Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla

Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla

Souhvězdí Orion nad kopulí dalekohledu MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl IX. Observatoř La Silla v chilské poušti Atacama, která patří pod křídla Evropské jižní observatoře (ESO), jsem představil v úvodním povídáním předchozího dílu. Nyní se podíváme do útrob dalekohledu MPG/ESO 2,2 metru. Zkratka MPG vychází z německého Max Planck Gesellschaft. Teleskop byl zkonstruován Astronomickým institutem Maxe Plancka (Heidelberg, Německo) a vyroben společností ZEISS. Původně měl být umístěn v Africe, ale v roce 1983 byl instalován na La Silla.

Dalekohled má svoje dvojče, které pozoruje na observatoři Calar Alto (CAHA) ve Španělsku a také patří pod křídla univerzity Maxe Plancka.
Příhradová konstrukce tubusu dalekohledu, jak vyplývá z názvu, obsahuje primární zrcadlo o průměru 2,2 metru v optické konfiguraci Ritchey-Chrétien s ohniskovou vzdáleností 17,5 metru (f/8). Sekundární zrcadlo má průměr 0,81 metru.  Vědecké přístroje jsou umístěné v Cassegrain a  Nasmyth ohnisku.
Tubus je umístěn na vidlicové montáži, která používá již osvědčená hydraulická ložiska, a to nejen v hodinové ose, ale i v deklinaci. Z technického hlediska to je relativně komplikovaná záležitost, protože pro značně hmotné soustrojí je nutné sofistikované dělení tlaku hydraulického oleje. Navíc přivést vysoký tlak oleje do deklinační osy tak, aby přívodní potrubí neomezovalo pohyb montáže, je technická výzva. Pohyb hodinové osy je realizován šnekovým soukolím za použití několika motorů. Hlavním důvodem použití více servomotorů je redukce mechanických vůlí šneku. Srozumitelně to lze popsat asi takto - hlavní motor otáčí hlavním šnekem a ostatní vytvářejí „protitah”. Tím se eliminuje vůle, která se mění s pozicí dalekohledu vůči obloze. Instalovaných vědeckých přístrojů je hned několik.

Celkový pohled na dalekohled MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Celkový pohled na dalekohled MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon
Famózním a velmi komplikovaným přístrojem je Gamma-Ray Burst Optical/Near-Infrared Detector (GROND). GROND je zobrazovací nástroj pro zkoumání gama záblesků a dalších přechodových jevů současně v sedmi pásmech filtru. Lidově řečeno - jednou expozicí se vytvoří hned několik snímků najednou.
Dalším je kapalným dusíkem chlazená CCD kamera Wide Field Imager (WFI) o rozměrech skládaného (více čipů) čipu 12,5 x 12,5 centimetrů s obrazovým polem 34 x 33 úhlových minut. Pro představu je to plocha Měsíce za úplňku. Slovy astrofotografa je to 67 milionů pixelů v akci. Fantastickým technickým zážitkem je filtrové kolo, respektive soustava filtrů v robotickém karuselu. Je možné jich může použít až padesát!
V podzemí observatoře je umístěn Echellé spektrograf FEROS (the Fiber-fed Extended Range Optical Spectrograph), o kterém jsem psal v souvislosti s dalekohledem E152. Světlo z dalekohledu je přiváděno optickým vláknem. Citlivý vědecký přístroj je chlazen kapalným dusíkem a z důvodů zamezení chvění, má dokonce vlastní betonový pilíř.
Astronom nesedí v prostorách kopule, ale ovládání dalekohledu a vědeckých přístrojů je realizováno z několik set metrů vzdálené budovy na La Silla. Svými slovy bych ji pojmenoval jako centrální velín.

Kontrolní místnost dalekohledu MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kontrolní místnost dalekohledu MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon
Z pohledu technika je to observatoř, která má velmi prostornou kopuli, v níž se může pohybovat vysokozdvižný vozík absolutně bez problémů, protože vjezd do kopule je „přímo z ulice”. Ačkoliv se může zdát, že je to nepodstatná záležitost, tak opak je pravdou. Převážná většina ostatních hvězdáren musí pro servisní účely dalekohledu využívat jeřáb a všechny rozměrné součásti včetně zrcadla dopravovat otvorem v podlaze. Někdy i do výšky několika pater. V souvislosti s podobným transportem mám jeden zážitek. Na jedné, blíže nejmenované observatoři, jsem byl náhodným svědkem pádu rozměrné bedny obsahující drahocenný vědecký přístroj po té, co se doslova utrhl kotvící bod. Takže podlaha v úrovní terénu je jednoznačně technickou výhodou.

Dráhy hvězd a poloha jižního nebeského pólu nad kopulí dalekohledu MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dráhy hvězd a poloha jižního nebeského pólu nad kopulí dalekohledu MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Měsíc a planeta Venuše nad kopulí dalekohledu MPG. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Měsíc a planeta Venuše nad kopulí dalekohledu MPG. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu MPG 2,2 m a část observatoře ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu MPG 2,2 m a část observatoře ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled MPG 2,2 m při pozorování. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled MPG 2,2 m při pozorování. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Vidlicová paralaktická montáž a dalekohled 2,2 m MPG, ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Vidlicová paralaktická montáž a dalekohled 2,2 m MPG, ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Řídící systém spektrografu FEROS. Dalekohled 2,2 m MPG, ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Řídící systém spektrografu FEROS. Dalekohled 2,2 m MPG, ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kryt zrcadla dalekohledu 2,2 m MPG. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kryt zrcadla dalekohledu 2,2 m MPG. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled 2,2 m MPG v porovnání s velkostí člověka. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled 2,2 m MPG v porovnání s velkostí člověka. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Hodinová osa dalekohledu MPG. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Hodinová osa dalekohledu MPG. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Instalace kamery GROND na dalekohledu MPG. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Instalace kamery GROND na dalekohledu MPG. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Legenda astronomie - Dánský dalekohled




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »