O soutěži

ČAM - Česká astrofotografie měsíce (O soutěži)

Historické milníky soutěže ČAM

Logo ČAM. Autor: ČAS.
Logo ČAM.
Autor: ČAS.
1. prosince 2005: Dámy a pánové, vážení kolegové, ČAM (Česká astrofotografie měsíce) je český projekt podobný mezinárodnímu projektu „Astronomický snímek dne" (Astronomical picture of day). Rádi bychom vyhlášením České astrofotografie měsíce ukázali veřejnosti také české fotografie. Kritéria pro výběr fotografie měsíce jsou velmi široká a zdaleka se nevztahují pouze k technické dokonalosti snímku nebo odbornosti tématu. Může se tak stát, že jeden měsíc může "vyhrát" objevový snímek profesionální observatoře, zatímco druhý měsíc bude vybrán snímek začínajícího amatéra, který v sobě nese emotivní náboj člověka, který pozoruje oblohu nad sebou. Rádi bychom tak dali možnost každému. Uvědomujeme si, že to není lehký úkol a že budeme konfrontováni s kritickými názory. Pevně ale věříme, že se nám podaří přivést na svět věc, která potěší řadu lidí. Chceme oslovit co nejširší počet fotografů a povzbudit tak zájem nových zájemců o astronomii.Vyzýváme všechny, kteří mají rádi astronomii, a to jak amatéry tak i profesionály, aby podpořili tuto akci nejen pochopením, ale i vlastním zasíláním fotografií a propagací projektu. Téměř všichni profesionální astronomové začínali jako amatéři a tak doufáme, že si na své začátky vzpomenou a i když ČAM nemá s vědou přímou souvislost, tak tento projekt aktivně podpoří.

1. února 2011: Dámy a pánové, vážení kolegové, ČAM (Česká astrofotografie měsíce) má za sebou již více jak pět let fungování. Za tu dobu přišlo velké množství fotografií nejrůznějšího astronomického zaměření. Velmi potěšující, a to byl jeden ze záměrů soutěže, je především to, že kvalita zasílaných fotografií stále stoupá. To svědčí o velké vytrvalosti, zlepšování postupů a metod. Za dobu fungování ČAM je na mnohých zasílaných fotografiích zřetelný technologický posun k lepšímu. Naše fotografie mohou směle soupeřit se zahraničními a v některých případech je i předčí. A o to nám šlo. Posunout pomyslnou laťku české astrofotografie směrem nahoru. Za to patří dík především všem přispívajícím fotografům.

Logo filrmy Projectsoft. Firma sponzoruje ČAM již od roku 2006. Autor: ProjectSoft
Logo filrmy Projectsoft. Firma sponzoruje ČAM již od roku 2006.
Autor: ProjectSoft
Českou astrofotografii měsíce vyhlašuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici na základě návrhu Zdeňka Bardona. Tento projekt nemá komerční charakter. Doufáme, že se z ČAM stane tradice, která obohatí astronomické prostředí. Prosíme o podporu projektu ČAM uvedením loga soutěže na Vašich stránkách s odkazem na www.astro.cz/cam. Od počátku soutěž podporuje firma ProjectSoft, za což nesmírně  děkujeme!

Aby se i nadále dařilo soutěž rozvíjet, tak fotografujte a posílejte fotografie! Jak se to daří doposud, můžete shlédnout v galerii ČAM. Jasné nebe všem přeje ČAM!

Vyšla kniha Nebeské perly české a slovenské astrofotografie! Autor: ČAM.
Vyšla kniha Nebeské perly české a slovenské astrofotografie!
Autor: ČAM.
30. června 2016: Po několikaleté dobrovolné, avšak nesmírně náročné práci mnoha nadšených lidí spatřila světlo světa dlouho očekávaná kniha „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“. Kniha je průvodcem vítězných snímků soutěže České astrofotografie měsíce (ČAM) za deset let existence soutěže v Česku a na Slovensku. Překrásné a někdy až revoluční astrofotografie těch opravdu nejlepších – např. prof. Miloslava Druckmüllera, Martina Myslivce, Martina Gembece, Zdenka Bardona, Pavla Pecha a mnoha jiných – jsou doplněny prozaickými průvodními texty Marcela Bělíka. Každý člen ČAS dostane knihu zdarma a další výtisky budou k dispozici na hvězdárnách či k zakoupení online přes internet. Poděkování patří ČAS, SuH Hurbanovo, firmě ProjectSoft HK a.s. a SZA - Slovenskému zväzu astronómov.

prosinec 2020: Česká astrofotografie měsíce (ČAM) už není slečnou na prahu rozkvětu krásy, ale obzvláště pro fotografy zachycující nebeské úkazy přitažlivou a respektovanou dámou. Ano, v prosinci 2020 oslavila patnácté narozeniny a stabilně září na českém a slovenském astronomickém nebi. Určitě stojí za to si tak významný počin krátce připomenout v článku Česká astrofotografie měsíce patnáctiletá.

Partneři ČAM

ČAM by dnes nebyla tam, kde je, kdyby nebylo významné spolupráce s dalšími institucemi a společnostmi. Děkujeme naším partnerům!

Logo Slovenského zväzu astronómov. Autor: SZA.
Logo Slovenského zväzu astronómov.
Autor: SZA.
Amatérská prohlídka oblohy APO - logo. Autor: APO.
Amatérská prohlídka oblohy APO - logo.
Autor: APO.

Spolupracující média

Dále děkujeme těmto českým médiím za spolupráci:

Společnosti podporující ČAM

ZEISS CZ/SK
ZEISS CZ/SK
FotoŠkoda
FotoŠkoda
Nikon
Nikon

FAQ aneb často kladené dotazy

ČAM je fotografií Měsíce nebo měsíce?

ČAM je soutěží vyhlašovanou každý měsíc (kalendářní) a do soutěže lze zasílat snímky typu deep-sky, planet, Měsíce, Slunce, zatmění, zákrytů, stop meteorů, zajímavých atmosférických jevů apod. Jsou vítány i objevové snímky, které se neřadí k typu "krásná astrofotografie". Jedná se tedy o fotografii měsíce, nikoliv (pouze) Měsíce.

Mohu zasílat opakovaně snímky, které nebyly vybrány na vítězný snímek ČAM?

Ano, je možné zasílat snímky opakovaně. Přednostně se hodnotí snímky došlé v aktuálním měsíci. Můžete tedy zkusit štěstí poměřit síly i v jiném období.

Kde mohu vidět i ostatní došlé snímky a kde se mohu inspirovat?

Došlé snímky jsou dostupné v galerii ČAM - zveřejňovány s dvouměsíčním zpožděním.

Řadu fotografií pro vaši inspiraci je však možné shlédnout v nově zřízené sekci "Účastníci". Do této sekce jsou přidávány internetové odkazy pouze těch astrofotografů, kteří v průběhu soutěže ČAM již zaslali nějaké fotografie. Zde získáte nejen možnou inspiraci, ale i rady, tipy, návody, zkušenosti apod.

Mohu zasílat i snímky jiných než uvedených rozměrů?

Ano, jistě. Zvláště majitelé CCD kamer a planetárních kamer mohou zasílat i jiné než předepsané rozměry. Obzvláště u fotografií planet není možné splnit požadavek na požadované rozměry.

Návod na tvorbu kvalitních JPEG snímků hvězdné oblohy

Pokud ukládáte snímky hvězdné oblohy do formátu JPG, je třeba věnovat pozornost nastavení stupně komprese více, než u klasické fotografie. Tyto snímky jsou velmi náchylné k tomu, že kvalita utrpí při kompresi, která pro běžné denní snímky obvykle vyhovuje a bývá v různých grafických SW nastavena jako výchozí. Pokud používáte Adobe Photoshop, použijte kvalitu 10 nebo 11. Pokud používáte jiný SW, je to třeba vyzkoušet, protože stupnice tam bývá jiná. Poměrně dobře se lze řídit podle velikosti výsledného souboru. JPG snímek o velikosti 800x600 s hvězdnou oblohou by měl mít velikost kolem 250-500 kB, pokud má být kvalitní, 1600x1200 pak 4x tolik. Mnohdy se taková velikost považuje pro účely prezentace na WEBu za příliš velkou, ale pro naše účely je tomu prostě tak. Platí pravidlo, že čím je ve snímku hvězdné pozadí hustší, tím větší bude výsledná velikost při zachování kvality a také tím dříve je vidět vysoký stupeň komprese. Snímky ostatních žánrů (náladové večerní snímky, planety, Měsíc, meteorologické jevy...) se chovají obdobně jako běžné denní snímky a komprese může být tedy o něco větší.

Tým porotců České astrofotografie měsíce

RNDr. Pavel Ambrož, CSc.
RNDr. Pavel Ambrož, CSc.
Zdeněk Bardon
Zdeněk Bardon
Mgr. Simona Beerová
Mgr. Simona Beerová
RNDr. Ambrož Pavel, CSc.
Astronomický ústav AV ČR
Bardon Zdeněk
amatérský astronom fotograf
Mgr. Simona Beerová
Planetárium Ostrava
Ing. Marcel Bělík
Ing. Marcel Bělík
Doc. RNDr.  Jaroslav Dudík, PhD.
Doc. RNDr. Jaroslav Dudík, PhD.
Miroslav Grnja
Miroslav Grnja
Ing. Bělík Marcel
ředitel Hvězdárny v Úpici
Doc. RNDr. Dudík Jaroslav, PhD.
Sluneční oddělení AsU
Grnja Miroslav
SZA
Jan Hovad
Jan Hovad
Ing. Martin Cholasta
Ing. Martin Cholasta
 
Hovad Jan
amatérský astronom
Ing. Cholasta Martin
Hvězdárna a planetárium v Hradeci Králové
Mgr. Jíra Josef, Dis.
ČAS
Mgr. Daniela Korčáková, Ph.D.
Mgr. Daniela Korčáková, Ph.D.
Mgr. Richard Kotrba
Mgr. Richard Kotrba
Mgr. Karel Mokrý
Mgr. Karel Mokrý
doc. Mgr. Korčáková Daniela, Ph.D.
Astronomický ústav UK
Mgr. Kotrba Richard
CAS
Mgr. Mokrý Karel
amatérský astronom
Ing. Martin Myslivec
Ing. Martin Myslivec
 
RNDr. Pavol Rapavý
RNDr. Pavol Rapavý
Ing. Myslivec Martin
amatérský astronom fotograf
Obert Miloš
SZA
RNDr. Rapavý Pavol
ředitel Hvězdárny Rimavská Sobota
Pavel Suchan
Pavel Suchan
Mgr. Viktor Votruba, Ph.D.
Mgr. Viktor Votruba, Ph.D.
Jana Žďárská Autor: Jana Žďárská
Jana Žďárská
Autor: Jana Žďárská
Suchan Pavel
Astronomický ústav AV ČR
Mgr. Votruba Viktor, Ph.D.
astrofyzik, Masarykova univerzita
Mgr. Jana Žďárská
Fyzikální ústav AV ČR

Všichni porotci ČAM pracují dobrovolně, zdarma a bez nároku na odměnu.

Do týmu byli přizváni i aktivní astrofotografové, kteří mohou zasílat své fotografie do ČAM, ale nemohou je navrhnout do výběru. Pokud někdo z poroty navrhne fotografii zaslanou jiným členem poroty, příslušný porotce se již volby v daném měsíci neúčastní (citace části pravidel). Předpokládáme, že každý pochopí důvody, proč jsme využili zkušeností našich porotců právě s astrofotografií.



Štítky: ČAM


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »