Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohledy města andělů

Dalekohledy města andělů

Mohutné sekvoje a Mléčná dráha. Los Angeles, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXI. Určitě nejsem sám, kdo byl uchvácen knihou dr. Huberta Slouky - Pohledy do nebe. Jedna z observatoří, kterou publikace zmiňuje, je slavná Mount Wilson, která se rozkládá nad městem Los Angeles v nadmořské výšce 1740 metrů. Abych si splnil svoji touhu se dotknout fantastické a legendární observatoře, tak jsem musel navštívit Los Angeles v Kalifornii. Megalopole je domovem 20 miliónů lidí a kromě notoricky známého Hollywoodu, jsou překvapivě v blízkosti města dvě hvězdárny. Na jednom z východních hřbetů pohoří Santa Monica se rozkládá známý park s rozlohou 1740 hektarů. Vlastně už jde o Hollywood a zároveň je to největší městský park v USA. Dominantou je velkolepá budova Griffith Observatory postavená ve stylu art deco.

Hvězdárna byla slavnostně otevřena v roce 1935 a hlavním přístrojem je dalekohled ZEISS s průměrem objektivu (čočky) 305 milimetrů. V roce 1965 bylo zde instalováno planetárium, mimochodem, také od firmy ZEISS. V podstatě je to obdoba naší „lidové” hvězdárny a je častým cílem víkendových návštěvníků. Při prvním pohledu na dalekohled a paralaktickou montáž se člověk neubrání pocitu, že o něco menší dvojče je možné vidět v Praze na Štefánikově hvězdárně. Zeissův dvojitý astrograf (nazývaný König) jsou dva refraktory s průměry 180 mm a 200 mm vyrobené v letech 1905–1907. Oba dalekohledy vyrobila společnost ZEISS a oba jsou stejné konstrukce. Rozdíl je jen ve velikosti.

Pohled na Griffith Observatory. Los Angeles, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na Griffith Observatory. Los Angeles, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Z Griffith Observatory moje cesta vedla na Mount Wilson. Legendární observatoř se nachází v nadmořské výšce 1742 metrů v pohoří San Gabriel Mountains. Jedna věc je předsevzetí a druhá jeho provedení. Vyrazit na observatoř je primitivní myšlenka, ale ouha, může být problém. Značnou komplikací je nepříjemné sucho, které panuje v této oblasti. S ním je spojené velké riziko požárů. Cesta na observatoř je velmi často uzavřená. Málokdo mi to bude věřit, ale důvodem jsou odlétávající kaménky od kol vozidla, které můžou podpálit na troud suchý podrost. Takže, když už má návštěvník to „kliku”, že cesta je otevřená, musí jet velmi pomalu. Riziko uvěznění v plamenech není žádným hororovým vtipem a doporučuji věřit hrozivým nápisům informačních tabulí. Konečně množství ohořelých borovic bylo srozumitelným důkazem o běsnění požáru v době zcela nedávné.

150 feet Solar Tower - věžový sluneční dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
150 feet Solar Tower - věžový sluneční dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Prašná cesta se vine jako had a postupně se z řídkého borovicového lesa vynořují kopule dalekohledů. Jeden z nich je viditelný ze značné vzdálenosti a jde o věžový sluneční dalekohled. Používá se od roku 1912 a je stále funkční! Téměř 46 metrů vysoká věž na jejímž vrcholu je takzvaný celostat. To je relativně sofistikované optické zařízení obsahující dvě zrcadla. V tomto případě obě rovinná o průměru 47 centimetrů a 37 centimetrů. První zrcadlo sleduje dráhu Slunce s tím, že vrhá světlo do druhého, která paprsek směřuje do čočkového objektivu. Výsledek je ohnisko 46 metrů hluboko v srdci observatoře a díky optice vzniklo i její jméno - 150 feet Solar Tower. V ohniskové rovině byl dříve stůl, kde pozorovatel ručně zakresloval skvrny, ale dnes je nahradil magnetometr. Ve skutečnosti jsou na místě samém sluneční věže dvě. Ta druhá je „jen” 18 metrů vysoká.

Sluneční věžový dalekohled v zrcadle nad průčelím Astronomického muzea. Mt. Wilson, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Sluneční věžový dalekohled v zrcadle nad průčelím Astronomického muzea. Mt. Wilson, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Hlavním cílem návštěvy byl nýtovaný dalekohled s průměrem hlavního zrcadla 2,5 metru, který byl postaven v roce 1917 a nese hrdé jméno - Hookerův dalekohled. Od roku 1917 až do roku 1948 to byl největší dalekohled světa. Podstatou je skutečnost, že právě zde pozoroval slavný astronom Edwin Powell Hubble a prokázal rozpínání vesmíru. Observatoř prošla několikátou modernizací a jen pozorný technik si všimne nové instalace řídícího systému. Nyní se teleskop ovládá na dálku. Je to až neuvěřitelné, že po více jak sto letech je vše funkční. Rekonstrukce byla tak citlivá, že byla zachována i židle Edwina Hubbla. Mimochodem, ta židle mi nějak nedá „spát”, protože se nemůžu zbavit dojmu značné podobnosti s českou „thonetkou”, ale je to jen moje spekulace.

Židle ze které pozoroval slavný astronom Edwin Hubble. Mt. Wilson, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Židle ze které pozoroval slavný astronom Edwin Hubble. Mt. Wilson, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Osobně smekám před tím, jaké úsilí bylo nutné vynaložit k pozorování vesmíru přičemž pozorovatel nebyl jen astronomem, ale i tak trochu kaskadérem. Pohybovat se za hluboké noci po příhradové konstrukci montáže bez svítilny a ve výšce minimálně 4 metry nad ocelovou podlahou, jistě zaslouží obdiv.
Astronomická pozorování zde probíhají stále a to navzdory těsnému sousedství gigantické metropoli produkující značné světelné znečištění. Město je totiž v kotlině a vznášející se smog světelné znečištění „přikryje”, takže podmínky pro pozorování vesmíru jsou zde stále docela dobré.

Uvnitř kopule Griffith Observatory. Dva dalekohledy od společnosti ZEISS. Los Angeles, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Uvnitř kopule Griffith Observatory. Dva dalekohledy od společnosti ZEISS. Los Angeles, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Panorama pohoří Santa Monica. Los Angeles, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Panorama pohoří Santa Monica. Los Angeles, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na Griffith Observatory a část města Los Angeles. Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na Griffith Observatory a část města Los Angeles. Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule 100 - palcového Hooker dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Kopule 100 - palcového Hooker dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Slavný 100-palcový Hookerův dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA Autor: Zdeněk Bardon
Slavný 100-palcový Hookerův dalekohled. Mt. Wilson, Kalifornie, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Modré oko

 




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


47. vesmírný týden 2021

47. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 11. do 28. 11. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večerní obloha nabídne pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Svět nevěřícně sledoval, jak Rusko provedlo podobný test, jako kdysi Čína, když rozstřelilo družici, jejíž úlomky reálně ohrozily ISS. Úspěšný start si připsaly rakety Electron, CZ-4B a Rocket 3.3. Chystá se start Progressu s modulem Pričal. K dvojplanetce se vydá sonda DART. Před 320 lety se narodil Anders Celsius, který je znám díky zavedení naší teplotní stupnice, ale zabýval se také hvězdami a polárními zářemi.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IFN v souhvězdí Andromedy (11h 20min)

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2021 obdržel snímek „IFN v souhvězdí Andromedy", jehož autorem je Martin Vyhlídal     Souhvězdí Andromedy je pravděpodobně jednou z nejčastěji fotografovaných oblastí naší noční oblohy. Díky tomu, že se v něm nachází nejjasnější ze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mlhoviny IC59 a IC63

Emisní a reflexní mlhoviny v okolí hvězdy Gamm Cass. Ve snímku jsou díky dlouhé expoziční době vidět i temné mlhoviny (molekulární oblak) které se na běžných úzkopásmových snímcích nevyskytují.

Další informace »