Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Legenda československé astronomie

Legenda československé astronomie

Observatoř Skalnaté Pleso
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXIV. Na samotný závěr seriálu jsem si ponechal observatoř, které si ve své „sbírce” velmi cením - Skalnaté Pleso. Dostat se na observatoře Skalnaté pleso a Lomnický štít není zase až tak složité, ale přijet s pozváním a šroubovákem v tlumoku, to je jiná káva. Obzvláště Skalnaté pleso je pro mě téměř modla, protože ji založil významný český astronom Antonín Bečvář. Existuje mnoho zkazek, jak se mu to podařilo za války, kdy lidé měli problém absolutně se vším a observatoř byla až to úplně poslední, na co by kdo pomyslel. On to ale dokázal. Psal se rok 1940 a v nadmořské výšce 1 751 metrů vyrostla architektonicky krásná stavba.

Dr. Antonín Bečvář byl jejím ředitelem až do roku 1951, kdy ho doslova zlikvidovala nenávist ruku v ruce s hloupostí a byl bohužel propuštěn. V dnešní terminologii brutálně vyhozen. Legenda astronomie a klimatologie bez práce a úcty. Jak strašné. Málokdo ví, že se zdravím na tom nebyl dobře. Nejspíše právě proto to byl neskutečně činorodý člověk se širokým spektrem zaměření. Například jedním z mnoha důkazů je Atlas horských mraků a nebo Atlas Coeli 1950.0, které mají své čestné místo i v mojí knihovně.
Za čtrnáct let 10. ledna 1965 dr. Antonín Bečvář v Brandýse nad Labem zemřel. Významný český astronom podílející se na programu NASA přistání lidí na Měsíci, prof. Zdeněk Kopal, narozený v Litomyšli, v nekrologu pro magazín Nature napsal: „Smrtí dr. Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvatele astronomické kartografii všech dob“. 
Ještě jedna historická perlička. S výstavbou observatoře Skalnaté pleso byl instalován dalekohled firmy Zeiss (zakoupený v roce 1928 pro observatoř Stará Ďala nyní Hurbanovo) s průměrem zrcadla 60 centimetrů, který byl až do roku 1967 největší v Československu. Nyní se nachází na observatoři Modra a je i po rekonstrukci a téměř 100 letech stále v provozuschopném stavu.

Dalekohled 0,6 m v kopuli observatoře Skalnaté Pleso Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled 0,6 m v kopuli observatoře Skalnaté Pleso
Autor: Zdeněk Bardon

Ubytovat se na Skalnatém plese a navíc v bývalé ložnici bytu dr. Bečváře, byla pro mě neskutečná čest a velmi si toho vážím. Z jeho soukromých věcí se zachoval pouze věšák u dveří. Nahoru si člověk musí vše potřebné donést na vlastních zádech. Je to jako za časů astronomických expedic v Úpici, kde je stále funkční dalekohled dr. Bečváře nejen k vidění, ale může se s ním pracovat. Tehdy to byl jeho první dalekohled, který měl instalovaný na terase hotelu Kriváň na Štrbském plese. Dr. Bečvář tam pracoval ve funkci klimatologa státních lázní a to byl také prvopočátek legendárního již zmíněného Atlasu horských mraků. Za to, že jeho původní dalekohled je právě na Hvězdárně v Úpici, se zasloužil její první ředitel pan Vladimír Mlejnek a zakladatel České astronomické společnosti pan Josef Klepešta.

Dalekohled Dr.Bečváře na Hvězdárně v Úpici Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Dr.Bečváře na Hvězdárně v Úpici
Autor: Zdeněk Bardon

Pokud jste někdy vyjeli z Tatranské Lomnice lanovkou nahoru, zamysleli jste se, proč do observatoře vedou koleje? Ne, vlak tudy nikdy nejezdil, ale v minulosti se tudy pomocí navijáku vytahoval vozík s uhlím, protože v budovách se muselo topit a musí stále, ovšem nyní už elektřinou. V zimě je zde příšerná zima a fouká. Fouká až tak, že rekordmanem byl vichr o rychlosti 263 kilometrů za hodinu. Podobná vichřice smetla již téměř dokončený dřevěný domeček, který stál pár metrů od břehu plesa. Materiál domečku se nikdy nenašel a v zemi zůstaly jen zabetonované a zohýbané kusy ocelového kotvení. To mi připomnělo jeden zážitek, kdy mě na hvězdárně zastihl ”lehký vánek” asi tak 150 kilometrů za hodinu. Tabulky okna se viditelně prohýbaly, a protože jsem byl dostatečně vyděšený z představy létajících úlomků skla jako střepiny šrapnelu, zabalil jsem se do spacáku a usnul s představou o explozi tabulí oken. Mimo příšerného hukotu vydávaným větrem se nestalo nic a ráno bylo šmolkově modré jako na La Silla v Chile.

Pohled na kopuli 0,6 m dalekohledu Skalnaté Pleso a stanici lanovky Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na kopuli 0,6 m dalekohledu Skalnaté Pleso a stanici lanovky
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoř má dvě kopule. V té rozměrnější je umístěn největší slovenský dalekohled s průměrem zrcadla 1,3 metru, který byl zprovozněn teprve nedávno. Menší z nich obsahuje teleskop o průměru 0,6 metru, a když už jsem u tohoto přístroje, tak si dovolím uvést malou astronomicko-technickou zajímavost. Každá příručka konstrukcí dalekohledů rozsáhle pojednává o instalaci nosných pilířů ve smyslu zapuštění hlavního sloupu hluboko do země. Totiž největším strašákem je riziko chvění. V případě tohoto dalekohledu je to jinak. Montáž je přišroubována na stropě budovy a nic se nechvěje. Netuším, kdo stavbu projektoval, ale byl to génius. Perfektně vymyšlené a také skvěle postavené. Klobouk dolů. Uprostřed dvou kopulí je taková podivná, dnes již nepoužívaná prosklená a hranatá konstrukce připomínající skleník na pěstování okurek. Odtamtud se před mnoha lety pozorovaly a posléze i fotografovaly meteory, protože kdyby astronomové byli fyzicky na střeše, tak je ráno sundají totálně zmrzlé. Dnes se již nepoužívá.

Uvnitř původní pozorovatelny meteorů na observatoři Skalnaté Pleso Autor: Zdeněk Bardon
Uvnitř původní pozorovatelny meteorů na observatoři Skalnaté Pleso
Autor: Zdeněk Bardon

Hvězdárna se nachází na hranici mraků a spolu s větrem se doslova vše nabije obřím statickým nábojem. Na lidech se to projeví tak, že vlasy na hlavách návštěvníků se vznášejí jako ve stavu beztíže. Holohlaví jsou tedy ve výhodě. Cokoliv odpojovat je dost nebezpečná procedura, protože například s vytažením konektoru se “vytáhne” i jasně modrý a dlouhý elektrický oblouk. Jeden místní astronom mi vyprávěl, že jednou vlezl do kopule a ukazujíce na nějakou věc, se kolem jeho prstu rozzářil Eliášův oheň. To je jev, který se za bouří stává na lodích plovoucích oceánem. Pro techniky – je to hrotový výboj statické elektřiny.

Na střeše observatoře Skalnaté Pleso Autor: Zdeněk Bardon
Na střeše observatoře Skalnaté Pleso
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled na observatoři Skalnaté Pleso s průměrem zrcadla 60 centimetrů získal moderní elektroniku. Její instalace nebyla tak úplně triviální, protože nahoru se vše muselo dovézt lanovkou. Transport několika stovek kilogramů materiálu dal všem zabrat. Například rozměry elektrických rozvaděčů byly přizpůsobeny velikosti a možnostem nákladového prostoru lanovky. S posledními metry pomohl i historický naviják. Práce s ovládáním dalekohledu se místním astronomům významně ulehčila. Hodnocení úspěšnosti je na slovenských astronomech, ale určitě nebude špatné. Systém totiž slouží už mnoho let a bez potíží.
A jaký je pohled na temné nebe z nadmořské výšky 1 751 metrů? Jednoduše fantastický. Jen si představte tu poetiku. Stojíte na hraně příkrého svahu a hledíte do hlubokého údolí. Světla vzdálených měst ozařují nízkou oblačnost a vysoko nad hlavou se třpytí Mléčná dráha s množstvím hvězd. To vše v objetí horských vrcholů. Prostě nádhera, kterou stojí za to vidět.
Tak až si budete užívat lyžování na svahu Tatranské Lomnice, nezapomeňte se podívat i na oblohu. Stojí to za to!
A já bych jen dodal, bylo mi ctí pane doktore Bečváři, velkou ctí!

Pohled na kopuli 0,6 m dalekohledu Skalnaté Pleso a stanici lanovky Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na kopuli 0,6 m dalekohledu Skalnaté Pleso a stanici lanovky
Autor: Zdeněk Bardon

Elektrický naviják nákladního vozíku observatoře Skalnaté Pleso Autor: Zdeněk Bardon
Elektrický naviják nákladního vozíku observatoře Skalnaté Pleso
Autor: Zdeněk Bardon




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


30. vesmírný týden 2021

30. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 7. do 1. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a později také Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. K ISS míří nový modul Nauka, ale hned po startu měl problémy s hlavním pohonným systémem. Vrtulníček Ingenuity uskutečnil na Marsu již desátý let. Před 50 lety odstartovala k Měsíci mise Apollo 15.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Částečné zatmění slunce a přelet ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2021 obdržel snímek „Částečné zatmění Slunce a ISS“, jehož autorem je Pavel Prokop Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Variace na zastínění úplňku Měsíce

Průchod zastínění měsíčního úplňku postupně komínem, střešními ventilátory a mraky

Další informace »