Dvojče Perkova dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
Observatoře očima bačkorového astronoma - díl III. Shamakhy Astrophysical Observatory (SHAO) je observatoř na jižních svazích pohoří Kavkaz v Ázerbájdžánu. Je pojmenována po Nasreddinovi Tusim. Nachází se na východním svahu Pirqulu v nadmořské výšce 1500 m a je vzdálená jen několik kilometrů od města Šamachi. Než se člověk dostane až na hvězdárnu samou, musí zdolat přibližně 150 kilometrů z hlavního města Baku. Naštěstí nyní už po dálnici, ale v době mojí návštěvy byla cesta dost značným utrpením, jelikož silnice nebyly v úplně solidním stavu a dálnice se teprve budovala.
Areál observatoře je poměrně rozsáhlý a obsahuje i planetárium. Ovšem my si povíme něco o hlavní dominantě a tou není nic jiného než další dvoumetr (průměr zrcadla). Dalekohled byl postaven v roce 1966 a byl tedy v pořadí druhým dvoumetrem firmy ZEISS. Ale od teleskopu v Tautenburgu se zásadně liší. Optikou, konstrukcí tubusu a hlavně montáží. Tubus dalekohledu nese klasická paralaktická montáž, která je uvnitř dutá. Tudy prochází paprsek světla do Coudé ohniska. Málokdo ví, že tento dalekohled je dvojčetem Perkova dalekohledu. Tedy v době svého zrodu, protože v současnosti si jsou oba teleskopy podobné pouze vzhledově. Jak můžu tvrdit, že to jsou dvojčata? Velmi jednoduše. Totiž na výkresech jsem osobně viděl poznámku SSSR/ČSSR, která dokladuje stejnou výkresovou dokumentaci pro oba dalekohledy. Jakási historka říká, že pouze ondřejovský dalekohled má modrý nátěr, ale pokud se podíváte na doprovodné fotografie, tak i tento kus je vizuálně stejně barevný. Od ondřejovského dalekohledu se pohledově liší jen v tom, že dvoumetr na Shamakhy má v zadní části tubusu připojený původní spektrograf.
Autor: Zdeněk Bardon
Kritickým konstrukčním prvkem je hodinová osa montáže, která leží v hydraulickém ložisku. Volně řečeno, je to velká koule podpíraná dvěma poduškami, jimiž proudí / uniká hydraulický olej. Tlak oleje přibližně 27 bar nadzvedne osu jen o 0,03 mm a montáž vážící 86 tun se může volně otáčet. Tento důležitý parametr hlídá laserové čidlo, a dokud se osa nenadzvedne, tak jakýkoliv pohyb je zablokován. Jistou slabinou montáže jsou přívodní kabely vedoucí do deklinační osy umístěné, respektive zašité v prstenci okolo Coudé ohniska, takže jsou nepřístupné. Ovšem to je vlastnost všech čtyř dvoumetrů.
Autor: Zdeněk Bardon
Autor: Petr Kačer
Jen lituji toho, že jsem si fantoma nemohl vzít sebou do letadla. Byl příliš rozměrný a do kufru by se nevešel. V Muzeu Vojtěcha Šafaříka v Ondřejově by se jistě dobře vyjímal.
Autor: Zdeněk Bardon
Autor: Zdeněk Bardon
Autor: Zdeněk Bardon
Autor: Zdeněk Bardon
Příště: Perkův dalekohled
Seriál
- Observatoře očima bačkorového astronoma
- Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
- První dvoumetr
- Dvojče Perkova dalekohledu
- Perkův dalekohled
- Dalekohled a medvědi na Rozhenu
- Dvoumetr pod Elbrusem
- Laserová observatoř
- Česká stopa v astronomickém ráji
- Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
- Legenda astronomie - Dánský dalekohled
- Lovec exoplanet
- Znovuzrození E152
- Hranatá kopule dalekohledu NTT
- Dalekohled a čokoláda
- Porodnice zrcadel
- Katedrála astronomie
- Dalekohled programu Apollo
- SkyCenter na Mount Lemmon
- John F. Kennedy a americký Stonehenge
- Dalekohledy města andělů
- Modré oko
- William Herschel Telescope
- Legenda československé astronomie
- Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!
O autorovi
Zdeněk Bardon
Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).
Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.
