Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka

Ovšem, já bych se chtěl pozastavit u jednoho menšího přístroje, který jsem měl možnost důkladně prozkoumat. Vlastně to není klasický dalekohled, ale Schmidtův teleskop, nebo spíše fotografická komora. Max-Planck-Institute (Univerzita Heidelberg) dalekohled s průměrem zrcadla 1,2 metru a korekční deskou 0,8 metru (ohnisko 240 centimetrů) přemístil z observatoře v Hamburku a instaloval jej na observatoři CAHA. S tímto přístrojem pracoval i český astronom pan dr. Luboš Kohoutek, který v roce 1973 objevil kometu nesoucí jeho jméno - Kohoutek C/1973 E1.

Dalekohled pocházející z roku 1954 je umístěn na anglické vidlicové montáži Grubb-Parsons (1978) a její nectností byla drobná mechanická nestabilita. Fotografovalo se na skleněné desky o rozměrech 24x24 centimetrů s obrazovým polem 5,5 x 5,5 stupňů. Asi nejlepším zážitkem byl důmyslný mechanismus „nabíjení” fotografické kazety. Na druhou stranu vyměňovat desky za hluboké noci muselo být dost adrenalinovým procesem.

Navzdory dlouhé době, kdy byla observatoř odstavená z provozu, se nám podařilo doslova „znásilnit” původní elektroniku a s dalekohledem pohybovat jako v době „normálního” provozu. Budova observatoře byla precizně zařízená včetně parádní temné komory a zázemí pro pozorovatele. Drobnou pozoruhodností  je stále fungující úklid. Pečlivě ustlaná a čistá postel je neustále připravená pro pozorovatele. 
Bohužel k instalaci nového řídícího systému prozatím nedošlo, takže observatoř na svoje znovuzrození teprve čeká.

Příště: První dvoumetr