Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami

Dalekohled Jamese Webba vyfotografován mezi hvězdami

Dalekohled Jamese Webba a druhého stupně Ariane 5 ve hvězdném poli. Dalekohled byl pořízen Milanem Antošem z Jablonce nad Nisou.
Autor: Milan Antoš

Vesmírný dalekohled Jamese Webba (James Webb Space Telescope - JWST) byl úspěšně vypuštěn do kosmického prostoru 25. 12. na raketě Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. JWST v současné době míří do libračního centra L2, kde bude v následujících letech umístěn. Českým astronomům se podařilo let Webbova dalekohledu zachytit při jeho pouti noční oblohou.

Prvním, komu se Vesmírný dalekohled Jamese Webba podařilo z našeho území nasnímat, byl Milan Antoš z Jablonce nad Nisou. Fotografie byly pořízeny v den startu, tedy 25. 12. okolo 22:25 SEČ. Použit byl 20cm dalekohled RASA o ohniskové vzdálenosti 400 mm se CCD kamerou ATIK 460 EXm. Vzdálenost vesmírného dalekohledu od Země byla v době pořízení snímků 108500 km, jasnost se pohybovala okolo 13. hvězdné velikosti. Kromě dalekohledu je na snímku vidět i druhý stupeň rakety Ariane 5.

Animace Milana Antoše s JWST a druhým stupňem Ariane 5.

Dalekohled Jamese Webba na snímku Zděnka Bardona Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Jamese Webba na snímku Zděnka Bardona
Autor: Zdeněk Bardon
Další snímek JWST pochází od astrofotografa Zdeňka Bardona. Ten vyfotografoval vesmírný dalekohled ze své soukromé hvězdárny ve východočeské obci Rasošky, když JWST byl už na vzdálenost Měsíce od Země. Autor svoji práci popisuje níže. Zdeněk Bardon je mj. fotografickým ambasadorem Evropské jižní observatoře, autorem mnoha astronomických fotografií, čestným členem Mezinárodní astronomické unie a také zakladatelem fotosoutěže "Česká astrofotografie měsíce", kterou v rámci České astronomické společnosti organizuje už 16 let. Více o autorovi na jeho osobních stránkách.

Zdeněk Bardon o snímku: "Vesmírný dalekohled - James Webb Space Telescope (JWST) se na svoji vesmírnou pouť vydal v sobotu 25. 12. 2021. Nápad nasnímat jeho trajektorii vznikl v hlavě mého kamaráda Miro Grnji z Bratislavy. V noci z pondělí na úterý se na malou chvíli vyjasnila obloha a tak jsem se pokusil o nemožné. Navíc, ještě nerozbalený teleskop JWST se nacházel ve vzdálenosti našeho Měsíce, takže to byla i poslední šance na jeho zachycení. Doslovným "očistcem" bylo hledání slabé "tečky" na snímku. S identifikací pomohl nejen Miroslav Grnja, ale hlavně Pavol Rapavý z Rimavské Soboty. Měli jsme přístup k veřejně dostupným parametrům NASA a souřadnice i jasnost objektu s nimi souhlasí, takže pro jistotu řečeno, na 99,9% to JWST skutečně je. Drobná a velmi slabá čárka ve výřezu snímku představuje trajektorii vesmírného dalekohledu za jednu hodinu. Pro pořádek je nutné uvést, že snímek zobrazuje část souhvězdí Orion, Barnardův oblouk. Děkuji za tuto příležitost, byla to ukázková Česko - Slovenská spolupráce a to má největší hodnotu."

Video Zdeňka Bardona se zachyceným JWST.

Dalekohled JWST zachytil i český robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor), který se nachází na astročásticové observatoři Pierra Augera v Argentině. Ten slouží k monitorování stavu zemské atmosféry nad observatoří a ve volném čase se zaměřuje na zajímavé objekty jižního nebe, především proměnné hvězdy, komety či blízkozemní planetky. FRAM je spravován Fyzikálním ústavem AV ČR.

Animace letu JWST z FRAMu, autor: FZU/FRAM/Martin Mašek

Na animaci můžeme vidět samotný dalekohled Jamese Webba při levém okraji snímku. Při pravém okraji se pohybuje druhý stupeň nosné rakety. Snímky z FRAMu byly pořízeny 26. 12. 2021.

Edit: Po vydání článku se sešly další snímky dalekohledu Jamese Webba.

Snímek (expozice 3×60s) zachycující Dalekohled Jamese Webba z Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla. Autor: Kamil Hornoch, Hana Kučáková
Snímek (expozice 3×60s) zachycující Dalekohled Jamese Webba z Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla.
Autor: Kamil Hornoch, Hana Kučáková
Astronomové z Astronomického ústavu AV ČR se na Webbův dalekohled zaměřili v noci z 29. na 30. 12. mezi 4:46 - 4:49 SEČ, jedná se o součet expozic 3×60s přes filtr R pořízených na dálku pomocí Dánského 1,54m dalekohledu na La Silla v Chile. Snímek pořídila Hana Kučáková, zpracování Kamil Hornoch.

V den startu byl JWST zachycen i z hvězdárny v Teplicích. Animace letu dalekohledu mezi hvězdami je k vidění níže. Na celkovém záběru je vidět i druhý stupeň rakety Ariane 5. (Animace jsou prezentovány otočené o 180°, takže dalekohled se pohybuje u středu snímku a stupeň rakety u levého okraje).




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Martin Mašek, Dalekohled FRAM, Zdeněk Bardon, Milan Antoš, James Webb telescope, Vesmírný dalekohled Jamese Webba


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »