Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Libor Richter

Libor Richter

Libor Richter
Libor Richter

Rok narození: 1975

biba75.webgarden.cz/

Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2012

Dodnes se neví, co táhlo praotci Čechovi hlavou, když z vrcholu hory Říp shlížel do žírného českého kraje, dnešního chmelařského Žatecka. Možná již pohledem vytahoval ze země hlavičky chmelových rostlinek k utišení žíznivého národa čekajícího pod horou. Téměř jistě ale netušil, že se zde, ve vsi Tuchořice, na sklonku roku 1975 narodí astrofotograf, který svými snímky oblohy potěší nejen sebe, ale i mnoho dalších obdivovatelů noční oblohy. Astrofotograf Libor Richter, kterého jeho přátelé a čtenáři Astro-fóra znají pod přezdívkou Biba.

Astronomií se kupodivu nezabýval od dětských let. Teprve až Saturn dokončil svůj oběh kolem Slunce, přinesl mu Ježíšek první astronomický dalekohled, mini Newton Bresser Venus 76/700. Ten ale záhy přestával být dostačujícím a tak přišel další z rodu Bresserů - Newton Galaxia 114/900 na montáži Astro 3 s pohonem RA osy. Toto byl ten zlom, kdy Libor začal s astrofotografií. K dalekohledu připevnil starší fotoaparát Praktika s objektivem 50 mm a začal se pokoušet o první pointované snímky. Začátky byly dost krušné, přinesly však mnoho zkušeností do budoucna.

Libor Richter přebírá cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2012. Autor: Martin Mašek
Libor Richter přebírá cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2012.
Autor: Martin Mašek

A vývoj šel dál. Inspirací se staly fotografie dalších českých astrofotografů , kteří fotili zatím nepředstavitelným ohniskem okolo 1 m. To byla pořádná výzva vyzkoušet to také. A tak v roce 2006 došlo k nákupu Newtona 203/900, opět od firmy Bresser, na paralaktické montáži EQ MON-2 s pohonem obou os. Zatím se fotografuje stále na klasický film. Ovšem v létě 2006 se situace mění. Po zjištění, co dokáže digitální zrcadlovka, Libor Richter opustil kinofilm a na podzim roku 2006 si pořídil digitální zrcadlovku Canon 350D. Netušil však, na jak trnitou cestu astrofotografie se dal. Jako první úskalí focení byl výtah, do původního nešel osadit komakorektor, který je pro astrofotografii newtonem nezbytný. Výtah byl vyměněn za 2“ Crayford. Další problém byl pointovat ručně ohnisko 900 mm s digitální zrcadlovkou v ohnisku na montáži EQ mon-2. A tak následovala výměna montáže za stabilnější a tužší HEQ-5 Skyscan. Další ránou pod pás bylo zjištění, že v používaném Newtonu je nekvalitní optika. Následovalo přebroušení a pokovení primárního zrcadla a výměna sekundárního zrcátka. Po této poslední úpravě Newtona se vše začalo otáčet k lepšímu. Konečně se to začalo podobat astrofotografii.

Došlo i na další vylepšení a doplňky – autoguider, modifikace Canona 350D na astro, nový refraktor s kratším ohniskem pro focení rozlehlejších polí a to SW-80/600 ED. K celé dnes používané sestavě Newton 185/900, refraktor SW-80/600ED, montáž HEQ-5 Skyscan, fotoaparát Canon 350Da a autoguider ve spojení s SW-70/500 chybí snad jíž jen rovnač pole a malé hvězdárnička na dvorku. Jinak Libor Richter zásadní obměnu vybavení nechystá. Zatím jej technika neomezuje a jeho snímky jsou snad důkazem, že i s digitální zrcadlovkou a poměrně jednoduchým příslušenstvím se dají pořídit krásné snímky tajemného vesmíru.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Mlhovina NGC 7380. Autor: Libor Richter
Mlhovina NGC 7380.
Autor: Libor Richter
Galaxie NGC 4565. Autor: Libor Richter
Galaxie NGC 4565.
Autor: Libor Richter
Galaxie M31. Autor: Libor Richter
Galaxie M31.
Autor: Libor Richter
Kometa Holmes 4.11.2007. Autor: Libor Richter
Kometa Holmes 4.11.2007.
Autor: Libor Richter


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Česká astrofotografie měsíce


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »