Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled a medvědi na Rozhenu

Dalekohled a medvědi na Rozhenu

Dvoumetrový dalekohled ZEISS observatoře Rozhen, Bulharsko
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl V. Bulharská observatoř Rozhen se nachází jen patnáct kilometrů od městečka Chepelare v nadmořské výšce 1759 metrů. Dalo by se říci, že leží téměř na hranicích s Řeckem. Oficiální pojmenování je NAO-Rozhen (National Astronomical Observatory - Rozhen). Jak říkají místní lidé – Vítejte na pohostinné hoře Orfeus a Dionysius, starých Thráků, pyšných horolezců, božské přírody, magických písní a starověkých legend. Musím potvrdit, že hora porostlá mohutnými smrky, na které je observatoř umístěna, je skutečně kouzelná.

Snad každého návštěvníka už z velké dálky zaujme velmi vysoká budova se zářivě bílou kopulí vyčnívající nad vrcholky stromů. Vrchol dómu se nalézá ve výšce přibližně 31 metrů nad okolním terénem a její hmotnost je 210 tun.

Kopule dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon
Hlavním přístrojem observatoře je opět dvoumetr instalovaný v roce 1980. Tedy v pořadí již čtvrtý dalekohled s průměrem zrcadla 2 metry od společnosti ZEISS. Oproti verzím z Tautenburgu, Shamakhy a Perkova dalekohledu doznal tento přístroj dost podstatné změny.

Hlavním rozdílem je použitá optika. Průměr zrcadla zůstal, ale optický design byl z klasického Cassegrain změněn na Ritchey-Chretien. Nejsem erudovaný optik, ale vím, že tato soustava je nesmírně náročná na přesnost tvaru vlnoploch, a to hlavně hlavního zrcadla. Velmi známou aplikací, využívající optiku Ritchey-Chretien je Hubble Space Telescope (HST).

Už na první pohled je zřejmé, že tubus dvoumetru je oproti svým sourozencům podstatně kratší. Korektní pojmenování dalekohledu je 2-m RCC (Ritchey-Chretien-Coude). Stejně jako jeho sourozenci používá Cassegrain a zároveň Coudé ohnisko, kde jsou umístěny CCD kamery.

Pohled na primární zrcadlo dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na primární zrcadlo dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko
Autor: Zdeněk Bardon
Parametry optické konfigurace jsou následující – ohnisková vzdálenost Ritchey-Chretien soustavy je 16 metrů (f/8) a v Coudé 72 metrů (F/36).

Samozřejmě, že i paralaktická montáž doznala značné změny. Prostě každá konstrukční skupina vložila své nápady do další nové verze dalekohledu. Nejzajímavějším kusem byl pohon hodinové osy. Ocelová „krabice” o rozměrech přibližně 100x80x30 centimetrů obsahovala neuvěřitelné množství planetových převodovek a asi čtyři motory. Bohužel nikdo nevěděl, jak celé soustrojí přesně pracuje, a tak jsme mechanickou skříň nahradili jedním servomotorem. Nové řešení pohonu je mnohem jednodušší a funguje velmi přesně.
Hodinová osa je v jako v ostatních případech plovoucí na slabé vrstvičce hydraulického oleje a šnekové kolo pohánějí dva šneky. Proč dva? První je určen pro hlavní pohod a druhý je o něco zpožděný. Hlavním důvodem sofistikovaného řešení je vyrovnání mechanické vůle šnekového soukolí a nahrazuje dříve používanou metodu navinutého lana se závažím okolo hodinové osy.

Původní pohon hodinové osy dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Původní pohon hodinové osy dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon
Zalesněný areál observatoře je relativně rozsáhlý, oplocený a tím pádem uzavřený. Není zde jen jeden dalekohled, ale několik dalších. Například ZEISS 0,6 metru a nebo 50/70-cm Schmidt dalekohled (fotografická komora). V administrativní budově lze nalézt přednáškový sál, ubytovnu a velkou kuchyni, takže o astronomy je zde postaráno. Ředitel hvězdárny nám ochotně ukázal i pěší stezku vedoucí hlubokým lesem do údolí včetně důrazného varování na možné setkání s medvědem. Jestli v těchto místech medvědi skutečně žijí potvrdit nemohu, ale slušně nás to vyděsilo.

Areál observatoře Rozhen z ochozu dvoumetrového dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Areál observatoře Rozhen z ochozu dvoumetrového dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
Na závěr povídání o dalekohledu si dovolím jeden smutný postřeh, který nesouvisí s observatoří, ale s místními obyvateli. V oblasti okolo observatoře je minimální zastoupení průmyslu a jedním ze zdrojů obživy byl chov lososů v kaskádách horských bystřin. Tento tradiční způsob obživy nemilosrdně zlikvidovaly norské farmy lososů a další pracovní příležitosti jsou zoufale malé. Ale i tak, jsou místní lidé navzdory velmi chudým poměrům nesmírně pohostinní.
Modernizovaný dalekohled byl předán do provozu v roce 2015 a slouží k naprosté spokojenosti místních astronomů do dnešních dnů.

Dvoumetrový dalekohled na bulharské observatoři Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Dvoumetrový dalekohled na bulharské observatoři Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na vysokou budovu dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na vysokou budovu dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na převodovku pohonu hodinové osy dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na převodovku pohonu hodinové osy dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon

Původní výpočetní systém (upravený dálnopis) pro výpočet refrakce. Observatoř Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Původní výpočetní systém (upravený dálnopis) pro výpočet refrakce. Observatoř Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon

Původní řídící systém dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Původní řídící systém dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon

Administrativní budova observatoře Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Administrativní budova observatoře Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon


Příště: Dvoumetr ve stínu Elbrusu




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »