Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jiří Bičák

Jiří Bičák

Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii. Autor: David Malík.
Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.
Autor: David Malík.

 

 

 

 

Rok narození : 1942

Nušlova cena za rok 2017

 

Prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c. se narodil v Praze 7. ledna 1942, v letošním roce tedy oslavil pětasedmdesátiny. Jiří Bičák vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (MFF UK) v Praze, kde v roce 1968 také získal titul RNDr. a CSc. (dnešní PhD). V roce 1982 se stal docentem a o rok později obhájil titul doktora věd. Od roku 1991 je profesorem teoretické fyziky na této fakultě.

Celou svou vědeckou a pedagogickou dráhu, kterou započal na fakultě po ukončení studíí v roce 1964, zasvětil Jiří Bičák teoretické a matematické fyzice, obecné relativitě, relativistické astrofyzice a kosmologii. V letech 1986 až 2003 byl nejprve vedoucím  katedry a později i ředitelem nově zřízeného Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Významným mezníkem v jeho kariéře byl jistě post-doktorální pobyt na slavném Kalifornském technologickém institutu v roce 1971, bohužel jen 6 měsíců, neboť více mu tehdejší československé autority nepovolily. Nicméně i za tu dobu měl možnost se seznámit s lidmi jako byl Richard Feynman, o jehož hře na bubínky nám pak povídal na následném stelárním semináři v Cikháji. Jiří Bičák hostoval na mnoha významných světových pracovištích, dodnes stále často pobývá na univerzitě v Cambridge nebo na Ústavu Maxe Plancka pro studium gravitace v německém Golmu. 

Jak jsem již uvedl, Jiří Bičák se věnuje především problematice související s obecnou relativitou, zabývá se teorií gravitačního záření, asymptotickou strukturou prostoročasu, velké úsilí věnoval studiu černých děr. Jeho mimořádně široký vědecký záběr dále pokrývá i problematiku kosmologických modelů a poruchové teorie, exaktní řešení Einsteinových polních rovnic a problematiku relativistické astrofyziky obecně. Velmi zasvěceně však dovede hovořit i o historii fyziky dvacátého století a zejména pak o Albertu Einsteinovi. Jiří Bičák publikoval více než 140 původních vědeckých prací, vesměs v prestižních časopisech, a přispěl i do knižních publikací. Jeho práce byly citovány osobnostmi jako S. Chandrasekhar, K.S. Thorne, nebo I.D. Novikov.

Mimořádně bohatá je i pedagogická činnost Jiřího Bičáka, zejména na MFF UK. Mezi jeho první žáky patří Petr Hadrava, Zdeněk Stuchlík nebo Vladimír Karas, kteří dnes působí na našich předních univerzitách nebo v Akademii věd. Další jeho žáci jako Jiří Podolský, Oldřich Semerák nebo Pavel Krtouš působí na Ústavu teoretické fyziky MFF UK jako docenti a profesoři. Je těžké zde v krátkosti vyjmenovat veškeré zásluhy Jiřího Bičáka o výchovu mladší generace relativistických astrofyziků, lze však s jistotou konstatovat, že je tvůrcem významné české školy v tomto oboru. Kromě řady ocenění je profesor Bičák i členem mnoha domácích i zahraničních organizací nebo společností, je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a byl i její předsedou v letech 2014 až 2016. V roce 2016 získal prestižní titul „Fellow“ Americké fyzikální společnosti.

Text převzat z laudatia Ceny Františka Nušla (autor textu prof. Petr Heinzel).

Nušlova cena 2017

Prof. Jiří Bičák hovoří s grácií sobě vlastní o životě i výzkumu na poli kosmologie, teorie relativity a gravitačních vln. Autor: David Malík.
Prof. Jiří Bičák hovoří s grácií sobě vlastní o životě i výzkumu na poli kosmologie, teorie relativity a gravitačních vln.
Autor: David Malík.
Jako ocenění vědeckého i pedagogického přínosu profesora Jiřího Bičáka a rovněž v souvislosti s jeho významným životním jubileem se Česká astronomická společnost rozhodla udělit mu Nušlovu cenu za rok 2017. 

Cena Františka Nušla za rok 2017 byla prof. Jiřímu Bičákovi předána při slavnostním shromáždění v aule Karolina u příležitosti oslav 100. výročí vzniku České astronomické společnosti. Předání Ceny proběhlo v pátek 8. prosince 2017.

Doporučené odkazy



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Jiří Bičák, Nušlova cena


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Benecko ohnisko 16mm

Polární záře z Benecka - první den jsem bohužel propásl :-(. V pozadí hřeben Krkonoš s dominantou Kotel

Další informace »