Úvodní  >  Autoři  >  Zdeněk Bardon

Autor: Zdeněk Bardon

O autorovi

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.



10.11.2025 Česká astrofotografie měsíce slaví 20 let

(přečteno 1 202x)

30.07.2025 Tanečky ledových krystalků

(přečteno 2 913x)

08.07.2024 Pozvánka do Fakultní nemocnice Hradec Králové

(přečteno 1 990x)

31.01.2024 Česká astrofotografie měsíce (ČAM) je už dospělá

(přečteno 2 347x)

29.04.2022 Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!

(přečteno 6 077x)

15.06.2021 Legenda československé astronomie

(přečteno 7 440x)

11.06.2021 William Herschel Telescope

(přečteno 7 397x)

08.06.2021 Modré oko

(přečteno 6 996x)

04.06.2021 Dalekohledy města andělů

(přečteno 6 178x)

01.06.2021 John F. Kennedy a americký Stonehenge

(přečteno 5 855x)

27.05.2021 SkyCenter na Mount Lemmon

(přečteno 5 959x)

21.05.2021 Dalekohled programu Apollo

(přečteno 5 931x)

17.05.2021 Katedrála astronomie

(přečteno 5 128x)

13.05.2021 Vatikánská observatoř

(přečteno 6 277x)

10.05.2021 Porodnice zrcadel

(přečteno 5 886x)

07.05.2021 Dalekohled a čokoláda

(přečteno 5 701x)

04.05.2021 Hranatá kopule dalekohledu NTT

(přečteno 6 302x)

30.04.2021 Znovuzrození E152

(přečteno 7 741x)

28.04.2021 Lovec exoplanet

(přečteno 5 702x)

22.04.2021 Legenda astronomie - Dánský dalekohled

(přečteno 6 637x)

20.04.2021 Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla

(přečteno 5 517x)

16.04.2021 Česká stopa v astronomickém ráji

(přečteno 5 935x)

09.04.2021 Laserová observatoř

(přečteno 6 365x)

08.04.2021 ČAM za březen 2021: Polárka v prachu

(přečteno 7 102x)

07.04.2021 Dvoumetr pod Elbrusem

(přečteno 6 017x)

01.04.2021 Dalekohled a medvědi na Rozhenu

(přečteno 5 708x)

30.03.2021 Perkův dalekohled

(přečteno 8 703x)

26.03.2021 Dvojče Perkova dalekohledu

(přečteno 5 959x)

23.03.2021 První dvoumetr

(přečteno 8 123x)

18.03.2021 Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka

(přečteno 5 942x)

16.03.2021 Observatoře očima bačkorového astronoma

(přečteno 6 635x)

15.01.2021 Česká astrofotografie měsíce patnáctiletá

(přečteno 7 477x)

24.03.2020 Začátečníkům radí Zdenek Bardon (ČAM) a Michael Prouza (ZEISS)

(přečteno 10 746x)

10.03.2020 Astrofotografická soutěž FotoŠkoda a ZEISS

(přečteno 4 162x)

12.03.2018 Cena Jindřicha Zemana Junior

(přečteno 8 140x)

16.07.2015 Na cestách na světové observatoře (1): Observatoř Shamakhi (Ázerbájdžán)

(přečteno 9 107x)

16.01.2013 Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku

(přečteno 13 974x)

27.01.2010 Astrofotograf roku 2009

(přečteno 7 279x)

13.05.2008 ČAM: Síň slávy

(přečteno 6 749x)

31.01.2008 Zápis ze setkání porotců ČAM 2007

(přečteno 7 163x)

22.06.2007 Objektivem do vesmíru i kolem nás

(přečteno 7 016x)

05.02.2007 Mlhovina NGC 2237 Rosette

(přečteno 7 692x)

30.01.2007 První světlo mlhoviny M42 s filtry Ha, SII a OIII

(přečteno 8 829x)

10.11.2006 C 2006/M4 SWAN

(přečteno 6 185x)

31.10.2006 CCD mozaika velké galaxie v souhvězdí Andromedy

(přečteno 8 377x)

29.05.2006 Kometa 73/P a M57

(přečteno 7 068x)

12.09.2005 M31 - Extrémní astrofotografie

(přečteno 8 752x)

26.07.2005 Slunce dalekohledem Coronado PST

(přečteno 8 169x)

05.06.2005 Z.Bardon: IC5067 - Pelikán

(přečteno 6 375x)



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »