Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jiří Bičák

Jiří Bičák

Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii. Autor: David Malík.
Prof. Jiří Bičák byl oceněn Nušlovou cenou pro rok 2017 za celoživotní přínos české astronomii.
Autor: David Malík.

 

 

 

 

Rok narození : 1942

Nušlova cena za rok 2017

 

Prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., dr. h. c. se narodil v Praze 7. ledna 1942, v letošním roce tedy oslavil pětasedmdesátiny. Jiří Bičák vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (MFF UK) v Praze, kde v roce 1968 také získal titul RNDr. a CSc. (dnešní PhD). V roce 1982 se stal docentem a o rok později obhájil titul doktora věd. Od roku 1991 je profesorem teoretické fyziky na této fakultě.

Celou svou vědeckou a pedagogickou dráhu, kterou započal na fakultě po ukončení studíí v roce 1964, zasvětil Jiří Bičák teoretické a matematické fyzice, obecné relativitě, relativistické astrofyzice a kosmologii. V letech 1986 až 2003 byl nejprve vedoucím  katedry a později i ředitelem nově zřízeného Ústavu teoretické fyziky MFF UK. Významným mezníkem v jeho kariéře byl jistě post-doktorální pobyt na slavném Kalifornském technologickém institutu v roce 1971, bohužel jen 6 měsíců, neboť více mu tehdejší československé autority nepovolily. Nicméně i za tu dobu měl možnost se seznámit s lidmi jako byl Richard Feynman, o jehož hře na bubínky nám pak povídal na následném stelárním semináři v Cikháji. Jiří Bičák hostoval na mnoha významných světových pracovištích, dodnes stále často pobývá na univerzitě v Cambridge nebo na Ústavu Maxe Plancka pro studium gravitace v německém Golmu. 

Jak jsem již uvedl, Jiří Bičák se věnuje především problematice související s obecnou relativitou, zabývá se teorií gravitačního záření, asymptotickou strukturou prostoročasu, velké úsilí věnoval studiu černých děr. Jeho mimořádně široký vědecký záběr dále pokrývá i problematiku kosmologických modelů a poruchové teorie, exaktní řešení Einsteinových polních rovnic a problematiku relativistické astrofyziky obecně. Velmi zasvěceně však dovede hovořit i o historii fyziky dvacátého století a zejména pak o Albertu Einsteinovi. Jiří Bičák publikoval více než 140 původních vědeckých prací, vesměs v prestižních časopisech, a přispěl i do knižních publikací. Jeho práce byly citovány osobnostmi jako S. Chandrasekhar, K.S. Thorne, nebo I.D. Novikov.

Mimořádně bohatá je i pedagogická činnost Jiřího Bičáka, zejména na MFF UK. Mezi jeho první žáky patří Petr Hadrava, Zdeněk Stuchlík nebo Vladimír Karas, kteří dnes působí na našich předních univerzitách nebo v Akademii věd. Další jeho žáci jako Jiří Podolský, Oldřich Semerák nebo Pavel Krtouš působí na Ústavu teoretické fyziky MFF UK jako docenti a profesoři. Je těžké zde v krátkosti vyjmenovat veškeré zásluhy Jiřího Bičáka o výchovu mladší generace relativistických astrofyziků, lze však s jistotou konstatovat, že je tvůrcem významné české školy v tomto oboru. Kromě řady ocenění je profesor Bičák i členem mnoha domácích i zahraničních organizací nebo společností, je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a byl i její předsedou v letech 2014 až 2016. V roce 2016 získal prestižní titul „Fellow“ Americké fyzikální společnosti.

Text převzat z laudatia Ceny Františka Nušla (autor textu prof. Petr Heinzel).

Nušlova cena 2017

Prof. Jiří Bičák hovoří s grácií sobě vlastní o životě i výzkumu na poli kosmologie, teorie relativity a gravitačních vln. Autor: David Malík.
Prof. Jiří Bičák hovoří s grácií sobě vlastní o životě i výzkumu na poli kosmologie, teorie relativity a gravitačních vln.
Autor: David Malík.
Jako ocenění vědeckého i pedagogického přínosu profesora Jiřího Bičáka a rovněž v souvislosti s jeho významným životním jubileem se Česká astronomická společnost rozhodla udělit mu Nušlovu cenu za rok 2017. 

Cena Františka Nušla za rok 2017 byla prof. Jiřímu Bičákovi předána při slavnostním shromáždění v aule Karolina u příležitosti oslav 100. výročí vzniku České astronomické společnosti. Předání Ceny proběhlo v pátek 8. prosince 2017.

Doporučené odkazy



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Jiří Bičák, Nušlova cena


50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Aktuální rozložení skvrn na Slunci.

Další informace »