Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický tábor na konci vesmíru

Astronomický tábor na konci vesmíru

Astronomický tábor 2025
Autor: Jihlavská astronomická společnost

V termínu od 13. do 26. července 2025 proběhnul již 22. ročník Astronomického tábora, který pořádá Jihlavská astronomická společnost. V posledních třech letech tábor funguje také za významné podpory Muzea Vysočiny Jihlava. S ohledem na to, že se tábora účastní bezmála devět desítek mladých zájemců o astronomii ve věku od 10 do 17 let, jedná se zřejmě o největší akci svého druhu v České republice a dost možná i ve střední Evropě.

Od roku 2021 tábor probíhá na stanové základně u Borovan na Českobudějovicku v jižních Čechách (před tím byla táborovou základnu Hájenka Černé lesy u Brtnice na Jihlavsku). Právě zde se mladí astronomové dle svých schopností seznamují s různými oblastmi astronomie. Zatímco začátečníci v průběhu tábora procházejí základním kurzem astronomie, ti pokročilejší se věnují prohlubování znalostí v konkrétních oblastech.

Základní kurz astronomie pro začátečníky navíc reflektuje i věk dětí. Ti nejmenší se seznamují například se sluneční soustavou formou povídání a her, ti starší pak řeší konkrétní úkoly, jako je třeba kompletní vytvoření planetární stezky v konkrétním měřítku atd.

Tzv. odborné skupiny připravované pro děti, které s astronomií již nějaké zkušenosti mají se věnují zejména pozorování proměnných hvězd nebo astrofotografii.

Jedna ze skupin také směřuje svůj zájem na pozorování objektů Sluneční soustavy. To prakticky znamená třeba systematické zaznamenávání výboje protuberancí ve sluneční chromosféře. A protože současné postavení planet jejich pozorování příliš nepřeje, svou energii děti při večerních praktikách letos soustřeďovaly hlavně na zaznamenávání přeletů Mezinárodní kosmické stanice.

Opomenout bychom neměli ani skupiny věnující se radioastronomii nebo praktika digitální fotografie.

Letošní tábor měl také vcelku významný úkol. Probíhalo zde i testování dalekohledu MRT (Museum Remote Telescope), který snad již brzy v Jihlavě začne fungovat v režimu dálkově řízeného dalekohledu. Jde upravený 12“ dalekohled Schmidt-Cassegrain.

Kromě spíš projektových odborných skupin děti během dne děti absolvují také alespoň jednu odbornou přednášku. Každý den si totiž mohou vybrat z nabídky tří různých astronomických a kosmických témat, která pro ně táboroví vedoucí připravují. Výběr je přitom velice pestrý – pokrývá témata od klasické astronomie, astrofyziky, přes kosmologii, historii až po společenské aspekty astronomie, jako je světelné znečištění nebo třeba otázky kosmického práva.

Tradicí Astronomického tábora je také pořádání tzv. zvaných přednášek, kdy k nám do tábořiště přijíždějí přednášet odborníci na nejrůznější témata. Letos jsme hostili planetárního geologa Dr. Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a také experta na kosmonautiku Ing. Tomáše Přibyla z Technického muzea v Brně.

Nejen astronomií jsou však naši táborníci živi. Astronomický tábor je vedle svého nesporného vědecky edukativního zaměření také obrovským prostorem pro zábavu, nejrůznější hry a soutěže. Kromě toho každý roční tábora má svou originální celotáborovou hru. Motivem letošního tábora byl Stopařův průvodce po Galaxii, kdy týmy děti usilovali o záchranu nebo v případě Vogonů zničení Země.  

I přesto, že letošní tábor skončil před pár dny, naši vedoucí již začínají připravovat Astronomický tábor 2026. Přihlášky na tábor budou spuštěny na začátku roku 2026. Už nyní víme, že se příští účastníci mohou těšit na hned celou řadu novinek a vylepšení.

Více informací o táboře je k dispozici na webu www.astronomickytabor.cz.

154794 154795 154796 154797
154798 154799 154800 154801
154802 154803 154804 154805
154806 154807 154808 154809
154810 154811 154825 154812
154813 154814 154815 154816
154817 154818 154819 154820
154821 154822 154823 154824

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický tábor
[2] Jihlavská astronomická společnost
[3] Muzeum Vysočiny Jihlava



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví. 

Štítky: Muzeum Vysočiny Jihlava, Jihlavská astronomická společnost, Astronomický tábor


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »