Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický tábor na konci vesmíru

Astronomický tábor na konci vesmíru

Astronomický tábor 2025
Autor: Jihlavská astronomická společnost

V termínu od 13. do 26. července 2025 proběhnul již 22. ročník Astronomického tábora, který pořádá Jihlavská astronomická společnost. V posledních třech letech tábor funguje také za významné podpory Muzea Vysočiny Jihlava. S ohledem na to, že se tábora účastní bezmála devět desítek mladých zájemců o astronomii ve věku od 10 do 17 let, jedná se zřejmě o největší akci svého druhu v České republice a dost možná i ve střední Evropě.

Od roku 2021 tábor probíhá na stanové základně u Borovan na Českobudějovicku v jižních Čechách (před tím byla táborovou základnu Hájenka Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku). Právě zde se mladí astronomové dle svých schopností seznamují s různými oblastmi astronomie. Zatímco začátečníci v průběhu tábora procházejí základním kurzem astronomie, ti pokročilejší se věnují prohlubování znalostí v konkrétních oblastech.

Základní kurz astronomie pro začátečníky navíc reflektuje i věk dětí. Ti nejmenší se seznamují například se sluneční soustavou formou povídání a her, ti starší pak řeší konkrétní úkoly, jako je třeba kompletní vytvoření planetární stezky v konkrétním měřítku atd.

Tzv. odborné skupiny připravované pro děti, které s astronomií již nějaké zkušenosti mají se věnují zejména pozorování proměnných hvězd nebo astrofotografii.

Jedna ze skupin také směřuje svůj zájem na pozorování objektů Sluneční soustavy. To prakticky znamená třeba systematické zaznamenávání výboje protuberancí ve sluneční chromosféře. A protože současné postavení planet jejich pozorování příliš nepřeje, svou energii děti při večerních praktikách letos soustřeďovaly hlavně na zaznamenávání přeletů Mezinárodní kosmické stanice.

Opomenout bychom neměli ani skupiny věnující se radioastronomii nebo praktika digitální fotografie.

Letošní tábor měl také vcelku významný úkol. Probíhalo zde i testování dalekohledu MRT (Museum Remote Telescope), který snad již brzy v Jihlavě začne fungovat v režimu dálkově řízeného dalekohledu. Jde upravený 12“ dalekohled Schmidt-Cassegrain.

Kromě spíš projektových odborných skupin děti během dne děti absolvují také alespoň jednu odbornou přednášku. Každý den si totiž mohou vybrat z nabídky tří různých astronomických a kosmických témat, která pro ně táboroví vedoucí připravují. Výběr je přitom velice pestrý – pokrývá témata od klasické astronomie, astrofyziky, přes kosmologii, historii až po společenské aspekty astronomie, jako je světelné znečištění nebo třeba otázky kosmického práva.

Tradicí Astronomického tábora je také pořádání tzv. zvaných přednášek, kdy k nám do tábořiště přijíždějí přednášet odborníci na nejrůznější témata. Letos jsme hostili planetárního geologa Dr. Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a také experta na kosmonautiku Ing. Tomáše Přibyla z Technického muzea v Brně.

Nejen astronomií jsou však naši táborníci živi. Astronomický tábor je vedle svého nesporného vědecky edukativního zaměření také obrovským prostorem pro zábavu, nejrůznější hry a soutěže. Kromě toho každý roční tábora má svou originální celotáborovou hru. Motivem letošního tábora byl Stopařův průvodce po Galaxii, kdy týmy děti usilovali o záchranu nebo v případě Vogonů zničení Země.  

I přesto, že letošní tábor skončil před pár dny, naši vedoucí již začínají připravovat Astronomický tábor 2026. Přihlášky na tábor budou spuštěny na začátku roku 2026. Už nyní víme, že se příští účastníci mohou těšit na hned celou řadu novinek a vylepšení.

Více informací o táboře je k dispozici na webu www.astronomickytabor.cz.

154794 154795 154796 154797
154798 154799 154800 154801
154802 154803 154804 154805
154806 154807 154808 154809
154810 154811 154825 154812
154813 154814 154815 154816
154817 154818 154819 154820
154821 154822 154823 154824

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický tábor
[2] Jihlavská astronomická společnost
[3] Muzeum Vysočiny Jihlava



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Muzeum Vysočiny Jihlava, Jihlavská astronomická společnost, Astronomický tábor


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »