Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dvoumetr pod Elbrusem

Dvoumetr pod Elbrusem

Kopule dvoumetru 2M-RCC observatoře Terskol
Autor: Petr Kačer

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl VI. Konečně nejmladší dvoumetr 2M-RCC (někdy označovaný jako ZEISS-2000) byl instalován na severním Kavkazu ve „stínu” Elbrusu. Hora má dva vrcholy (západní 5642 m n. m. a východní 5621 m n. m.) a místní jí přezdívají „dívčí ňadra”. Impozantní observatoř se nachází ve výšce 3 150 metrů a nese jméno Terskol dle stejnojmenného městečka hluboko pod ní. Na rozdíl od všech ostatních hvězdáren je Terskol obtížně dosažitelný. Nákladní auta se zásobami mají šanci dosáhnout vrcholu jenom během krátkého léta. Ovšem nejprve musí buldozery doslova vyčistit jedinou přístupovou cestu. Velké kameny a hromady štěrku na prašnou silnici zanese bezpočet lavin v zimním období. 

Služba astronoma trvá celý týden a začíná „horolezeckým” výstupem na vrchol. Podstata spočívá v tom, dostat se z městečka až úplně nahoru. Samozřejmě pěšky. Žádná lanovka na observatoř nevede, a nebo v době naší návštěvy nebyla. Překonat 1 300 metrů výškového rozdílu v hlubokém sněhu není snadné. Součástí služby je donést, samozřejmě na vlastních zádech, chleba a čerstvou zeleninu. Funguje to podobně jako při horolezeckém výstupu. Základna v městečku oznámí krátkovlnnou vysílačkou personálu observatoře počátek výstupu astronoma. Pokud za šest hodin observatoř nepotvrdí úspěšný výstup, tak se rozeběhne záchranná akce. Nezapomeňme, že na vrcholu hory bývá v zimě i -30°C. Není to vůbec žádná legrace, protože helikoptéra úplně nahoře nemůže přistát. Je to příliš vysoko.

Výstup na observatoř Terskol Autor: Petr Kačer
Výstup na observatoř Terskol
Autor: Petr Kačer
Možná některé čtenáře napadne, proč je nezbytná osobní návštěva observatoře. Odpověď je snadná. Totiž v drtivé většině neexistuje aktuální dokumentace a informace na internetu jsou chaotické a někdy až závádějící. Takže je nutná osobní technická návštěva a v některých případech i více než jedna. Pokud návštěvník observatoře Terskol není místní, tak musí projít procedurou aklimatizace. To znamená jeden týden strávený na základně v městečku Terskol (Těrskol). Každodenní tréning aklimatizace představuje výlet lanovkou do nadmořské výšky 3 000 metrů, kde se musí trávit několik hodin. Teprve po týdnu je povolen výstup na observatoř.
Dalekohled byl dodán někdy v letech 1988 - 1990, ale po událostech roku 1989 nebyly peníze na finální montáž. Podařilo se to až v roce 1996. Observatoř provozuje Ruská akademie věd a Národní akademie věd Ukrajiny.

Observatoř Terskol po několika-hodinovém výstupu je na dohled Autor: Petr Kačer
Observatoř Terskol po několika-hodinovém výstupu je na dohled
Autor: Petr Kačer
Parametry optické konfigurace jsou stejné jako na bulharské observatoři Rozhen – ohnisková vzdálenost Ritchey-Chretien soustavy je 16 metrů (f/8) a v Coudé 72 metrů (F/36). Téměř všechny speciality, které jsem mohl volně zveřejnit, jsem již uvedl v minulých dílech. Tedy až na jednu. Protože dalekohled pracuje v relativně extrémních klimatických podmínkách, je nezbytné věnovat značnou péči hydraulickému oleji. Respektive jeho ohřevu a čistotě. Každý dvoumetr má instalovaný ohřev, ale zde je nutná zvláštní pozornost. Olej neslouží pouze jako mazivo, ale je určený hlavně k „nadnášení” hodinové osy. Navíc je to speciální olej, který tuhne až při -50°C. Je relativně řídký, ale vykazuje vysokou hodnotu viskozity. Podobné mazivo se používá v dopravních letounech. Kdo sleduje seriál o dalekohledech si nejspíše pomyslí, že neustálé omílání problému s olejem je nuda. Opak je pravdou. Právě hydraulická ložiska na hodinové ose jsou tím nejnáročnějším a nejsložitějším strojařským problémem celé paralaktické montáže. Hodinová osa musí unést hmotnost 85 tun a jedním z nejkritičtějších ložisek je to úplně spodní, neboli axiální. To má podobu rozříznutého „míče” rozděleného na kvadranty s množstvím drážek. Po natlakování hydraulickým olejem se osa nadzvedne a „vysune” o 0,03 milimetru. Pak se dalekohled může volně otáčet.

Soustava snímačů hodinové osy dvoumetrového dalekohledu 2M-RCC, observatoř Terskol Autor: Petr Kačer
Soustava snímačů hodinové osy dvoumetrového dalekohledu 2M-RCC, observatoř Terskol
Autor: Petr Kačer
Jeden z doprovodných snímků zobrazuje měřící čidla hodinové osy. Samozřejmě snímačů je více než jeden, a to hlavně z důvodů redundance snímaných hodnot, které se neustále kontrolují, aby nedošlo k chybám v měření. Úkolem jedné z „krabiček” plné obyčejných spínačů je signalizace polohy. Důvodem je riziko překroucení kabelů vedoucích hodinovou osou. Kritická hodnota natočení / úhlu pro všechny dvoumetry je 270 stupňů.
Observatoř vlastní jednu dost kuriózní věc, kterou nikde jinde nenajdeme. Armádní protiletecký kanón s dostatkem munice. V tomto případě se nejedná o žádný vojenský konflikt, protože hvězdárna je mírumilovné místo, ale jde o jistou a dost nezbytnou službu. Odstřel nebezpečných sněžných lavin, které ohrožují bezpečný výstup či sestup lidí z vrcholu hory. Prostě toto místo je klimaticky velmi náročné a lidé se musejí o sebe starat. Jinak to nejde.
První díly seriálu s názvem dvoumetry jsem poskládal dle roku zrodu dalekohledů, ale ne podle roku modernizace. Dalekohled na Terskolu byl modernizován v letech 2008 / 2009. Tedy necelý rok po Perkově dalekohledu. Tento přístroj je nejmodernějším 2 metrovým dalekohledem, který firma ZEISS postavila. Bohužel, také jejím posledním. Divize astronomických dalekohledů byla po roce 1989 zrušena.

Pohled z kopule dalekohledu 2M-RCC, observatoř Terskol Autor: Petr Kačer
Pohled z kopule dalekohledu 2M-RCC, observatoř Terskol
Autor: Petr Kačer

Dvoumetr 2M-RCC observatoře Terskol Autor: Petr Kačer
Dvoumetr 2M-RCC observatoře Terskol
Autor: Petr Kačer

Observatoř Terskol pohledem z protějšího "kopce". Autor: Petr Kačer
Observatoř Terskol pohledem z protějšího "kopce".
Autor: Petr Kačer

Instalace nové elektroniky zaostřování sekundárního zrcadla. 2M-RCC, observatoř Terskol Autor: Petr Kačer
Instalace nové elektroniky zaostřování sekundárního zrcadla. 2M-RCC, observatoř Terskol
Autor: Petr Kačer

Příště: Laserová observatoř ESA




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


16. vesmírný týden 2021

16. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 4. do 25. 4. 2021. Měsíc na večerní obloze bude dorůstat od čtvrti k úplňku. Mars je večer nad západním obzorem. Do středy jsou nad ránem jsou dobré podmínky pro pozorování komety C/2020 R4 (ATLAS). Ráno nad jihovýchodem jsou nízko nad obzorem Saturn a Jupiter. Na Zemi se vrátila tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-17. K ISS má odstartovat čtyřčlenná posádka v lodi Crew Dragon. Vrtulníček Ingenuity úspěšně otestoval nový palubní software a na pondělí je v plánu pokus o vzlet. OSIRIS-REx naposledy vyfotila místo odběru vzorků z planetky Bennu. Před 50 lety vynesla raketa Proton-K první orbitální stanici Saljut.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 2,3 dne

Další informace »