Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Libor Richter

Libor Richter

Libor Richter
Libor Richter

Rok narození: 1975

biba75.webgarden.cz/

Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2012

Dodnes se neví, co táhlo praotci Čechovi hlavou, když z vrcholu hory Říp shlížel do žírného českého kraje, dnešního chmelařského Žatecka. Možná již pohledem vytahoval ze země hlavičky chmelových rostlinek k utišení žíznivého národa čekajícího pod horou. Téměř jistě ale netušil, že se zde, ve vsi Tuchořice, na sklonku roku 1975 narodí astrofotograf, který svými snímky oblohy potěší nejen sebe, ale i mnoho dalších obdivovatelů noční oblohy. Astrofotograf Libor Richter, kterého jeho přátelé a čtenáři Astro-fóra znají pod přezdívkou Biba.

Astronomií se kupodivu nezabýval od dětských let. Teprve až Saturn dokončil svůj oběh kolem Slunce, přinesl mu Ježíšek první astronomický dalekohled, mini Newton Bresser Venus 76/700. Ten ale záhy přestával být dostačujícím a tak přišel další z rodu Bresserů - Newton Galaxia 114/900 na montáži Astro 3 s pohonem RA osy. Toto byl ten zlom, kdy Libor začal s astrofotografií. K dalekohledu připevnil starší fotoaparát Praktika s objektivem 50 mm a začal se pokoušet o první pointované snímky. Začátky byly dost krušné, přinesly však mnoho zkušeností do budoucna.

Libor Richter přebírá cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2012. Autor: Martin Mašek
Libor Richter přebírá cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2012.
Autor: Martin Mašek

A vývoj šel dál. Inspirací se staly fotografie dalších českých astrofotografů , kteří fotili zatím nepředstavitelným ohniskem okolo 1 m. To byla pořádná výzva vyzkoušet to také. A tak v roce 2006 došlo k nákupu Newtona 203/900, opět od firmy Bresser, na paralaktické montáži EQ MON-2 s pohonem obou os. Zatím se fotografuje stále na klasický film. Ovšem v létě 2006 se situace mění. Po zjištění, co dokáže digitální zrcadlovka, Libor Richter opustil kinofilm a na podzim roku 2006 si pořídil digitální zrcadlovku Canon 350D. Netušil však, na jak trnitou cestu astrofotografie se dal. Jako první úskalí focení byl výtah, do původního nešel osadit komakorektor, který je pro astrofotografii newtonem nezbytný. Výtah byl vyměněn za 2“ Crayford. Další problém byl pointovat ručně ohnisko 900 mm s digitální zrcadlovkou v ohnisku na montáži EQ mon-2. A tak následovala výměna montáže za stabilnější a tužší HEQ-5 Skyscan. Další ránou pod pás bylo zjištění, že v používaném Newtonu je nekvalitní optika. Následovalo přebroušení a pokovení primárního zrcadla a výměna sekundárního zrcátka. Po této poslední úpravě Newtona se vše začalo otáčet k lepšímu. Konečně se to začalo podobat astrofotografii.

Došlo i na další vylepšení a doplňky – autoguider, modifikace Canona 350D na astro, nový refraktor s kratším ohniskem pro focení rozlehlejších polí a to SW-80/600 ED. K celé dnes používané sestavě Newton 185/900, refraktor SW-80/600ED, montáž HEQ-5 Skyscan, fotoaparát Canon 350Da a autoguider ve spojení s SW-70/500 chybí snad jíž jen rovnač pole a malé hvězdárnička na dvorku. Jinak Libor Richter zásadní obměnu vybavení nechystá. Zatím jej technika neomezuje a jeho snímky jsou snad důkazem, že i s digitální zrcadlovkou a poměrně jednoduchým příslušenstvím se dají pořídit krásné snímky tajemného vesmíru.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Mlhovina NGC 7380. Autor: Libor Richter
Mlhovina NGC 7380.
Autor: Libor Richter
Galaxie NGC 4565. Autor: Libor Richter
Galaxie NGC 4565.
Autor: Libor Richter
Galaxie M31. Autor: Libor Richter
Galaxie M31.
Autor: Libor Richter
Kometa Holmes 4.11.2007. Autor: Libor Richter
Kometa Holmes 4.11.2007.
Autor: Libor Richter


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Česká astrofotografie měsíce


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »