce srpna nejspíše zeslábne na 12 mag. Zde je předpověď jasnosti trochu nejistá, nevíme, zda se projeví tzv. perihelová asymetrie, kdy jasnost komety (v důsledku prohřátí jádra komety) může při vzdalování od Slunce klesat pomaleji, než byla rychlost zjasňování při přibližování ke Slunci.

Aktuální odhady a měření jasnosti této komety můžete sledovat na příslušné podstránce COBS.

Vyhledávací mapy a tipy na další komety

Pro úspěšné pozorování komety je potřeba znát její polohu mezi hvězdami. Příslušné aktuální mapy je možné vygenerovat v různých PC planetáriích (např. Cartes du Ciel, Stellarium, Guide9 apod.). Další možností je projekt CzSky, kde si můžete zobrazit interaktivní mapu a posléze stáhnout jako PDF.

Kromě C/2023 E1 (ATLAS) je v současné době pozorovatelná periodická kometa 237P/LINEAR, která se pohybuje souhvězdím Orla v maximu jasnosti okolo 12 mag. Dále je na ranní obloze viditelná slábnoucí C/2022 A2 (Panstarrs), která má taktéž okolo 12. hvězdné velikosti. Majitelé větších dalekohledů se mohou pokusit v souhvězdí Hada vyhledat C/2019 T4 (ATLAS) s jasností 13 mag. V průběhu srpna se na ranní obloze vyhoupne kometa C/2020 V2 (ZTF), která bude dosahovat zhruba 10. hvězdné velikosti.

Náhledová mapka pro kometu C/2023 E1 (ATLAS) v průběhu července 2023 Autor: Vladimír Dvořák/CZSky
Náhledová mapka pro kometu C/2023 E1 (ATLAS) v průběhu července 2023
Autor: Vladimír Dvořák/CZSky

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Center
[2] COBS



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: C/2023 E1 (ATLAS), Kometa 


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »