Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Znovunalezená kometa s českou stopou

Znovunalezená kometa s českou stopou

Kometa Neowise z roku 2020, ilustrační obrázek
Autor: Martin Gembec

Kometa je tvor velice prchavý. V blízkosti Slunce se její jádro zahřeje a konečně může být nalezeno. Pak se ale vzdálí a na dlouhá léta zmizí z našeho dohledu. Ne vždy se pak při dalším návratu naskytnou ideální podmínky pro její znovunalezení a nebo není dostatečně dobře známa její dráha. A tady je prostor pro amatérské hvězdáře a další astronomy, kteří mohou za jistých podmínek předběhnout i velké automatické přehlídky oblohy a najít kometu, která je v ideálním případě přibližně v té části oblohy, kde astronom doufá, že by měla být. Je to činnost pro trpělivé, protože velké přehlídkové dalekohledy ve světě řadu takových těles spatří již dlouhé měsíce předtím, než jsou v dosahu menších dalekohledů. Jsou však místa na obloze, kam se tak dobře nepodívají a to především za soumraku nebo nízko nad obzorem. A tak je šance, že kometu znovunaleznete, mnohem větší.

A o to se pravidelně pokouší Martin Mašek, astronom žijící v Liberci, který však k této činnosti využívá volný pozorovací čas na robotických dalekohledech FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR. Znovunález komety v jeho podání přichází po dlouhých devíti letech. A v poměrně překvapivé části oblohy.

Dráha komety P/2004 V3 = P/2023 O1 ve Sluneční soustavě. Autor: NASA/JPL/Horizons
Dráha komety P/2004 V3 = P/2023 O1 ve Sluneční soustavě.
Autor: NASA/JPL/Horizons
Překvapením není fakt, že kometa se nacházela v době znovunálezu jinde, než říkal výpočet, to je po mnohaletém putování a nejistotách v efemeridě celkem běžné. Zaujal především fakt, že oblast s kometou se již nacházela v místech, která je pod dohledem přehlídek oblohy, jako je např. ATLAS v jižní Africe a v Chile. Martin totiž po kometě pátral nízko na obloze již v zimě a na jaře 2023. Na ranní obloze těsně před svítáním však nebyla úplně ideální průzračnost a také kometa byla zřejmě ještě slabá. Tím uplynulo okno, kdy šlo předběhnout velké přehlídkové dalekohledy a nyní se to povedlo v době, kdy je kometa v souhvězdí Tukana, v místě pozorování již více než 60° nad obzorem.

Kometa P/2004 V3 (Siding Spring) byla objevena 3. listopadu 2004 v rámci Siding Spring Survey v Austrálii při jasnosti 18,8 mag. Byla pozorována necelý rok do října 2005. To umožnilo relativně dobře určit její dráhu ve Sluneční soustavě. Martin Mašek tedy k hledání využil efemeridu, která byla spočtena na základě pozorování z let 2004 a 2005 a věřil, že kometu najde někde poblíž předpovězené pozice. To se nakonec po několikaměsíční snaze povedlo, kometa byla úspěšně nalezena na snímcích pořízených ze dvou nocí, konkrétně 18. a 19. července. Nacházela se 25 úhlových minut od předpovězené pozice (to je téměř průměr kotouče Měsíce na obloze). Martin svá měření pozic (astrometrie) komety zaslal do Minor Planet Center (mezinárodní centrála pro malá tělesa Sluneční soustavy) a CBAT (centrála pro astronomické telegramy Mezinárodní astronomické unie).

Znovunálezový snímek komety P/2004 V3 (Siding Spring) pořízený 19. 7. 2023 přes robotický dalekohled FRAM v Argentině. Kometa vypadá jako slabá hvězdička na snímku. Jednotlivé snímky byly skládány na pohyb komety (45×120s), hvězdy se proto jeví jako krátké usečky, neboť se kometa posouvala vůči hvězdnému pozadí. Zpracování v programu Tycho-Tracker. Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Znovunálezový snímek komety P/2004 V3 (Siding Spring) pořízený 19. 7. 2023 přes robotický dalekohled FRAM v Argentině. Kometa vypadá jako slabá hvězdička na snímku. Jednotlivé snímky byly skládány na pohyb komety (45×120s), hvězdy se proto jeví jako krátké usečky, neboť se kometa posouvala vůči hvězdnému pozadí. Zpracování v programu Tycho-Tracker.
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek

Na základě Martinových astrometrických měření bylo pozorované těleso skutečně ztotožněno s kometou P/2004 V3 (Sidding Spring). Známý japonský astronom a odborník na dráhy komet Syuichi Nakano na základě znovunálezových pozorování spočítal, že je potřeba udělat korekci času průchodu komety přísluním o 3,2 dne dříve, než udávala původní předpověď. Oficiální oznámení o znovunálezu vyšlo 27. 7. v cirkulářích MPC 2023-O89 a CBET 5282, kde ji bylo přiřazeno i nové označení P/2023 O1. V brzké době dostane i své definitivní očíslování, nejspíše 468P.

Jde o velký úspěch, vždyť i pro Martina jde o úspěšné znovunalezení komety po dlouhých devíti letech od podobného úspěchu s kometou 300P/Catalina. Martin tak má na svém kontě svůj 4. znovunález komety, předtím se mu ještě podařilo znovunalézt 260P/McNaught a 296P/Garradd. Komenta P/2004 V3 (Siding Spring), nyní také P/2023 O1, je velmi slabá (okolo 19,5 mag) a už o moc jasnější nebude. V současné době je pozorovatelná pouze hluboko na jižní obloze.

Dalekohled FRAM na Observatoří Pierra Augera v Argentině. Autor: Jan Ebr, FZU
Dalekohled FRAM na Observatoří Pierra Augera v Argentině.
Autor: Jan Ebr, FZU
Dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor) je 30cm ODK (Optimised Dall-Kirkham) vybavený CCD kamerou MII G4-16000. Na stejné montáži je spolu s dalekohledem umístěna i CCD G4-16000 na 300mm širokoúhlém teleobjektivu. FRAM slouží na astročásticové Observatoři Pierra Augera ke sledování stavu zemské atmosféry nad observatoří. Pomocí FRAMu se měří závislost extinkce (rozptyl světla v atmosféře) na vlnové délce. Dále se analyzuje stav atmosféry podél trajektorie pozoruhodných či anomálních spršek kosmického záření. Ve zbylém pozorovacím čase dalekohled sleduje různé astronomické cíle, většinou zajímavé zákrytové dvojhvězdy a vícehvězdy, blízkozemní planetky či komety.



Převzato: Astronomické události



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Minor Planet Center, P/2004 V3 (Siding Spring), Martin Mašek, Kometa 


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »