Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zemřel skvělý teoretický fyzik Jiří Bičák

Zemřel skvělý teoretický fyzik Jiří Bičák

Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.
Autor: David Malík.

Česká astronomická společnost s lítostí oznamuje, že 26. ledna 2024 nečekaně zemřel náš přední odborník v oblasti relativistické fyziky prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c.

Jiří Bičák se narodil 7. ledna 1942 v Praze. V roce 1964 vystudoval teoretickou
fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1968 obhájil
kandidátskou disertační práci. Zabýval se především teorií relativity. V roce
1971 po návratu z půlročního pobytu na Caltechu v USA ve skupině Kipa Thorna
začal přednášet obecnou teorii relativity s aplikacemi v relativistické
astrofyzice a kosmologii. Vedl řadu diplomových a doktorských prací a založil tak
v Praze školu relativistické fyziky, kterou dále rozvíjejí jeho studenti a
spolupracovníci. V roce 1982 se habilitoval, v roce 1991 se stal profesorem
teoretické fyziky a v letech 1986-2003 vedl Ústav teoretické fyziky Univerzity
Karlovy, kde působil až do konce svého života. Podílel se na organizační práci v
rámci Matematicko-fyzikální fakulty UK, např. v její vědecké radě, i na dalších
českých vysokých školách. Vedl řadu grantových projektů, které umožnily práci
mnoha jeho studentům.

Zároveň Jiří Bičák udržoval úzké kontakty a spolupráci s odborníky na
relativistickou fyziku po celém světě, v posledních letech zejména v britské
Cambridgi a německé Postupimi. Pracovní pobyty na význačných zahraničních
pracovištích a spolupráci s předními světovými odborníky zprostředkovával i svým
kolegům a žákům. Aktivně působil v Mezinárodní společnosti pro obecnou relativitu
a gravitaci a v letech 2007-2017 byl pomocným redaktorem časopisu General
Relativity and Gravitation. Organizoval nebo se podílel na organizaci řady
mezinárodních konferencí v oboru. Česká astronomická společnost mu za zásluhy v
oboru astrofyziky udělila v roce 2017 Nušlovu cenu.

Kromě původního výzkumu na hranicích různých oblastí teorie gravitace se prof.
Bičák věnoval také přehledovým a popularizačním pracím, např. o historii oboru.
Byl zakládajícím členem Učené společnosti a významnou osobností českého vědeckého
života. Jeho aktivity přesahovaly rámec vědy i do širšího kulturního a
společenského kontextu. Do svých přednášek zařazoval různá obohacení z oblasti
literatury a výtvarného umění. Oblíbená byla i jeho účast na hudebních produkcích
při společenských akcích jeho katedry.

Odchod Jiřího Bičáka je velkou ztrátou nejen pro široký okruh jeho studentů,
kolegů a přátel. Ve svém díle však po sobě zanechal odkaz, který se natrvalo
zapsal do historie oboru a bude inspirativní pro generace jeho nástupců.

Petr Hadrava, Zdeněk Stuchlík, Vladimír Karas




O autorovi

Štítky: Jiří Bičák


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »