Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami

Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami

Dalekohled Jamese Webba a druhého stupně Ariane 5 ve hvězdném poli. Dalekohled byl pořízen Milanem Antošem z Jablonce nad Nisou.
Autor: Milan Antoš

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST) byl úspěšně vypuštěn do kosmického prostoru 25. 12. na raketě Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. JWST v současné době míří do libračního centra L2, kde bude v následujících letech umístěn. Českým astronomům se podařilo let Webbova dalekohledu zachytit při jeho pouti noční oblohou.

Prvním, komu se Vesmírný dalekohled Jamese Webba podařilo z našeho území nasnímat, byl Milan Antoš z Jablonce nad Nisou. Fotografie byly pořízeny v den startu, tedy 25. 12. okolo 22:25 SEČ. Použit byl 20cm dalekohled RASA o ohniskové vzdálenosti 400 mm se CCD kamerou ATIK 460 EXm. Vzdálenost vesmírného dalekohledu od Země byla v době pořízení snímků 108500 km, jasnost se pohybovala okolo 13. hvězdné velikosti. Kromě dalekohledu je na snímku vidět i druhý stupeň rakety Ariane 5.

Animace Milana Antoše s JWST a druhým stupňem Ariane 5.

Dalekohled Jamese Webba na snímku Zděnka Bardona Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Jamese Webba na snímku Zděnka Bardona
Autor: Zdeněk Bardon
Další snímek JWST pochází od astrofotografa Zdeňka Bardona. Ten vyfotografoval vesmírný dalekohled ze své soukromé hvězdárny ve východočeské obci Rasošky, když JWST byl už na vzdálenost Měsíce od Země. Autor svoji práci popisuje níže. Zdeněk Bardon je mj. fotografickým ambasadorem Evropské jižní observatoře, autorem mnoha astronomických fotografií, čestným členem Mezinárodní astronomické unie a také zakladatelem fotosoutěže "Česká astrofotografie měsíce", kterou v rámci České astronomické společnosti organizuje už 16 let. Více o autorovi na jeho osobních stránkách.

Zdeněk Bardon o snímku: "Vesmírný dalekohled - James Webb Space Telescope (JWST) se na svoji vesmírnou pouť vydal v sobotu 25. 12. 2021. Nápad nasnímat jeho trajektorii vznikl v hlavě mého kamaráda Miro Grnji z Bratislavy. V noci z pondělí na úterý se na malou chvíli vyjasnila obloha a tak jsem se pokusil o nemožné. Navíc, ještě nerozbalený teleskop JWST se nacházel ve vzdálenosti našeho Měsíce, takže to byla i poslední šance na jeho zachycení. Doslovným "očistcem" bylo hledání slabé "tečky" na snímku. S identifikací pomohl nejen Miroslav Grnja, ale hlavně Pavol Rapavý z Rimavské Soboty. Měli jsme přístup k veřejně dostupným parametrům NASA a souřadnice i jasnost objektu s nimi souhlasí, takže pro jistotu řečeno, na 99,9% to JWST skutečně je. Drobná a velmi slabá čárka ve výřezu snímku představuje trajektorii vesmírného dalekohledu za jednu hodinu. Pro pořádek je nutné uvést, že snímek zobrazuje část souhvězdí Orion, Barnardův oblouk. Děkuji za tuto příležitost, byla to ukázková Česko - Slovenská spolupráce a to má největší hodnotu."

Video Zdeňka Bardona se zachyceným JWST.

Dalekohled JWST zachytil i český robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor), který se nachází na astročásticové observatoři Pierra Augera v Argentině. Ten slouží k monitorování stavu zemské atmosféry nad observatoří a ve volném čase se zaměřuje na zajímavé objekty jižního nebe, především proměnné hvězdy, komety či blízkozemní planetky. FRAM je spravován Fyzikálním ústavem AV ČR.

Animace letu JWST z FRAMu, autor: FZU/FRAM/Martin Mašek

Na animaci můžeme vidět samotný dalekohled Jamese Webba při levém okraji snímku. Při pravém okraji se pohybuje druhý stupeň nosné rakety. Snímky z FRAMu byly pořízeny 26. 12. 2021.

Edit: Po vydání článku se sešly další snímky dalekohledu Jamese Webba.

Snímek (expozice 3×60s) zachycující Dalekohled Jamese Webba z Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla. Autor: Kamil Hornoch, Hana Kučáková
Snímek (expozice 3×60s) zachycující Dalekohled Jamese Webba z Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla.
Autor: Kamil Hornoch, Hana Kučáková
Astronomové z Astronomického ústavu AV ČR se na Webbův dalekohled zaměřili v noci z 29. na 30. 12. mezi 4:46 - 4:49 SEČ, jedná se o součet expozic 3×60s přes filtr R pořízených na dálku pomocí Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla v Chile. Snímek pořídila Hana Kučáková, zpracování Kamil Hornoch.

V den startu byl JWST zachycen i z hvězdárny v Teplicích. Animace letu dalekohledu mezi hvězdami je k vidění níže. Na celkovém záběru je vidět i druhý stupeň rakety Ariane 5. (Animace jsou prezentovány otočené o 180°, takže dalekohled se pohybuje u středu snímku a stupeň rakety u levého okraje).




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Martin Mašek, Dalekohled FRAM, Zdeněk Bardon, Milan Antoš, James Webb telescope, Vesmírný dalekohled Jamese Webba


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »