Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled a medvědi na Rozhenu

Dalekohled a medvědi na Rozhenu

Dvoumetrový dalekohled ZEISS observatoře Rozhen, Bulharsko
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl V. Bulharská observatoř Rozhen se nachází jen patnáct kilometrů od městečka Chepelare v nadmořské výšce 1759 metrů. Dalo by se říci, že leží téměř na hranicích s Řeckem. Oficiální pojmenování je NAO-Rozhen (National Astronomical Observatory - Rozhen). Jak říkají místní lidé – Vítejte na pohostinné hoře Orfeus a Dionysius, starých Thráků, pyšných horolezců, božské přírody, magických písní a starověkých legend. Musím potvrdit, že hora porostlá mohutnými smrky, na které je observatoř umístěna, je skutečně kouzelná.

Snad každého návštěvníka už z velké dálky zaujme velmi vysoká budova se zářivě bílou kopulí vyčnívající nad vrcholky stromů. Vrchol dómu se nalézá ve výšce přibližně 31 metrů nad okolním terénem a její hmotnost je 210 tun.

Kopule dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon
Hlavním přístrojem observatoře je opět dvoumetr instalovaný v roce 1980. Tedy v pořadí již čtvrtý dalekohled s průměrem zrcadla 2 metry od společnosti ZEISS. Oproti verzím z Tautenburgu, Shamakhy a Perkova dalekohledu doznal tento přístroj dost podstatné změny.

Hlavním rozdílem je použitá optika. Průměr zrcadla zůstal, ale optický design byl z klasického Cassegrain změněn na Ritchey-Chretien. Nejsem erudovaný optik, ale vím, že tato soustava je nesmírně náročná na přesnost tvaru vlnoploch, a to hlavně hlavního zrcadla. Velmi známou aplikací, využívající optiku Ritchey-Chretien je Hubble Space Telescope (HST).

Už na první pohled je zřejmé, že tubus dvoumetru je oproti svým sourozencům podstatně kratší. Korektní pojmenování dalekohledu je 2-m RCC (Ritchey-Chretien-Coude). Stejně jako jeho sourozenci používá Cassegrain a zároveň Coudé ohnisko, kde jsou umístěny CCD kamery.

Pohled na primární zrcadlo dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na primární zrcadlo dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen, Bulharsko
Autor: Zdeněk Bardon
Parametry optické konfigurace jsou následující – ohnisková vzdálenost Ritchey-Chretien soustavy je 16 metrů (f/8) a v Coudé 72 metrů (F/36).

Samozřejmě, že i paralaktická montáž doznala značné změny. Prostě každá konstrukční skupina vložila své nápady do další nové verze dalekohledu. Nejzajímavějším kusem byl pohon hodinové osy. Ocelová „krabice” o rozměrech přibližně 100x80x30 centimetrů obsahovala neuvěřitelné množství planetových převodovek a asi čtyři motory. Bohužel nikdo nevěděl, jak celé soustrojí přesně pracuje, a tak jsme mechanickou skříň nahradili jedním servomotorem. Nové řešení pohonu je mnohem jednodušší a funguje velmi přesně.
Hodinová osa je v jako v ostatních případech plovoucí na slabé vrstvičce hydraulického oleje a šnekové kolo pohánějí dva šneky. Proč dva? První je určen pro hlavní pohod a druhý je o něco zpožděný. Hlavním důvodem sofistikovaného řešení je vyrovnání mechanické vůle šnekového soukolí a nahrazuje dříve používanou metodu navinutého lana se závažím okolo hodinové osy.

Původní pohon hodinové osy dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Původní pohon hodinové osy dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon
Zalesněný areál observatoře je relativně rozsáhlý, oplocený a tím pádem uzavřený. Není zde jen jeden dalekohled, ale několik dalších. Například ZEISS 0,6 metru a nebo 50/70-cm Schmidt dalekohled (fotografická komora). V administrativní budově lze nalézt přednáškový sál, ubytovnu a velkou kuchyni, takže o astronomy je zde postaráno. Ředitel hvězdárny nám ochotně ukázal i pěší stezku vedoucí hlubokým lesem do údolí včetně důrazného varování na možné setkání s medvědem. Jestli v těchto místech medvědi skutečně žijí potvrdit nemohu, ale slušně nás to vyděsilo.

Areál observatoře Rozhen z ochozu dvoumetrového dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Areál observatoře Rozhen z ochozu dvoumetrového dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
Na závěr povídání o dalekohledu si dovolím jeden smutný postřeh, který nesouvisí s observatoří, ale s místními obyvateli. V oblasti okolo observatoře je minimální zastoupení průmyslu a jedním ze zdrojů obživy byl chov lososů v kaskádách horských bystřin. Tento tradiční způsob obživy nemilosrdně zlikvidovaly norské farmy lososů a další pracovní příležitosti jsou zoufale malé. Ale i tak, jsou místní lidé navzdory velmi chudým poměrům nesmírně pohostinní.
Modernizovaný dalekohled byl předán do provozu v roce 2015 a slouží k naprosté spokojenosti místních astronomů do dnešních dnů.

Dvoumetrový dalekohled na bulharské observatoři Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Dvoumetrový dalekohled na bulharské observatoři Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na vysokou budovu dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na vysokou budovu dvoumetrového dalekohledu. Observatoř Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na převodovku pohonu hodinové osy dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na převodovku pohonu hodinové osy dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon

Původní výpočetní systém (upravený dálnopis) pro výpočet refrakce. Observatoř Rozhen, Bulharsko. Autor: Zdeněk Bardon
Původní výpočetní systém (upravený dálnopis) pro výpočet refrakce. Observatoř Rozhen, Bulharsko.
Autor: Zdeněk Bardon

Původní řídící systém dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Původní řídící systém dvoumetrového dalekohledu observatoře Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon

Administrativní budova observatoře Rozhen Autor: Zdeněk Bardon
Administrativní budova observatoře Rozhen
Autor: Zdeněk Bardon


Příště: Dvoumetr ve stínu Elbrusu




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


16. vesmírný týden 2021

16. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 4. do 25. 4. 2021. Měsíc na večerní obloze bude dorůstat od čtvrti k úplňku. Mars je večer nad západním obzorem. Do středy jsou nad ránem jsou dobré podmínky pro pozorování komety C/2020 R4 (ATLAS). Ráno nad jihovýchodem jsou nízko nad obzorem Saturn a Jupiter. Na Zemi se vrátila tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-17. K ISS má odstartovat čtyřčlenná posádka v lodi Crew Dragon. Vrtulníček Ingenuity úspěšně otestoval nový palubní software a na pondělí je v plánu pokus o vzlet. OSIRIS-REx naposledy vyfotila místo odběru vzorků z planetky Bennu. Před 50 lety vynesla raketa Proton-K první orbitální stanici Saljut.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 2,3 dne

Další informace »