Zdenek Bardon získal Medaili I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy
Zdenek Bardon Autor: Archiv Zdenka Bardona
Astronomické komunitě jistě nemusíme představovat "bačkorového" astronoma Zdenka Bardona. Jeho téměř padesátiletá aktivita v astronomické oblasti a (nejen) zejména v oblasti automatizace astronomických pozorování (proto tedy mnoho amatérských i profesionálních astronomů může pozorovat vzdálenými dalekohledy trochu nadneseně "v bačkorách z obývacího pokoje") jej přivedla k mnoha oceněním jeho práce. Zmiňme snad jen planetku 6248 Bardon, která brázdí Sluneční soustavu, nebo udělení čestného členství v Mezinárodní astronomické unii. Nyní se k nim přidalo i ocenění Medailí I. stupně Královéhradeckého kraje za přínos astronomii a popularizaci vědy, kterou mu 8. dubna 2025 předal hejtman Petr Koleta.
Předání ocenění Zdenku Bardonovi hejtmanek Krákovéhradeckého kraje Autor: Archiv Zdenka BardonaBačkorový astronom Zdenek Bardon je rodákem z pevnostního města Josefov u Jaroměře a nyní hrdým obyvatelem obce Rasošky, jen na dohled od svého rodiště. K astronomii a astronomickým dalekohledům se, poněkud lehčeji řečeno, dostal skrze rozebrané brýle babičky, které v dalekohledu sice mnoho nepomohly, do obrouče se je mu však již vrátit nepodařilo. Následoval astronomický kroužek na hvězdárně v Jaroměři a letní astronomické expedice, tedy astronomické tábory, na Hvězdárně v Úpici. Zde se Zdenkovi zahryzla pod kůži a dodnes na tato léta vzpomíná s jistou nostalgií. Jeho velkým vzorem byl i tehdejší ředitel úpické hvězdárny pan Vladimír Mlejnek.
Medaile I. stupně Královéhradeckého kraje Autor: Archiv Zdenka BardonaPo období mírného období útlumu astronomických aktivit spojených s prací a rodinou se stalo nečekané. Zaměstnání se propojilo s koníčkem a Zdenek Bardon se podílel, a dodnes podílí, na robotizaci velkých teleskopů světa. A to mluvíme o velkých dalekohledech, u nichž se průměry zrcadel neklesají pod metr. Začal spolupracovat s úpickou hvězdárnou a stal se členem Východočeské pobočky ČAS. Podporuje i Úpické astronomické tábory, které již 67 let vychovávají mladé zájemce o astronomii. Je též členem Slovenského svazu astronomů a také Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře. O dalších některých oceněních jsme se zmínili již v úvodu.
Bačkorový astronom Autor: Zdeněk BardonJméno Bardon se však nespojuje pouze s velkými teleskopy nejen v Chile. Jeho činnost zejména na poli podpory amatérské astronomie a zejména astrofotografie je už též obecně známá. Ať je to trřeba dnes již devatenáctiletá soutěž Česká astrofotografie měsíce, jejímž otce zakladatelem je, nebo přednášky a pozorování oblohy, které organizuje jak pro dospělé, tak i pro studenty a dokonce děti ze škol mateřských. Má na kontě též několik knih nejen o astrofotografii. Ta třetí je údajně poslední. Byť tomu nikdo nevěří. Doplněno o astronomický kalendář, seriál o velkých astronomických observatořích a několik výstav astronomických fotografií toto vše představuje již dobrý důvod, pro ocenění udělené v rámci slavnostního galavečera v hradecké Petrof Gallery.
Na závěr přikládáme ještě odkaz na krátký video-medailon Zdenka Bardona pořízený u příležitosti převzetí ocenění.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2
Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging)
Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo.
Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight
