Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel skvělý teoretický fyzik Jiří Bičák

Zemřel skvělý teoretický fyzik Jiří Bičák

Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.
Autor: David Malík.

Česká astronomická společnost s lítostí oznamuje, že 26. ledna 2024 nečekaně zemřel náš přední odborník v oblasti relativistické fyziky prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c.

Jiří Bičák se narodil 7. ledna 1942 v Praze. V roce 1964 vystudoval teoretickou
fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1968 obhájil
kandidátskou disertační práci. Zabýval se především teorií relativity. V roce
1971 po návratu z půlročního pobytu na Caltechu v USA ve skupině Kipa Thorna
začal přednášet obecnou teorii relativity s aplikacemi v relativistické
astrofyzice a kosmologii. Vedl řadu diplomových a doktorských prací a založil tak
v Praze školu relativistické fyziky, kterou dále rozvíjejí jeho studenti a
spolupracovníci. V roce 1982 se habilitoval, v roce 1991 se stal profesorem
teoretické fyziky a v letech 1986-2003 vedl Ústav teoretické fyziky Univerzity
Karlovy, kde působil až do konce svého života. Podílel se na organizační práci v
rámci Matematicko-fyzikální fakulty UK, např. v její vědecké radě, i na dalších
českých vysokých školách. Vedl řadu grantových projektů, které umožnily práci
mnoha jeho studentům.

Zároveň Jiří Bičák udržoval úzké kontakty a spolupráci s odborníky na
relativistickou fyziku po celém světě, v posledních letech zejména v britské
Cambridgi a německé Postupimi. Pracovní pobyty na význačných zahraničních
pracovištích a spolupráci s předními světovými odborníky zprostředkovával i svým
kolegům a žákům. Aktivně působil v Mezinárodní společnosti pro obecnou relativitu
a gravitaci a v letech 2007-2017 byl pomocným redaktorem časopisu General
Relativity and Gravitation. Organizoval nebo se podílel na organizaci řady
mezinárodních konferencí v oboru. Česká astronomická společnost mu za zásluhy v
oboru astrofyziky udělila v roce 2017 Nušlovu cenu.

Kromě původního výzkumu na hranicích různých oblastí teorie gravitace se prof.
Bičák věnoval také přehledovým a popularizačním pracím, např. o historii oboru.
Byl zakládajícím členem Učené společnosti a významnou osobností českého vědeckého
života. Jeho aktivity přesahovaly rámec vědy i do širšího kulturního a
společenského kontextu. Do svých přednášek zařazoval různá obohacení z oblasti
literatury a výtvarného umění. Oblíbená byla i jeho účast na hudebních produkcích
při společenských akcích jeho katedry.

Odchod Jiřího Bičáka je velkou ztrátou nejen pro široký okruh jeho studentů,
kolegů a přátel. Ve svém díle však po sobě zanechal odkaz, který se natrvalo
zapsal do historie oboru a bude inspirativní pro generace jeho nástupců.

Petr Hadrava, Zdeněk Stuchlík, Vladimír Karas




O autorovi

Štítky: Jiří Bičák


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »