Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka

Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka

Dalekohled Schmidt s průměrem zrcadla 1,2 m.
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl I. Německo - španělská observatoř CAHA (Centro Astronómico Hispano en Andalucía) se nachází asi 120 kilometrů od španělské Granady na úbočí pohoří Sierra Nevada v nadmořské výšce 2 168 metrů. Rozsáhlý prostor observatoře je domovem několika teleskopů. Největším místním a zároveň největším kontinentálním přístrojem je dalekohled s průměrem zrcadla 3,5 metru. Vyrobila jej firma ZEISS a jistě není bez zajímavosti, že jeho téměř identické dvojče stojí na observatoři ESO La Silla v Chile.

Ovšem, já bych se chtěl pozastavit u jednoho menšího přístroje, který jsem měl možnost důkladně prozkoumat. Vlastně to není klasický dalekohled, ale Schmidtův teleskop, nebo spíše fotografická komora. Max-Planck-Institute (Univerzita Heidelberg) dalekohled s průměrem zrcadla 1,2 metru a korekční deskou 0,8 metru (ohnisko 240 centimetrů) přemístil z observatoře v Hamburku a instaloval jej na observatoři CAHA. S tímto přístrojem pracoval i český astronom pan dr. Luboš Kohoutek, který v roce 1973 objevil kometu nesoucí jeho jméno - Kohoutek C/1973 E1.

Kopule dalekohledu Schmidt s  průměrem zrcadla 1,2 m. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu Schmidt s průměrem zrcadla 1,2 m.
Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled pocházející z roku 1954 je umístěn na anglické vidlicové montáži Grubb-Parsons (1978) a její nectností byla drobná mechanická nestabilita. Fotografovalo se na skleněné desky o rozměrech 24x24 centimetrů s obrazovým polem 5,5 x 5,5 stupňů. Asi nejlepším zážitkem byl důmyslný mechanismus „nabíjení” fotografické kazety. Na druhou stranu vyměňovat desky za hluboké noci muselo být dost adrenalinovým procesem.

Držák fotografické kazety v ohnisku dalekohledu. Autor: Zdeněk Bardon
Držák fotografické kazety v ohnisku dalekohledu.
Autor: Zdeněk Bardon
Navzdory dlouhé době, kdy byla observatoř odstavená z provozu, se nám podařilo doslova „znásilnit” původní elektroniku a s dalekohledem pohybovat jako v době „normálního” provozu. Budova observatoře byla precizně zařízená včetně parádní temné komory a zázemí pro pozorovatele. Drobnou pozoruhodností  je stále fungující úklid. Pečlivě ustlaná a čistá postel je neustále připravená pro pozorovatele. 
Bohužel k instalaci nového řídícího systému prozatím nedošlo, takže observatoř na svoje znovuzrození teprve čeká.

Pohled do tubusu dalekohledu a na korekční desku s průměrem 0,8 m. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled do tubusu dalekohledu a na korekční desku s průměrem 0,8 m.
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule největšího kontinentálního dalekohledu. ZEISS 3,5 m. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule největšího kontinentálního dalekohledu. ZEISS 3,5 m.
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na tubusu dalekohledu Schnidt z vrcholu kopule. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na tubusu dalekohledu Schnidt z vrcholu kopule.
Autor: Zdeněk Bardon

Řídící panel dalekohledu. Autor: Zdeněk Bardon
Řídící panel dalekohledu.
Autor: Zdeněk Bardon

Ubytovací komplex observatoře CAHA. Autor: Zdeněk Bardon
Ubytovací komplex observatoře CAHA.
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na observatoř CAHA z vrcholu kopule Schmidt 1,2 metru dalekohledu. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na observatoř CAHA z vrcholu kopule Schmidt 1,2 metru dalekohledu.
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: První dvoumetr




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Soví mlhovia

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »