John F. Kennedy a americký Stonehenge

Drobnou perličkou jsou pozemky, na kterých komplex observatoří stojí. Nejsou ve vlastnictví státu, ale indiánské nadace kmene Tohono O’odham. Nedaleká hora je pro indiány tak posvátná, že je nemožné získat povolení byť jen k návštěvě. 
Vrcholek hory Kitt Peak je doslova obsypán největší a nejrůznorodější „sbírkou“ optických teleskopů na světě a mnoho z nich je velmi slavných. Pokud jsem počítal dobře, došel jsem k celkovému počtu 23, což je asi největší „uskupení” hvězdáren na severní polokouli a současně na jednom místě.

Jednoznačnou dominantou je teleskop Mayall s průměrem zrcadla 4 metry na paralaktické montáži ve tvaru podkovy. První světlo zaznamenal v roce 1973. Oficiální označení je Nicholas U. Mayall 4-meter Telescope a byl pojmenován po řediteli observatoře Kitt Peak. Mimo jiné, byl s tímto přístrojem  objeven metanový led na planetě Pluto. Do prostoru kopule se může vstoupit jen výjimečně, protože prostor je plně klimatizován na předpovězenou noční teplotu. Toto opatření totiž šetří čas s tepelným vyrovnáním optiky na počátku noci.
SOM je jednou z nejznámějších staveb přezdívanou Americký Stonehenge. Místní lidé s jistou dávkou nadsázky říkají, že observatoř je poctou boha Slunce, a v jistém smyslu možná tím i skutečně je. Sluneční observatoř je poněkud zvláštní a rozměrná stavba tvaru obráceného písmene “V”. Tvar budovy není náhodný, protože její hlavní funkcí je ochrana proti větru. Oficiální název je McMath–Pierce Solar Telescope a patří mezi největší podobné přístroje světa. Během své inaugurace v roce 1962 prezident John F. Kennedy prohlásil, že dalekohled McMath-Pierce je „odvážný v koncepci a velkolepý v provedení“. Solární dalekohled McMath-Pierce byl navržený v letech 1958-1959 týmem SOM vedeným Myronem Goldsmithem a první světlo spatřil v roce 1962. Stěny této monumentální stavby jsou duté, protože plášť budovy je permanentně chlazen vodou!

Uvnitř tohoto přístroje je schodiště, takže si lze pohodlně prohlédnou optiku heliostatu. Hlavní zrcadlo má průměr 1,6 metru a optický tunel je dlouhý 61 metrů. Ve spodní části věže lze nalézt spektrograf s adaptivní optikou, která má za úkol eliminovat chvění atmosféry. Celá konstrukce solární observatoře se zároveň stala příkladem venkovní monumentální plastiky.
Dalším, ale již stelárním přístrojem je Bokův dalekohled (také známý jako 90palcový). První světlo zaznamenal v roce 1969. The Bok Telescope (průměr zrcadla 2,3 metru) na vidlicové paralaktické montáži je největší dalekohled provozovaný výhradně Stewardovou observatoří. Dalekohled byl pojmenován dle astronoma a ředitele Stewardovy observatoře prof. Barta Boka. Observatoř s tímto přístrojem pracuje celoročně, kromě srpnového letního odstávky, kdy se provádí údržba. Důvodem je špatné počasí (Arizonské monzunové období trvá zhruba od července do srpna). Samotná budova má velmi dlouhé točité schodiště vedoucí k dalekohledu a následně i na balkon s názvem „The Bok Walk“. Odtud je parádní výhled na celé pohoří a observatoř Kitt Peak.

Další zastávkou je dalekohled NASA s průměrem primárního zrcadla 3,5 metru a trochu „záhadným” označením. Observatoř WIYN (zkratka počátečních písmen spolupracujících univerzit - University of Wisconsin–Madison (W), Indiana University (I), Yale University (Y) National Optical Astronomy Observatories (N).) Observatoř WIYN využívá NASA a pátrá se zde po exoplanetách. Dalekohled má instalovanou jak aktivní, tak i adaptivní optiku a jeho konstrukce je opravdu supermoderní. První světlo přijal v roce 1994.
Primární zrcadlo má hmotnost pouhé 2 tuny a celý přístroj i s Alt/Az montáží jen 35 tun. Do vědeckého vybavení patří širokoúhlá kamera se složenými čipy ONE DEGREE IMAGER (ODI). Jedna perlička pro astrofotografy - použité optické filtry CCD kamery mají rozměr neuvěřitelných 42 x 42 centimetrů!

Obyčejného astronoma jakým jsem já, potěší zejména návštěvnické centrum, jehož součástí je obchod s nejrůznějším vybavením nesoucím logo observatoře. Také jsem neodolal a koupil si astronomickou bundu s logem Kitt Peaku. Ovšem pro Evropana je nepochybně velkým zážitkem návštěva jídelny, kde se stravuje personál observatoře. Nejde jen o americkou kuchyni, kde nesmějí chybět hamburgery, hot-dogy a populární žebírka, na nichž jsem si mimochodem velmi pochutnal. Totiž, neodmyslitelnou součástí kuchyně je obří stroj vyrábějící množství druhů skvělé zmrzliny. Jak typicky americké.

Příště: Dalekohledy města andělů