Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Červenec  >  Orlí Mlhovina - M16

Česká astrofotografie měsíce - Červenec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Orlí Mlhovina - M16

Uznání a copyright: Adam Denko

Popis:

Orlí mlhovina
 Orlí mlhovina je velká emisní mlhovina v souhvězdí Hada (Serpens) s jasností 6.4 mag a s katalogovým označením IC 4703. Leží přibližně 5 870 světelných let od Země v rameni Střelce. V oblasti se nachází otevřená hvězdokupa, známé Pilíře stvoření, Sloup V a mnoho dalších útvarů.
 Skládá se převážně z ionizovaného vodíku HII. V chladných a hustých mračnách vznikají nové hvězdy. Hustota mračen je pouze pár atomů na centimetr krychlový. 
 Své jméno dostala díky svému tvaru, který při malém použití fantasie připomína orla. Objekt je velice oblíbený mezi amaterskými astronomy a astrofotografy.

Objevení
 Mlhovina byla objevena švýcarským astronomem Jean-Phillipe Loys de Chéseaux v roce 1745. Astronom zahlédl pouze otevřenou hvězdokupu, mlhovinu pozoroval až Charles Messier, který ji popsal jako mlhavý objekt s hromadou hvězd uprostřed a zařadil ji do svého katalogu jako M16. Oblast pozorovalo mnoho astronomů, až v roce 1875 Isaac Roberts vyfotil první astrofotgrafii této mlhoviny, čím existenci mračna ještě více potvrdil.

Hvězdokupa
 Otevřená hvězdokupa NGC 6611 nacházející se uvnitř mlhoviny, obsahuje několik desítek mladých modrých veleobrů a hvězd s menší hmotností. Její věk se odhaduje na 2mil. let, což je na poměry stáří ve vesmíru velice málo. Celkově obsahuje až 8000 hvězd. 
 Nejjasnější hvězdou objektu je modrý veleobr HD 168076, který je 720 000krát zářivější než Slunce. 
 Hvězdokupa velice napomáhá tvoření útvarů z okolních mračen např. Pilíře stvoření, a to ať už gravitačně nebo hvězdným větrem.

Sloupy stvoření
 Tyto fascinující sloupy, měřící až 5 světelných let, byly vytvořeny díky větru z hvězd. Ionizující záření z hvězdokupy stlačuje mračno a vypařovaná ionizovaná hmota tlačí proti záření, proto má oblak tvar sloupů. Předpokládá se, že pilíře vyztužuje magnetické pole. 
 V infračerveném snímku ze Spitzerova vesmírného dalekohledu je vidět rozpínající se oblak horkého prachu, který nejspíše pochází ze supernovy, která vybuchla před cca. 6 tisíci lety a pravděbodobně zničila útvary. Světlo z výbuchu k nám ještě teprve dorazí a to až za přibližně 1000 let.
 Sloupy se velice proslavily díky překrásné fotce z Hubblova vesmírného teleskopu.

800x10sec 2h13min. 

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Beroun

Datum pořízení: 24.07.2022 22:30

Optika: Sky-Watcher 150/750, Sky-Watcher 0.9x Coma Corrector, F/4.5 @ 675mm

Montáž: GoTo EQ3-2

Snímač: ASI183MC PRO, Binorum DarkSky 2''

Zpracování: DSS, Photoshop, SiriL

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


24. vesmírný týden 2024

24. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »