Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický tábor na konci vesmíru

Astronomický tábor na konci vesmíru

Astronomický tábor 2025
Autor: Jihlavská astronomická společnost

V termínu od 13. do 26. července 2025 proběhnul již 22. ročník Astronomického tábora, který pořádá Jihlavská astronomická společnost. V posledních třech letech tábor funguje také za významné podpory Muzea Vysočiny Jihlava. S ohledem na to, že se tábora účastní bezmála devět desítek mladých zájemců o astronomii ve věku od 10 do 17 let, jedná se zřejmě o největší akci svého druhu v České republice a dost možná i ve střední Evropě.

Od roku 2021 tábor probíhá na stanové základně u Borovan na Českobudějovicku v jižních Čechách (před tím byla táborovou základnu Hájenka Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku). Právě zde se mladí astronomové dle svých schopností seznamují s různými oblastmi astronomie. Zatímco začátečníci v průběhu tábora procházejí základním kurzem astronomie, ti pokročilejší se věnují prohlubování znalostí v konkrétních oblastech.

Základní kurz astronomie pro začátečníky navíc reflektuje i věk dětí. Ti nejmenší se seznamují například se sluneční soustavou formou povídání a her, ti starší pak řeší konkrétní úkoly, jako je třeba kompletní vytvoření planetární stezky v konkrétním měřítku atd.

Tzv. odborné skupiny připravované pro děti, které s astronomií již nějaké zkušenosti mají se věnují zejména pozorování proměnných hvězd nebo astrofotografii.

Jedna ze skupin také směřuje svůj zájem na pozorování objektů Sluneční soustavy. To prakticky znamená třeba systematické zaznamenávání výboje protuberancí ve sluneční chromosféře. A protože současné postavení planet jejich pozorování příliš nepřeje, svou energii děti při večerních praktikách letos soustřeďovaly hlavně na zaznamenávání přeletů Mezinárodní kosmické stanice.

Opomenout bychom neměli ani skupiny věnující se radioastronomii nebo praktika digitální fotografie.

Letošní tábor měl také vcelku významný úkol. Probíhalo zde i testování dalekohledu MRT (Museum Remote Telescope), který snad již brzy v Jihlavě začne fungovat v režimu dálkově řízeného dalekohledu. Jde upravený 12“ dalekohled Schmidt-Cassegrain.

Kromě spíš projektových odborných skupin děti během dne děti absolvují také alespoň jednu odbornou přednášku. Každý den si totiž mohou vybrat z nabídky tří různých astronomických a kosmických témat, která pro ně táboroví vedoucí připravují. Výběr je přitom velice pestrý – pokrývá témata od klasické astronomie, astrofyziky, přes kosmologii, historii až po společenské aspekty astronomie, jako je světelné znečištění nebo třeba otázky kosmického práva.

Tradicí Astronomického tábora je také pořádání tzv. zvaných přednášek, kdy k nám do tábořiště přijíždějí přednášet odborníci na nejrůznější témata. Letos jsme hostili planetárního geologa Dr. Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a také experta na kosmonautiku Ing. Tomáše Přibyla z Technického muzea v Brně.

Nejen astronomií jsou však naši táborníci živi. Astronomický tábor je vedle svého nesporného vědecky edukativního zaměření také obrovským prostorem pro zábavu, nejrůznější hry a soutěže. Kromě toho každý roční tábora má svou originální celotáborovou hru. Motivem letošního tábora byl Stopařův průvodce po Galaxii, kdy týmy děti usilovali o záchranu nebo v případě Vogonů zničení Země.  

I přesto, že letošní tábor skončil před pár dny, naši vedoucí již začínají připravovat Astronomický tábor 2026. Přihlášky na tábor budou spuštěny na začátku roku 2026. Už nyní víme, že se příští účastníci mohou těšit na hned celou řadu novinek a vylepšení.

Více informací o táboře je k dispozici na webu www.astronomickytabor.cz.

154794 154795 154796 154797
154798 154799 154800 154801
154802 154803 154804 154805
154806 154807 154808 154809
154810 154811 154825 154812
154813 154814 154815 154816
154817 154818 154819 154820
154821 154822 154823 154824

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický tábor
[2] Jihlavská astronomická společnost
[3] Muzeum Vysočiny Jihlava



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Muzeum Vysočiny Jihlava, Jihlavská astronomická společnost, Astronomický tábor


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »