Zdenek Bardon získal Medaili I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy
Zdenek Bardon Autor: Archiv Zdenka Bardona
Astronomické komunitě jistě nemusíme představovat "bačkorového" astronoma Zdenka Bardona. Jeho téměř padesátiletá aktivita v astronomické oblasti a (nejen) zejména v oblasti automatizace astronomických pozorování (proto tedy mnoho amatérských i profesionálních astronomů může pozorovat vzdálenými dalekohledy trochu nadneseně "v bačkorách z obývacího pokoje") jej přivedla k mnoha oceněním jeho práce. Zmiňme snad jen planetku 6248 Bardon, která brázdí Sluneční soustavu, nebo udělení čestného členství v Mezinárodní astronomické unii. Nyní se k nim přidalo i ocenění Medailí I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy, kterou mu 8. dubna 2025 předal hejtman Petr Koleta.
Předání ocenění Zdenku Bardonovi hejtmanek Krákovéhradeckého kraje Autor: Archiv Zdenka BardonaBačkorový astronom Zdenek Bardon je rodákem z pevnostního města Josefov u Jaroměře a nyní hrdým obyvatelem obce Rasošky, jen na dohled od svého rodiště. K astronomii a astronomickým dalekohledům se, poněkud lehčeji řečeno, dostal skrze rozebrané brýle babičky, které v dalekohledu sice mnoho nepomohly, do obrouče se je mu však již vrátit nepodařilo. Následoval astronomický kroužek na hvězdárně v Jaroměři a letní astronomické expedice, tedy astronomické tábory, na Hvězdárně v Úpici. Zde se Zdenkovi zahryzla pod kůži a dodnes na tato léta vzpomíná s jistou nostalgií. Jeho velkým vzorem byl i tehdejší ředitel úpické hvězdárny pan Vladimír Mlejnek.
Medaile I. stupně Královéhradeckého kraje Autor: Archiv Zdenka BardonaPo období mírného období útlumu astronomických aktivit spojených s prací a rodinou se stalo nečekané. Zaměstnání se propojilo s koníčkem a Zdenek Bardon se podílel, a dodnes podílí, na robotizaci velkých teleskopů světa. A to mluvíme o velkých dalekohledech, u nichž se průměry zrcadel neklesají pod metr. Začal spolupracovat s úpickou hvězdárnou a stal se členem Východočeské pobočky ČAS. Podporuje i Úpické astronomické tábory, které již 67 let vychovávají mladé zájemce o astronomii. Je též členem Slovenského svazu astronomů a také Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře. O dalších některých oceněních jsme se zmínili již v úvodu.
Bačkorový astronom Autor: Zdeněk BardonJméno Bardon se však nespojuje pouze s velkými teleskopy nejen v Chile. Jeho činnost zejména na poli podpory amatérské astronomie a zejména astrofotografie je už též obecně známá. Ať je to trřeba dnes již devatenáctiletá soutěž Česká astrofotografie měsíce, jejímž otce zakladatelem je, nebo přednášky a pozorování oblohy, které organizuje jak pro dospělé, tak i pro studenty a dokonce děti ze škol mateřských. Má na kontě též několik knih nejen o astrofotografii. Ta třetí je údajně poslední. Byť tomu nikdo nevěří. Doplněno o astronomický kalendář, seriál o velkých astronomických observatořích a několik výstav astronomických fotografií toto vše představuje již dobrý důvod, pro ocenění udělené v rámci slavnostního galavečera v hradecké Petrof Gallery.
Na závěr přikládáme ještě odkaz na krátký video-medailon Zdenka Bardona pořízený u příležitosti převzetí ocenění.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
