Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický tábor na konci vesmíru

Astronomický tábor na konci vesmíru

Astronomický tábor 2025
Autor: Jihlavská astronomická společnost

V termínu od 13. do 26. července 2025 proběhnul již 22. ročník Astronomického tábora, který pořádá Jihlavská astronomická společnost. V posledních třech letech tábor funguje také za významné podpory Muzea Vysočiny Jihlava. S ohledem na to, že se tábora účastní bezmála devět desítek mladých zájemců o astronomii ve věku od 10 do 17 let, jedná se zřejmě o největší akci svého druhu v České republice a dost možná i ve střední Evropě.

Od roku 2021 tábor probíhá na stanové základně u Borovan na Českobudějovicku v jižních Čechách (před tím byla táborovou základnu Hájenka Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku). Právě zde se mladí astronomové dle svých schopností seznamují s různými oblastmi astronomie. Zatímco začátečníci v průběhu tábora procházejí základním kurzem astronomie, ti pokročilejší se věnují prohlubování znalostí v konkrétních oblastech.

Základní kurz astronomie pro začátečníky navíc reflektuje i věk dětí. Ti nejmenší se seznamují například se sluneční soustavou formou povídání a her, ti starší pak řeší konkrétní úkoly, jako je třeba kompletní vytvoření planetární stezky v konkrétním měřítku atd.

Tzv. odborné skupiny připravované pro děti, které s astronomií již nějaké zkušenosti mají se věnují zejména pozorování proměnných hvězd nebo astrofotografii.

Jedna ze skupin také směřuje svůj zájem na pozorování objektů Sluneční soustavy. To prakticky znamená třeba systematické zaznamenávání výboje protuberancí ve sluneční chromosféře. A protože současné postavení planet jejich pozorování příliš nepřeje, svou energii děti při večerních praktikách letos soustřeďovaly hlavně na zaznamenávání přeletů Mezinárodní kosmické stanice.

Opomenout bychom neměli ani skupiny věnující se radioastronomii nebo praktika digitální fotografie.

Letošní tábor měl také vcelku významný úkol. Probíhalo zde i testování dalekohledu MRT (Museum Remote Telescope), který snad již brzy v Jihlavě začne fungovat v režimu dálkově řízeného dalekohledu. Jde upravený 12“ dalekohled Schmidt-Cassegrain.

Kromě spíš projektových odborných skupin děti během dne děti absolvují také alespoň jednu odbornou přednášku. Každý den si totiž mohou vybrat z nabídky tří různých astronomických a kosmických témat, která pro ně táboroví vedoucí připravují. Výběr je přitom velice pestrý – pokrývá témata od klasické astronomie, astrofyziky, přes kosmologii, historii až po společenské aspekty astronomie, jako je světelné znečištění nebo třeba otázky kosmického práva.

Tradicí Astronomického tábora je také pořádání tzv. zvaných přednášek, kdy k nám do tábořiště přijíždějí přednášet odborníci na nejrůznější témata. Letos jsme hostili planetárního geologa Dr. Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a také experta na kosmonautiku Ing. Tomáše Přibyla z Technického muzea v Brně.

Nejen astronomií jsou však naši táborníci živi. Astronomický tábor je vedle svého nesporného vědecky edukativního zaměření také obrovským prostorem pro zábavu, nejrůznější hry a soutěže. Kromě toho každý roční tábora má svou originální celotáborovou hru. Motivem letošního tábora byl Stopařův průvodce po Galaxii, kdy týmy děti usilovali o záchranu nebo v případě Vogonů zničení Země.  

I přesto, že letošní tábor skončil před pár dny, naši vedoucí již začínají připravovat Astronomický tábor 2026. Přihlášky na tábor budou spuštěny na začátku roku 2026. Už nyní víme, že se příští účastníci mohou těšit na hned celou řadu novinek a vylepšení.

Více informací o táboře je k dispozici na webu www.astronomickytabor.cz.

154794 154795 154796 154797
154798 154799 154800 154801
154802 154803 154804 154805
154806 154807 154808 154809
154810 154811 154825 154812
154813 154814 154815 154816
154817 154818 154819 154820
154821 154822 154823 154824

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický tábor
[2] Jihlavská astronomická společnost
[3] Muzeum Vysočiny Jihlava



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Muzeum Vysočiny Jihlava, Jihlavská astronomická společnost, Astronomický tábor


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »