Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  Cena Jindřicha Zemana

Cena Jindřicha Zemana

Jindřich Zeman seřizuje astrograf. Autor: Archiv ČAM.
Jindřich Zeman seřizuje astrograf.
Autor: Archiv ČAM.
Jindřich Zeman (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978) byl amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník. Zabýval se pozorováním Slunce a meteorických rojů, ovšem hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným brusičem zrcadel, stavitelem montáží, astrografů a dalekohledů. Více o Jindřichu Zemanovi...

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma/astronomky za významné astrofotografické výsledky, dosažené za uplynulý rok v soutěži Česká astrofotografie měsíce.

Laureáti Ceny Jindřicha Zemana

Cena za rok Laureát Vítězný snímek
2022 Zdeněk Vojč (*1975) Patchick-Strottner-Drechsler 9, ČAM leden 2022
2021 Vladimír Nádvorník (*1976) CTB-1 (Abell85), ČAM listopad 2021
2020 Evžen Brunner (*1951) California-Taurus-M45, ČAM listopad 2020
2019 Robert Novotný (*1966) IC342_LHARGB, ČAM únor 2019
2018 Jan Klečka (*1972) Venuše, ČAM prosinec 2018
2017 Miloslav Druckmüller (*1954), Petr Horálek (*1986) Odhalené vrsvy Slunce, ČAM duben 2017
2016 Pavel Prokop, (*1971) Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io, ČAM březen 2016
2015 Pavel Pech, (*1980) IFN v okolí M81 a M82, ČAM duben 2015
2014 Vlastimil Musil M45 Plejády širší okolí, ČAM listopad 2014
2013 Pavel Štarha (*1974) Červení skřítci, ČAM srpen 2013    
2012 Libor Richter (*1975) NGC 7497 a MBM 54, ČAM prosinec 2012

Laureáti Ceny Jindřicha Zemana Junior

Cena za rok Laureát Vítězný snímek
2022 Adam Denko Orlí Mlhovina - M16, červenec 2022
2021 Tadeáš Valent Planéty počas roku 2020, leden 2021
2020 Filip Stehlík Kometa C/2020 F3 (NEOWISE), červenec 2020
2019 Christopher Nagy Úplné zatmenie mesiaca, leden 2019
2018 Samuel Toman M27 Činka, srpen 2018
2017 Matúš Motlo Povrch Ganymeda - Dosiahnuteľný Amatérmi, duben 2017

Laureáti ČAM: Síň slávy: Astrofotograf roku.

Statut Ceny Jindřicha Zemana

Definice Ceny

  1. Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku (dále jen Cena) je zřízena k uctění amatérského astrofotografa pana Jindřicha Zemana (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978). Cenu uděluje Česká astronomická společnost poprvé za rok 2012 a navazuje na dříve udělovaný titul „Astrofotograf roku“ 2006-2011.
  2. Cena Jindřicha Zemana je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma/astronomky za významné astrofotografické výsledky, dosažené za uplynulý rok v soutěži Česká astrofotografie měsíce (dále jen ČAM).
  3. Z důvodů podpory mládeže byla v roce 2017 zřízena Cena Jindřicha Zemana Junior a je určena pro fotografy do 18-ti let věku včetně
  4. Ceny je udělovány nejvýše jednou v roce.
  5. Ceny se v daném roce udělují nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali.
  6. Ceny nemusí být v daném roce uděleny.
  7. Ceny nejsou právně vymahatelné.

Organizace Ceny

  1. Laureátem Ceny může být pouze vítěz soutěže ČAM v uplynulém roce. Pravidla soutěže ČAM jsou veřejně dostupná na internetových stránkách České astronomické společnosti.
  2. Návrh na udělení Ceny Výkonnému výboru podává porota ČAM prostřednictvím svého předsedy.
  3. Předseda poroty je jmenován Výkonným výborem na dobu neurčitou.
  4. Členové poroty jsou jmenováni předsedou poroty na dobu neurčitou. Jména členů poroty dává předseda poroty Výkonnému výboru na vědomí.
  5. Za správu Ceny odpovídá předseda poroty ČAM.

Udělení Ceny

  1. Nejzazším termínem pro podání návrhu laureáta k udělení ceny za uplynulý rok Výkonnému výboru je 31. leden.
  2. Udělení Ceny pro daný rok vstupuje v platnost schválením návrhu Výkonným výborem. V opačném případě Cena pro daný rok není udělena. Výkonný výbor je povinen se k udělení Ceny vyjádřit nejpozději při svém řádném jednání bezprostředně následujícím po doručení návrhu, a pokud se nesejde, pak do dvou měsíců elektronicky.
  3. O způsobu a příležitosti předání Ceny rozhoduje porota ČAM po konzultaci s Výkonným výborem.
  4. Při udělení Ceny je laureátovi předán diplom a plaketa. Je-li laureát ochoten přednést přednášku o svém díle nebo na jiné související téma, je to vítáno.


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Cena Jindřicha Zemana


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »