Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  Cena Jindřicha Zemana

Cena Jindřicha Zemana

Jindřich Zeman seřizuje astrograf. Autor: Archiv ČAM.
Jindřich Zeman seřizuje astrograf.
Autor: Archiv ČAM.
Jindřich Zeman (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978) byl amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník. Zabýval se pozorováním Slunce a meteorických rojů, ovšem hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným brusičem zrcadel, stavitelem montáží, astrografů a dalekohledů. Více o Jindřichu Zemanovi...

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma/astronomky za významné astrofotografické výsledky, dosažené za uplynulý rok v soutěži Česká astrofotografie měsíce.

Laureáti Ceny Jindřicha Zemana

Cena za rok Laureát Vítězný snímek
2022 Zdeněk Vojč (*1975) Patchick-Strottner-Drechsler 9, ČAM leden 2022
2021 Vladimír Nádvorník (*1976) CTB-1 (Abell85), ČAM listopad 2021
2020 Evžen Brunner (*1951) California-Taurus-M45, ČAM listopad 2020
2019 Robert Novotný (*1966) IC342_LHARGB, ČAM únor 2019
2018 Jan Klečka (*1972) Venuše, ČAM prosinec 2018
2017 Miloslav Druckmüller (*1954), Petr Horálek (*1986) Odhalené vrsvy Slunce, ČAM duben 2017
2016 Pavel Prokop, (*1971) Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io, ČAM březen 2016
2015 Pavel Pech, (*1980) IFN v okolí M81 a M82, ČAM duben 2015
2014 Vlastimil Musil M45 Plejády širší okolí, ČAM listopad 2014
2013 Pavel Štarha (*1974) Červení skřítci, ČAM srpen 2013    
2012 Libor Richter (*1975) NGC 7497 a MBM 54, ČAM prosinec 2012

Laureáti Ceny Jindřicha Zemana Junior

Cena za rok Laureát Vítězný snímek
2022 Adam Denko Orlí Mlhovina - M16, červenec 2022
2021 Tadeáš Valent Planéty počas roku 2020, leden 2021
2020 Filip Stehlík Kometa C/2020 F3 (NEOWISE), červenec 2020
2019 Christopher Nagy Úplné zatmenie mesiaca, leden 2019
2018 Samuel Toman M27 Činka, srpen 2018
2017 Matúš Motlo Povrch Ganymeda - Dosiahnuteľný Amatérmi, duben 2017

Laureáti ČAM: Síň slávy: Astrofotograf roku.

Statut Ceny Jindřicha Zemana

Definice Ceny

  1. Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku (dále jen Cena) je zřízena k uctění amatérského astrofotografa pana Jindřicha Zemana (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978). Cenu uděluje Česká astronomická společnost poprvé za rok 2012 a navazuje na dříve udělovaný titul „Astrofotograf roku“ 2006-2011.
  2. Cena Jindřicha Zemana je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma/astronomky za významné astrofotografické výsledky, dosažené za uplynulý rok v soutěži Česká astrofotografie měsíce (dále jen ČAM).
  3. Z důvodů podpory mládeže byla v roce 2017 zřízena Cena Jindřicha Zemana Junior a je určena pro fotografy do 18-ti let věku včetně
  4. Ceny je udělovány nejvýše jednou v roce.
  5. Ceny se v daném roce udělují nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali.
  6. Ceny nemusí být v daném roce uděleny.
  7. Ceny nejsou právně vymahatelné.

Organizace Ceny

  1. Laureátem Ceny může být pouze vítěz soutěže ČAM v uplynulém roce. Pravidla soutěže ČAM jsou veřejně dostupná na internetových stránkách České astronomické společnosti.
  2. Návrh na udělení Ceny Výkonnému výboru podává porota ČAM prostřednictvím svého předsedy.
  3. Předseda poroty je jmenován Výkonným výborem na dobu neurčitou.
  4. Členové poroty jsou jmenováni předsedou poroty na dobu neurčitou. Jména členů poroty dává předseda poroty Výkonnému výboru na vědomí.
  5. Za správu Ceny odpovídá předseda poroty ČAM.

Udělení Ceny

  1. Nejzazším termínem pro podání návrhu laureáta k udělení ceny za uplynulý rok Výkonnému výboru je 31. leden.
  2. Udělení Ceny pro daný rok vstupuje v platnost schválením návrhu Výkonným výborem. V opačném případě Cena pro daný rok není udělena. Výkonný výbor je povinen se k udělení Ceny vyjádřit nejpozději při svém řádném jednání bezprostředně následujícím po doručení návrhu, a pokud se nesejde, pak do dvou měsíců elektronicky.
  3. O způsobu a příležitosti předání Ceny rozhoduje porota ČAM po konzultaci s Výkonným výborem.
  4. Při udělení Ceny je laureátovi předán diplom a plaketa. Je-li laureát ochoten přednést přednášku o svém díle nebo na jiné související téma, je to vítáno.


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Cena Jindřicha Zemana


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »