Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel skvělý teoretický fyzik Jiří Bičák

Zemřel skvělý teoretický fyzik Jiří Bičák

Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.
Autor: David Malík.

Česká astronomická společnost s lítostí oznamuje, že 26. ledna 2024 nečekaně zemřel náš přední odborník v oblasti relativistické fyziky prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c.

Jiří Bičák se narodil 7. ledna 1942 v Praze. V roce 1964 vystudoval teoretickou
fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1968 obhájil
kandidátskou disertační práci. Zabýval se především teorií relativity. V roce
1971 po návratu z půlročního pobytu na Caltechu v USA ve skupině Kipa Thorna
začal přednášet obecnou teorii relativity s aplikacemi v relativistické
astrofyzice a kosmologii. Vedl řadu diplomových a doktorských prací a založil tak
v Praze školu relativistické fyziky, kterou dále rozvíjejí jeho studenti a
spolupracovníci. V roce 1982 se habilitoval, v roce 1991 se stal profesorem
teoretické fyziky a v letech 1986-2003 vedl Ústav teoretické fyziky Univerzity
Karlovy, kde působil až do konce svého života. Podílel se na organizační práci v
rámci Matematicko-fyzikální fakulty UK, např. v její vědecké radě, i na dalších
českých vysokých školách. Vedl řadu grantových projektů, které umožnily práci
mnoha jeho studentům.

Zároveň Jiří Bičák udržoval úzké kontakty a spolupráci s odborníky na
relativistickou fyziku po celém světě, v posledních letech zejména v britské
Cambridgi a německé Postupimi. Pracovní pobyty na význačných zahraničních
pracovištích a spolupráci s předními světovými odborníky zprostředkovával i svým
kolegům a žákům. Aktivně působil v Mezinárodní společnosti pro obecnou relativitu
a gravitaci a v letech 2007-2017 byl pomocným redaktorem časopisu General
Relativity and Gravitation. Organizoval nebo se podílel na organizaci řady
mezinárodních konferencí v oboru. Česká astronomická společnost mu za zásluhy v
oboru astrofyziky udělila v roce 2017 Nušlovu cenu.

Kromě původního výzkumu na hranicích různých oblastí teorie gravitace se prof.
Bičák věnoval také přehledovým a popularizačním pracím, např. o historii oboru.
Byl zakládajícím členem Učené společnosti a významnou osobností českého vědeckého
života. Jeho aktivity přesahovaly rámec vědy i do širšího kulturního a
společenského kontextu. Do svých přednášek zařazoval různá obohacení z oblasti
literatury a výtvarného umění. Oblíbená byla i jeho účast na hudebních produkcích
při společenských akcích jeho katedry.

Odchod Jiřího Bičáka je velkou ztrátou nejen pro široký okruh jeho studentů,
kolegů a přátel. Ve svém díle však po sobě zanechal odkaz, který se natrvalo
zapsal do historie oboru a bude inspirativní pro generace jeho nástupců.

Petr Hadrava, Zdeněk Stuchlík, Vladimír Karas




O autorovi

Štítky: Jiří Bičák


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »