Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nominujte laureáta ceny Littera Astronomica pro rok 2022

Nominujte laureáta ceny Littera Astronomica pro rok 2022

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

U příležitosti konání 32. podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Česká astronomická společnost udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2022.

Cenu Littera astronomica podporuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. a Společnost Astropis.

Po formální stránce musí každý návrh na udělení Ceny obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat Výkonnému výboru České astronomické společnosti na emailovou adresu: podaril@astro.cz (Miloš Podařil). Lze využít i poštovní adresy: Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov

Návrhy lze podávat do 30. dubna 2022 (včetně). Na pozdější návrhy nebude brán zřetel. Podrobnosti o ceně Littera astronomica (včetně úplného znění statutu) jsou k dispozici na samostatné stránce.

DOSAVADNÍ LAUREÁTI CENY LITERA ASTRONOMICA 

2021: Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr. h. c.
2020: doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. 
2019: RNDr. Peter Zamarovský, CSc.
2018: Lukáš Grygar
2017: Jindřich Suchánek
2016: PhDr. Alena Hadravová, CSc. a Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. 
2015: Mgr. Jana Olivová
2014: František Martinek
2013: Mgr. Pavel Gabzdyl
2012: Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran
2011: Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.
2010: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
2009: Mgr. Antonín Vítek, CSc.
2008: Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc.
2007: cena nebyla udělena
2006: RNDr. Oldřich Hlad     
2005: Ing. Pavel Příhoda
2004: Ing. Antonín Rükl
2003: RNDr. Jiří Grygar, CSc.
2002: Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc.

Podrobnosti o dosavadních laureátech viz samostatná stránka Ceny.

32. PODZIMNÍ KNIŽNÍ VELETRH V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ

Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek Autor: Miloš Podařil
Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran v roce 2011; zleva: Libor Lenža, tajemník ČAS Petr Sobotka, předsedkyně ČAS Eva Marková a laureát ceny Littera Astronomica Josip Kleczek
Autor: Miloš Podařil
Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě (hlavním pořadatelem veletrhu je havlíčkobrodské Nakladatelství Hejkal) se koná již od roku 1991. Česká astronomická společnost se veletrhu účastní od roku 2002.

Česká astronomická společnost v rámci Podzimního knižního veletrhu provozuje informační, ale i prodejní stánek v těsné spolupráci se sdružením Aldebaran Group for Astrophysics a také zajištuje doprovodný program v podobě pozorování Slunce před vchodem na veletrh atd.

32. podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě proběhne 14. a 15. října 2022 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Jeho mottem je Hledání normálního světa.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Littera Astronomica
[2] Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Littera astronomica


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »