Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astrofotografie měsíce (ČAM) je už dospělá

Česká astrofotografie měsíce (ČAM) je už dospělá

ČAM osmnáct
Autor: Zdeněk Bardon

Dovolím si začít poněkud netradičním způsobem. Nebudu popisovat známá fakta, ale zvolil jsem osobní vyznání zakladatele soutěže – Česká astrofotografie měsíce. Osmnáct let je opravdu dlouhá doba. Z našich dětí jsou už rodiče a na planetě Zemi se odehrálo mnoho věcí. Společně jsme zažili pandemii a bohužel i jiné pohromy. Ale také radosti – malé i ty velké. Já osobně jsem na tomto světě za tu dobu přivítal tři krásná vnoučata.     

Pro mě osobně jsou pohledy do tajemných hlubin vesmíru uklidňující a naplňují mě optimistickou myšlenkou, že ten následující den by mohl být lepší. Pracovat pro veřejné blaho zcela zdarma je nejen heroickým úkolem, ale možná i posláním. Popularizace astronomie prostřednictvím astrofotografie je velmi záslužnou činností, neboť „bojuje“ s nevědomostí a přináší poznání, krásu hlubokého vesmíru či pozemských a někdy už neopakovatelných úkazů. 
 

Porota ČAM při volbě prvního nositele ceny J. Zemana. Autor: ČAM.
Porota ČAM při volbě prvního nositele ceny J. Zemana.
Autor: ČAM.
Hlavním cílem soutěže České astrofotografie měsíce bylo a stále je inspirovat mládež pro lásku ke krásnému koníčku s názvem astronomie. Od roku 2005 až do 2023 přišlo do redakce ČAM neuvěřitelných 3 981 snímků. Na dvě malé země ve stejném klimatickém pásmu střední Evropy je to už slušná porce.
 
Věnovat svůj osobní čas na úkor vlastní rodiny po dlouhých osmnáct let, měsíc co měsíc, soutěži Česká astrofotografie měsíce, můžou jen mimořádně odolní „srdcaři“. Tím naše parta porotců soutěže bezesporu je. Nejde jen o to rozhodnout, někdy ve vzrušené debatě, jaký snímek bude tím nejlepším. To je to nejjednodušší. Za tím vším je ale skryto gigantické množství trpělivosti, práce a hlavně nezměrné obětavosti lidí, starajících se o hladký chod soutěže. Přiznávám, že ne vždy vše funguje jako dobře namazaný stroj. Ale s potěšením konstatuji, že i přes všechny nástrahy života soutěž stále běží. 
 
Za dobu osmnácti let jsme společně ze zdánlivě nenápadné značky ČAM vybudovali prestižní skupinu a respektovanou instituci. Zároveň jsme prohloubili spolupráci mezi Českou astronomickou společností a Slovenským svazem astronomů. To je nezpochybnitelný fakt. Jen málokdo tuší, co vše se odehrává v zákulisí a jaký řetězec událostí, respektive práce, následuje každou poslední neděli kalendářního měsíce. 
 
Vše začíná doplněním a kontrolou galerie, kterou po celou tu dlouhou dobu spravuje pracovitý Karel Mokrý. Po úspěšné volbě, která je někdy i vícekolová, se rozběhne precizně laděné soukolí. Každý, skutečně každý vítězný snímek, doprovází originální, vtipně laděný text z pera Marcela Bělíka. Pokud dobře počítám, tak jich budou už dvě stovky. To by byla docela tlustá kniha. Následuje finální obětavá editace Pavla Suchana a tak se zrodí tisková zpráva České astronomické společnosti. 
 
Zdánlivě poslední krokem je publikování snímku včetně odladěného článku, o který se stará Richard Kotrba. Srdcař, který neváhá tak učinit i například během své dovolené. Takto to běží každý kalendářní měsíc, stále dokola po celých osmnáct let. Naprosto neuvěřitelné, naprosto!
 
Porota ČAM a Jiří Grygar. Autor: Martin Mašek
Porota ČAM a Jiří Grygar.
Autor: Martin Mašek
Česká astrofotografie měsíce není jen česká, ale fakticky i slovenská. Srdcař, emeritní ředitel Hvězdárny v Rimavské Sobotě, Pavol Rapavý, je jedním z neochvějných pilířů soutěže po celou dobu jejího trvání. 

Bohužel, nemám žádné prostředky a tím nemyslím peníze, abych odměnil všechny porotce. Oni si to skutečně zaslouží a tak bych jim chtěl, alespoň prostřednictvím tohoto vyznání, vyjádřit moji hlubokou úctu a poděkování.
 
Moje velké díky patří předsedovi České astronomické společnosti panu prof. RNDr. Petru Heinzelovi, DrSc., nejen za podporu, ale i velkou trpělivost s mojí „buldozerovou“ náturou. 
Minimálně stejné poděkování patří všem, kteří se soutěže účastní a podporují dobré jméno české a slovenské astronomie.

Jasné nebe.
 
Zdenek Bardon

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vítězné snímky roku 2023
[2] O soutěži



O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: ČAM osmnáct


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »