Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vzpomínka na Stanislava Štefla

Vzpomínka na Stanislava Štefla

Dr. Stanislav Štefl (uprostřed) na hoře Paranal, Evropská jižní observatoř.  Autor: Autor
Dr. Stanislav Štefl (uprostřed) na hoře Paranal, Evropská jižní observatoř.
Autor: Autor
V noci z 11. na 12. června 2014 zahynul při automobilové nehodě v Santiagu de Chile český astronom RNDr. Stanislav Štefl, CSc. Po deseti letech práce v Evropské jižní observatoři (ESO) se právě chystal k návratu domů, kde plánoval zúročit své zkušenosti s nejmodernější astronomickou přístrojovou technikou k posílení účasti českých astronomů na jejím využívání. Osud nečekaně překazil jeho osobní a pracovní plány a těžce zasáhl jeho rodinu, přátele a spolupracovníky v české i mezinárodní astronomické komunitě.

Standa Štefl se narodil 13. 11. 1955 v Počátkách. V roce 1979 ukončil studium astronomie a astrofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Diplomovou i rigorózní práci v oboru fyziky nov vypracoval ve spolupráci se Stelárním oddělením Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. V Astronomickém ústavu získal místo nejprve v oddělení Interkosmos. V roce 1983 přešel do Stelárního oddělení, kde vypracoval kandidátskou disertační práci "Interagující dvojhvězda KX And: optická a ultrafialová spektroskopie a její interpretace". Po jejím obhájení roku 1986 v oddělení působil jako vědecký pracovník a zapojil se do společného studia proměnnosti raných hvězd, zejména Be hvězd a dvojhvězd, které rozšířil o problematiku vlivu pulzací hvězd. Věnoval se spektroskopickým pozorováním na ondřejovském dvoumetrovém dalekohledu. Usiloval o modernizaci jeho detekční techniky a zasloužil se o instalování detektoru Reticon a později také spektrografu HEROS. Podílel se také na fotometrických pozorováních na observatoři Hvar.

Zkušenosti s pozorováním, zpracováním i interpretací dat si rozšiřoval řadou kratších pracovních pobytů na zahraničních observatořích (Terst, Tucson, David Dunlap, Mt. Stromlo, Mt. John aj.). V letech 1991-1993 pracoval také v ESO, v jeho ústředí v Garchingu u Mnichova a začal pozorovat na dalekohledech ESO na La Silla. Po další dekádě práce v Ondřejově přijal v roce 2004 místo pracovníka ESO, tentokrát na observatoři Paranal, kde se stal vedoucím směn. Pole své odborné působnosti rozšířil také na interferometrii (byl také vedoucím skupiny VLTI) a na infračervený a radiový obor pozorování (od roku 2012 pracoval na nové observatoři ALMA).

Stanislav Štefl byl aktivní také ve vědecké organizační činnosti. V letech 2000-2003 byl např. předsedou a delší dobu členem organizačního výboru pracovní skupiny Mezinárodní astronomické unie (IAU) "Aktivní OB hvězdy", spolupořádal řadu mezinárodních konferencí, pracoval v různých odborných komisích ESO. Velmi aktivně se zapojil také do vzdělávacího projektu EU "Venus Transit 2004" a organizování české účasti v něm. Neocenitelná byla jeho pomoc při vyjednávání vstupu ČR do ESO, i později při spolupráci na dílčích projektech a nejnověji při plánování práce českého centra ALMA. Pomáhal českým kolegům a studentům při získávání pracovních pobytů v ESO a zpracování pořízených pozorovacích dat.

V dubnu letošního roku (2014) se aktivně podílel na semináři k 7. výročí vstupu České republiky do ESO: "Seven Years in Chile: The Accomplishments and Goals of Czech Astronomers in ESO". Ve svém příspěvku o interferometrii zdůrazňoval její rostoucí význam, který je nutno promítnout do plánů reformy astronomie v České republice, kdy díky ESO mají čeští astronomové možnost používat VLTI nebo interferometr v milimetrovém a sub-milimetrovém oboru ALMA. Plány na vybudování tohoto moderního oboru se staly součástí programu připravovaného jako Fellowship Jana Evangelisty Purkyně, který hodlal uskutečňovat v Astronomickém ústavu v Ondřejově, kam se chtěl vrátit letos v září.

Život žádného člověka nelze dostatečně popsat, tím spíše ne život tak bohatý, jako byl život Standy Štefla. Přesto ani v takto stručné vzpomínce nelze opomenout výrazný rys jeho osobnosti, který tvořilo horolezectví. Od studentských let byl členem horolezeckého oddílu Přírodní vědy a výpravy do hor podnikal i při svém pobytu v Chile. Jeho láska k horám a přírodě se prolínala s životním posláním astronoma, vůli a sebekázeň uplatňoval v práci i ve sportu.

Stanislav Štefl nám bude chybět na mnoha místech a v mnoha směrech. Jeho příklad nám však zůstává.




O autorovi



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »