Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  John F. Kennedy a americký Stonehenge

John F. Kennedy a americký Stonehenge

Označení odbočky na observatoř Kitt Peak. Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XX. V tomto díle ještě zůstaneme v Arizoně, ale přesuneme se téměř na hranice s Mexikem. V nadmořské výšce 2 098 metrů v pohoří Quinlan leží jedna z nejznámějších observatoří světa. Pro mě osobně, legenda všech legend - observatoř Kitt Peak. Návštěvou tohoto místa se mi splnil dětský sen, který ve mně zcela určitě zažehl časopis Říše hvězd. Samozřejmě na Kitt Peak se lze dostat bez vážnějších překážek. Ovšem šanci na detailní prohlídku hned několika přístrojů je příležitostí jen jednou za život. A díky tomu se prostřednictvím fotografií do některých podíváme.

Drobnou perličkou jsou pozemky, na kterých komplex observatoří stojí. Nejsou ve vlastnictví státu, ale indiánské nadace kmene Tohono O’odham. Nedaleká hora je pro indiány tak posvátná, že je nemožné získat povolení byť jen k návštěvě. 
Vrcholek hory Kitt Peak je doslova obsypán největší a nejrůznorodější „sbírkou“ optických teleskopů na světě a mnoho z nich je velmi slavných. Pokud jsem počítal dobře, došel jsem k celkovému počtu 23, což je asi největší „uskupení” hvězdáren na severní polokouli a současně na jednom místě.

Pohled na observatoř Kitt Peak z příjezdové cesty. Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na observatoř Kitt Peak z příjezdové cesty. Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Jednoznačnou dominantou je teleskop Mayall s průměrem zrcadla 4 metry na paralaktické montáži ve tvaru podkovy. První světlo zaznamenal v roce 1973. Oficiální označení je Nicholas U. Mayall 4-meter Telescope a byl pojmenován po řediteli observatoře Kitt Peak. Mimo jiné, byl s tímto přístrojem  objeven metanový led na planetě Pluto. Do prostoru kopule se může vstoupit jen výjimečně, protože prostor je plně klimatizován na předpovězenou noční teplotu. Toto opatření totiž šetří čas s tepelným vyrovnáním optiky na počátku noci.
SOM je jednou z nejznámějších staveb přezdívanou Americký Stonehenge. Místní lidé s jistou dávkou nadsázky říkají, že observatoř je poctou boha Slunce, a v jistém smyslu možná tím i skutečně je. Sluneční observatoř je poněkud zvláštní a rozměrná stavba tvaru obráceného písmene “V”. Tvar budovy není náhodný, protože její hlavní funkcí je ochrana proti větru. Oficiální název je McMath–Pierce Solar Telescope a patří mezi největší podobné přístroje světa. Během své inaugurace v roce 1962 prezident John F. Kennedy prohlásil, že dalekohled McMath-Pierce je „odvážný v koncepci a velkolepý v provedení“. Solární dalekohled McMath-Pierce byl navržený v letech 1958-1959 týmem SOM vedeným Myronem Goldsmithem a první světlo spatřil v roce 1962. Stěny této monumentální stavby jsou duté, protože plášť budovy je permanentně chlazen vodou!

Solární dalekohled McMath-Pierce. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Solární dalekohled McMath-Pierce. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Uvnitř tohoto přístroje je schodiště, takže si lze pohodlně prohlédnou optiku heliostatu. Hlavní zrcadlo má průměr 1,6 metru a optický tunel je dlouhý 61 metrů. Ve spodní části věže lze nalézt spektrograf s adaptivní optikou, která má za úkol eliminovat chvění atmosféry. Celá konstrukce solární observatoře se zároveň stala příkladem venkovní monumentální plastiky.
Dalším, ale již stelárním přístrojem je Bokův dalekohled (také známý jako 90palcový). První světlo zaznamenal v roce 1969. The Bok Telescope (průměr zrcadla 2,3 metru) na vidlicové paralaktické montáži je největší dalekohled provozovaný výhradně Stewardovou observatoří. Dalekohled byl pojmenován dle astronoma a ředitele Stewardovy observatoře prof. Barta Boka. Observatoř s tímto přístrojem pracuje celoročně, kromě srpnového letního odstávky, kdy se provádí údržba. Důvodem je špatné počasí (Arizonské monzunové období trvá zhruba od července do srpna). Samotná budova má velmi dlouhé točité schodiště vedoucí k dalekohledu a následně i na balkon s názvem „The Bok Walk“. Odtud je parádní výhled na celé pohoří a observatoř Kitt Peak.

The Bok Telescope (průměr zrcadla 2,3 metru). Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
The Bok Telescope (průměr zrcadla 2,3 metru). Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Další zastávkou je dalekohled NASA s průměrem primárního zrcadla 3,5 metru a trochu „záhadným” označením. Observatoř WIYN (zkratka počátečních písmen spolupracujících univerzit - University of Wisconsin–Madison (W), Indiana University (I), Yale University (Y) National Optical Astronomy Observatories (N).) Observatoř WIYN využívá NASA a pátrá se zde po exoplanetách. Dalekohled má instalovanou jak aktivní, tak i adaptivní optiku a jeho konstrukce je opravdu supermoderní. První světlo přijal v roce 1994.
Primární zrcadlo má hmotnost pouhé 2 tuny a celý přístroj i s Alt/Az montáží jen 35 tun. Do vědeckého vybavení patří širokoúhlá kamera se složenými čipy ONE DEGREE IMAGER (ODI). Jedna perlička pro astrofotografy - použité optické filtry CCD kamery mají rozměr neuvěřitelných 42 x 42 centimetrů!

Dalekohled NASA s označením WIYN (průměr primárního zrcadla - 3,5 metru). Observator Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled NASA s označením WIYN (průměr primárního zrcadla - 3,5 metru). Observator Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Obyčejného astronoma jakým jsem já, potěší zejména návštěvnické centrum, jehož součástí je obchod s nejrůznějším vybavením nesoucím logo observatoře. Také jsem neodolal a koupil si astronomickou bundu s logem Kitt Peaku. Ovšem pro Evropana je nepochybně velkým zážitkem návštěva jídelny, kde se stravuje personál observatoře. Nejde jen o americkou kuchyni, kde nesmějí chybět hamburgery, hot-dogy a populární žebírka, na nichž jsem si mimochodem velmi pochutnal. Totiž, neodmyslitelnou součástí kuchyně je obří stroj vyrábějící množství druhů skvělé zmrzliny. Jak typicky americké.

Kopule dalekohledu Mayall (průměr primárního zrcadla 4 metry). Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu Mayall (průměr primárního zrcadla 4 metry). Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na observatoř Kitt Peak z ochozu kopule Mayall dalekohledu. Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na observatoř Kitt Peak z ochozu kopule Mayall dalekohledu. Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Uvnitř kopule dalekohledu The Bok Telescope. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Uvnitř kopule dalekohledu The Bok Telescope. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Solární dalekohled McMath-Pierce. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Solární dalekohled McMath-Pierce. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Uvnitř solárního dalekohledu McMath-Pierce. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Uvnitř solárního dalekohledu McMath-Pierce. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled Mayall s průměrem primárního zrcadla 4 metry. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Mayall s průměrem primárního zrcadla 4 metry. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu WIYN. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu WIYN. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Zadní část aktivní optiky dalekohledu Observatoř WIYN. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Zadní část aktivní optiky dalekohledu Observatoř WIYN. Observatoř Kitt Peak, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na dvě kopule americké observatoře Kitt Peak. (V popředí The Bok Telescope a vzadu Mayall 4-meter Telescope). Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na dvě kopule americké observatoře Kitt Peak. (V popředí The Bok Telescope a vzadu Mayall 4-meter Telescope). Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon


Příště: Dalekohledy města andělů




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


30. vesmírný týden 2021

30. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 7. do 1. 8. 2021. Měsíc po úplňku ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět jasná planeta Venuše a později také Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. K ISS míří nový modul Nauka, ale hned po startu měl problémy s hlavním pohonným systémem. Vrtulníček Ingenuity uskutečnil na Marsu již desátý let. Před 50 lety odstartovala k Měsíci mise Apollo 15.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Částečné zatmění slunce a přelet ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2021 obdržel snímek „Částečné zatmění Slunce a ISS“, jehož autorem je Pavel Prokop Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mezinárodní stanici ISS stíhá modul Nauka

Další informace »