Autor: Zdeněk Bardon
O autorovi
Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).
Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.
(přečteno 1 026x)
(přečteno 2 464x)
(přečteno 1 884x)
(přečteno 2 230x)
(přečteno 5 834x)
(přečteno 7 137x)
(přečteno 7 117x)
(přečteno 6 332x)
(přečteno 5 912x)
(přečteno 5 607x)
(přečteno 5 733x)
(přečteno 5 707x)
(přečteno 4 924x)
(přečteno 6 019x)
(přečteno 5 652x)
(přečteno 5 480x)
(přečteno 6 055x)
(přečteno 7 455x)
(přečteno 5 051x)
(přečteno 6 380x)
(přečteno 5 271x)
(přečteno 5 720x)
(přečteno 6 130x)
(přečteno 6 771x)
(přečteno 5 779x)
(přečteno 5 464x)
(přečteno 8 422x)
(přečteno 5 719x)
(přečteno 7 480x)
(přečteno 5 735x)
(přečteno 6 489x)
(přečteno 7 095x)
(přečteno 10 483x)
(přečteno 3 989x)
(přečteno 7 806x)
(přečteno 8 900x)
(přečteno 13 661x)
(přečteno 7 206x)
(přečteno 6 661x)
(přečteno 7 115x)
(přečteno 6 928x)
(přečteno 7 615x)
(přečteno 8 739x)
(přečteno 6 116x)
(přečteno 8 325x)
(přečteno 6 990x)
(přečteno 8 698x)
(přečteno 8 093x)
(přečteno 6 304x)
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Další informace »
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Další informace »
