Ve středu 28. května 2025 pronesl před zcela zaplněnou Modrou posluchárnou Karolina svoji přednášku profesor Kip S. Thorne, nositel Nobelovy ceny za rok 2017 za detekci gravitačních vln. Přednáška byla součástí třídenní Pamětní konference Jiřího Bičáka, kterou organizoval Ústav teoretické fyziky MFF...
Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln.
Česká astronomická společnost s lítostí oznamuje, že 26. ledna 2024 nečekaně zemřel náš přední odborník v oblasti relativistické fyziky prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c.
Ve věku 82 let zemřel 26. ledna prof. Jiří Bičák, držitel Nušlovy ceny za rok 2017, který se zabýval obecnou relativitou, relativistickou astrofyzikou a kosmologií.
Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.Autor: David Malík. Rok narození : 1942 Nušlova cena za rok 2017 Prof. RNDr. Jiří...
Ve středu 28. května 2025 pronesl před zcela zaplněnou Modrou posluchárnou Karolina svoji přednášku profesor Kip S. Thorne, nositel Nobelovy ceny za rok 2017 za detekci gravitačních vln. Přednáška byla součástí třídenní Pamětní konference Jiřího Bičáka, kterou organizoval Ústav teoretické fyziky MFF...
Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln.
Česká astronomická společnost s lítostí oznamuje, že 26. ledna 2024 nečekaně zemřel náš přední odborník v oblasti relativistické fyziky prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c.
Ve věku 82 let zemřel 26. ledna prof. Jiří Bičák, držitel Nušlovy ceny za rok 2017, který se zabýval obecnou relativitou, relativistickou astrofyzikou a kosmologií.
Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.Autor: David Malík. Rok narození : 1942 Nušlova cena za rok 2017 Prof. RNDr. Jiří...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
