Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Červenec  >  Orlí Mlhovina - M16

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Orlí Mlhovina - M16

Uznání a copyright: Adam Denko

Popis:

Orlí mlhovina
 Orlí mlhovina je velká emisní mlhovina v souhvězdí Hada (Serpens) s jasností 6.4 mag a s katalogovým označením IC 4703. Leží přibližně 5 870 světelných let od Země v rameni Střelce. V oblasti se nachází otevřená hvězdokupa, známé Pilíře stvoření, Sloup V a mnoho dalších útvarů.
 Skládá se převážně z ionizovaného vodíku HII. V chladných a hustých mračnách vznikají nové hvězdy. Hustota mračen je pouze pár atomů na centimetr krychlový. 
 Své jméno dostala díky svému tvaru, který při malém použití fantasie připomína orla. Objekt je velice oblíbený mezi amaterskými astronomy a astrofotografy.

Objevení
 Mlhovina byla objevena švýcarským astronomem Jean-Phillipe Loys de Chéseaux v roce 1745. Astronom zahlédl pouze otevřenou hvězdokupu, mlhovinu pozoroval až Charles Messier, který ji popsal jako mlhavý objekt s hromadou hvězd uprostřed a zařadil ji do svého katalogu jako M16. Oblast pozorovalo mnoho astronomů, až v roce 1875 Isaac Roberts vyfotil první astrofotgrafii této mlhoviny, čím existenci mračna ještě více potvrdil.

Hvězdokupa
 Otevřená hvězdokupa NGC 6611 nacházející se uvnitř mlhoviny, obsahuje několik desítek mladých modrých veleobrů a hvězd s menší hmotností. Její věk se odhaduje na 2mil. let, což je na poměry stáří ve vesmíru velice málo. Celkově obsahuje až 8000 hvězd. 
 Nejjasnější hvězdou objektu je modrý veleobr HD 168076, který je 720 000krát zářivější než Slunce. 
 Hvězdokupa velice napomáhá tvoření útvarů z okolních mračen např. Pilíře stvoření, a to ať už gravitačně nebo hvězdným větrem.

Sloupy stvoření
 Tyto fascinující sloupy, měřící až 5 světelných let, byly vytvořeny díky větru z hvězd. Ionizující záření z hvězdokupy stlačuje mračno a vypařovaná ionizovaná hmota tlačí proti záření, proto má oblak tvar sloupů. Předpokládá se, že pilíře vyztužuje magnetické pole. 
 V infračerveném snímku ze Spitzerova vesmírného dalekohledu je vidět rozpínající se oblak horkého prachu, který nejspíše pochází ze supernovy, která vybuchla před cca. 6 tisíci lety a pravděbodobně zničila útvary. Světlo z výbuchu k nám ještě teprve dorazí a to až za přibližně 1000 let.
 Sloupy se velice proslavily díky překrásné fotce z Hubblova vesmírného teleskopu.

800x10sec 2h13min. 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Beroun

Datum pořízení: 24.07.2022 22:30

Optika: Sky-Watcher 150/750, Sky-Watcher 0.9x Coma Corrector, F/4.5 @ 675mm

Montáž: GoTo EQ3-2

Snímač: ASI183MC PRO, Binorum DarkSky 2''

Zpracování: DSS, Photoshop, SiriL

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Lyra, Had, Hadonoš, Herkules | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »