Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický tábor na konci vesmíru

Astronomický tábor na konci vesmíru

Astronomický tábor 2025
Autor: Jihlavská astronomická společnost

V termínu od 13. do 26. července 2025 proběhnul již 22. ročník Astronomického tábora, který pořádá Jihlavská astronomická společnost. V posledních třech letech tábor funguje také za významné podpory Muzea Vysočiny Jihlava. S ohledem na to, že se tábora účastní bezmála devět desítek mladých zájemců o astronomii ve věku od 10 do 17 let, jedná se zřejmě o největší akci svého druhu v České republice a dost možná i ve střední Evropě.

Od roku 2021 tábor probíhá na stanové základně u Borovan na Českobudějovicku v jižních Čechách (před tím byla táborovou základnu Hájenka Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku). Právě zde se mladí astronomové dle svých schopností seznamují s různými oblastmi astronomie. Zatímco začátečníci v průběhu tábora procházejí základním kurzem astronomie, ti pokročilejší se věnují prohlubování znalostí v konkrétních oblastech.

Základní kurz astronomie pro začátečníky navíc reflektuje i věk dětí. Ti nejmenší se seznamují například se sluneční soustavou formou povídání a her, ti starší pak řeší konkrétní úkoly, jako je třeba kompletní vytvoření planetární stezky v konkrétním měřítku atd.

Tzv. odborné skupiny připravované pro děti, které s astronomií již nějaké zkušenosti mají se věnují zejména pozorování proměnných hvězd nebo astrofotografii.

Jedna ze skupin také směřuje svůj zájem na pozorování objektů Sluneční soustavy. To prakticky znamená třeba systematické zaznamenávání výboje protuberancí ve sluneční chromosféře. A protože současné postavení planet jejich pozorování příliš nepřeje, svou energii děti při večerních praktikách letos soustřeďovaly hlavně na zaznamenávání přeletů Mezinárodní kosmické stanice.

Opomenout bychom neměli ani skupiny věnující se radioastronomii nebo praktika digitální fotografie.

Letošní tábor měl také vcelku významný úkol. Probíhalo zde i testování dalekohledu MRT (Museum Remote Telescope), který snad již brzy v Jihlavě začne fungovat v režimu dálkově řízeného dalekohledu. Jde upravený 12“ dalekohled Schmidt-Cassegrain.

Kromě spíš projektových odborných skupin děti během dne děti absolvují také alespoň jednu odbornou přednášku. Každý den si totiž mohou vybrat z nabídky tří různých astronomických a kosmických témat, která pro ně táboroví vedoucí připravují. Výběr je přitom velice pestrý – pokrývá témata od klasické astronomie, astrofyziky, přes kosmologii, historii až po společenské aspekty astronomie, jako je světelné znečištění nebo třeba otázky kosmického práva.

Tradicí Astronomického tábora je také pořádání tzv. zvaných přednášek, kdy k nám do tábořiště přijíždějí přednášet odborníci na nejrůznější témata. Letos jsme hostili planetárního geologa Dr. Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a také experta na kosmonautiku Ing. Tomáše Přibyla z Technického muzea v Brně.

Nejen astronomií jsou však naši táborníci živi. Astronomický tábor je vedle svého nesporného vědecky edukativního zaměření také obrovským prostorem pro zábavu, nejrůznější hry a soutěže. Kromě toho každý roční tábora má svou originální celotáborovou hru. Motivem letošního tábora byl Stopařův průvodce po Galaxii, kdy týmy děti usilovali o záchranu nebo v případě Vogonů zničení Země.  

I přesto, že letošní tábor skončil před pár dny, naši vedoucí již začínají připravovat Astronomický tábor 2026. Přihlášky na tábor budou spuštěny na začátku roku 2026. Už nyní víme, že se příští účastníci mohou těšit na hned celou řadu novinek a vylepšení.

Více informací o táboře je k dispozici na webu www.astronomickytabor.cz.

154794 154795 154796 154797
154798 154799 154800 154801
154802 154803 154804 154805
154806 154807 154808 154809
154810 154811 154825 154812
154813 154814 154815 154816
154817 154818 154819 154820
154821 154822 154823 154824

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický tábor
[2] Jihlavská astronomická společnost
[3] Muzeum Vysočiny Jihlava



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Muzeum Vysočiny Jihlava, Jihlavská astronomická společnost, Astronomický tábor


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »