Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dvojče Perkova dalekohledu

Dvojče Perkova dalekohledu

Kopule dvoumetru osvícená Měsícem
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl III. Shamakhy Astrophysical Observatory (SHAO) je observatoř na jižních svazích pohoří Kavkaz v Ázerbájdžánu. Je pojmenována po Nasreddinovi Tusim. Nachází se na východním svahu Pirqulu v nadmořské výšce 1500 m a je vzdálená jen několik kilometrů od města Šamachi. Než se člověk dostane až na hvězdárnu samou, musí zdolat přibližně 150 kilometrů z hlavního města Baku. Naštěstí nyní už po dálnici, ale v době mojí návštěvy byla cesta dost značným utrpením, jelikož silnice nebyly v úplně solidním stavu a dálnice se teprve budovala.

Areál observatoře je poměrně rozsáhlý a obsahuje i planetárium. Ovšem my si povíme něco o hlavní dominantě a tou není nic jiného než další dvoumetr (průměr zrcadla). Dalekohled byl postaven v roce 1966 a byl tedy v pořadí druhým dvoumetrem firmy ZEISS. Ale od teleskopu v Tautenburgu se zásadně liší. Optikou, konstrukcí tubusu a hlavně montáží. Tubus dalekohledu nese klasická paralaktická montáž, která je uvnitř dutá. Tudy prochází paprsek světla do Coudé ohniska. Málokdo ví, že tento dalekohled je dvojčetem Perkova dalekohledu. Tedy v době svého zrodu, protože v současnosti si jsou oba teleskopy podobné pouze vzhledově. Jak můžu tvrdit, že to jsou dvojčata? Velmi jednoduše. Totiž na výkresech jsem osobně viděl poznámku SSSR/ČSSR, která dokladuje stejnou výkresovou dokumentaci pro oba dalekohledy. Jakási historka říká, že pouze ondřejovský dalekohled má modrý nátěr, ale pokud se podíváte na doprovodné fotografie, tak i tento kus je vizuálně stejně barevný. Od ondřejovského dalekohledu se pohledově liší jen v tom, že dvoumetr na Shamakhy má v zadní části tubusu připojený původní spektrograf.

Dvoumetrový dalekohled (průměr zrcadla) observatoře Shamakhy, Ázerbájdžán Autor: Zdeněk Bardon
Dvoumetrový dalekohled (průměr zrcadla) observatoře Shamakhy, Ázerbájdžán
Autor: Zdeněk Bardon
Parametry optiky jsou následující - parabolické zrcadlo o průměru 2 metry může pracovat v třech režimech. V primárním ohnisku 9 metrů f4,5, Cassegrain ohnisku 29,5 metru f14,5 a Coudé s ohniskem 72 metrů f36.
Kritickým konstrukčním prvkem je hodinová osa montáže, která leží v hydraulickém ložisku. Volně řečeno, je to velká koule podpíraná dvěma poduškami, jimiž proudí / uniká hydraulický olej. Tlak oleje přibližně 27 bar nadzvedne osu jen o 0,03 mm a montáž vážící 86 tun se může volně otáčet. Tento důležitý parametr hlídá laserové čidlo, a dokud se osa nenadzvedne, tak jakýkoliv pohyb je zablokován. Jistou slabinou montáže jsou přívodní kabely vedoucí do deklinační osy umístěné, respektive zašité v prstenci okolo Coudé ohniska, takže jsou nepřístupné. Ovšem to je vlastnost všech čtyř dvoumetrů.

Pohled na zrcadlo o průměru 2 metry uvnitř tubusu dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na zrcadlo o průměru 2 metry uvnitř tubusu dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
Mimořádným zážitkem byl objev zařízení, kterému se říká – fantóm. Byl to mechanicko-elektrický předchůdce řídícího systému, který řídil otáčení kopule. Dalo by se to popsat jako miniaturní dalekohled ukrytý v „kleci” s množstvím spínačů a synchronizovaný soustavou selsynů (elektrická hřídel) s pohybem velkého dalekohledu. Jakmile model dalekohledu najel na některý ze spínačů, tak se kopule pohnula. Na Mount Wilsonu takové zařízení funguje do dnešních dnů. Už 100 let!

Fantom - historické zařízení, které ovládalo pohyb kopule. Autor: Petr Kačer
Fantom - historické zařízení, které ovládalo pohyb kopule.
Autor: Petr Kačer

Jen lituji toho, že jsem si fantoma nemohl vzít sebou do letadla. Byl příliš rozměrný a do kufru by se nevešel. V Muzeu Vojtěcha Šafaříka v Ondřejově by se jistě dobře vyjímal.

Původní ovládací panel paralaktické montáže dvoumetrového (průměr zrcadla) dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Původní ovládací panel paralaktické montáže dvoumetrového (průměr zrcadla) dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon

Krycí clona vstupní apertury dvoumetrového (průměr zrcadla) dalekohledu observatoře Shamakhy Autor: Zdeněk Bardon
Krycí clona vstupní apertury dvoumetrového (průměr zrcadla) dalekohledu observatoře Shamakhy
Autor: Zdeněk Bardon

Celkový pohled do kopule dvoumetrového dalekohledu observatoře Shamakhy, Ázerbájdžán Autor: Zdeněk Bardon
Celkový pohled do kopule dvoumetrového dalekohledu observatoře Shamakhy, Ázerbájdžán
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dvoumetrového dalekohledu observatoře Shamakhy, Ázerbájdžán Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dvoumetrového dalekohledu observatoře Shamakhy, Ázerbájdžán
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Perkův dalekohled




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


15. vesmírný týden 2021

15. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 2,3 dne

Další informace »