Ve středu 28. května 2025 pronesl před zcela zaplněnou Modrou posluchárnou Karolina svoji přednášku profesor Kip S. Thorne, nositel Nobelovy ceny za rok 2017 za detekci gravitačních vln. Přednáška byla součástí třídenní Pamětní konference Jiřího Bičáka, kterou organizoval Ústav teoretické fyziky MFF...
Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln.
Česká astronomická společnost s lítostí oznamuje, že 26. ledna 2024 nečekaně zemřel náš přední odborník v oblasti relativistické fyziky prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c.
Ve věku 82 let zemřel 26. ledna prof. Jiří Bičák, držitel Nušlovy ceny za rok 2017, který se zabýval obecnou relativitou, relativistickou astrofyzikou a kosmologií.
Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.Autor: David Malík. Rok narození : 1942 Nušlova cena za rok 2017 Prof. RNDr. Jiří...
Ve středu 28. května 2025 pronesl před zcela zaplněnou Modrou posluchárnou Karolina svoji přednášku profesor Kip S. Thorne, nositel Nobelovy ceny za rok 2017 za detekci gravitačních vln. Přednáška byla součástí třídenní Pamětní konference Jiřího Bičáka, kterou organizoval Ústav teoretické fyziky MFF...
Na konci května budeme mít tu čest přivítat v Praze jednoho z nejvýznamnějších fyziků současnosti – prof. Kipa Thorna, laureáta Nobelovy ceny za fyziku (2017) za zásadní přínos k detekci gravitačních vln.
Česká astronomická společnost s lítostí oznamuje, že 26. ledna 2024 nečekaně zemřel náš přední odborník v oblasti relativistické fyziky prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c.
Ve věku 82 let zemřel 26. ledna prof. Jiří Bičák, držitel Nušlovy ceny za rok 2017, který se zabýval obecnou relativitou, relativistickou astrofyzikou a kosmologií.
Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.Autor: David Malík. Rok narození : 1942 Nušlova cena za rok 2017 Prof. RNDr. Jiří...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
