Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Nominace na Kopalovu přednášku 2022

Nominace na Kopalovu přednášku 2022

Kopalova přednáška - cena České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost každoročně uděluje Kopalovu přednášku, která je projevem ocenění českého astronoma či astronomky za významné vědecké výsledky dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Kopalova přednáška je zřízena jakožto památka význačného českého astronoma 20. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DrSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993). Právě nyní lze České astronomické společnosti zasílat nominace pro rok 2022.

Výkonný výbor České astronomické společnosti pro rok 2022 stanovil uzávěrku zasílání návrhů na udělení Kopalovy přednášky na 31. května 2022 (včetně). V souladu se Statutem se proto obracíme na složky a členy České astronomické společnosti s výzvou o předložení návrhů kandidátů na udělení tohoto ocenění.

Podrobné informace ohledně Kopalovy přednášky naleznete na samostatné stránce.

Každý návrh na udělení Kopalovy přednášky musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat na emailovou adresu správce ceny: podaril@astro.cz (Ing. Miloš Podařil).

Lze využít i poštovní adresy: 
Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov.

Dosavadní laureáti:

  • 2021: doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D. (Astronomický ústav Akademie věd ČR): Kopalova přednáška udělena za významné výsledky ve výzkumu v oblasti sluneční fyziky.
  • 2020: doc. Mgr. Josef Ďurech, Ph.D. (Astronomický ústav, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova): Ocenění uděleno za skvělé výsledky ve výzkumu malých těles Sluneční soustavy (kvůli epidemické situaci v roce 2020 byl termín konání přednášky odložen).
  • 2019: prof. RNDr. Jan Řídký, DrSc. (Fyzikální ústav Akademie věd ČR) a prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, CSc. (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci): Kopalova přednáška udělena za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera.
  • 2018: Mgr. Martin Jelínek, Ph.D. (Astronomický ústav Akademie věd ČR): Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.
  • 2017: Mgr. Ondřej Pejcha, Ph.D. (Department of Astrophysical Sciences, Princeton UniversityAstronomický ústav, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova): Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené v oboru hvězdné astrofyziky.
  • 2016: prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. (Ústav fyziky, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita): Kopalova přednáška udělena za mimořádný přínos v oboru astrofyziky a kosmologie včetně popularizace těchto oborů.
  • 2015: Mgr. Petr Pravec, Ph.D. (Astronomický ústav Akademie věd ČR): Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
  • 2014: RNDr. Jiří Borovička, CSc. (Astronomický ústav Akademie věd ČR): Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
  • 2013: RNDr. David Nesvorný, Ph.D. (Planetary Science Directorate, Southwest Research Institute): Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při výzkumu vývoje Sluneční soustavy, hlavního pásu planetek, trans-neptunických objektů, exoplanet a satelitů planet.
  • 2012: doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. (Astronomický ústav Akademie věd ČR): Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu, tj. postupným rozplétáním spekter a světelných křivek na jednotlivé komponenty.
  • 2011: doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. (Astronomický ústav, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova): Ocenění uděleno za významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.
  • 2010: prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. (Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně): Ocenění uděleno za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.
  • 2009: doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. (Astronomický ústav, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova): Ocenění uděleno za nedávné významné výsledky v relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto teoretických údajů s pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.
  • 2008: doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. (Astronomický ústav, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova): Ocenění uděleno za významné výsledky v oblasti výzkumu dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu, černých děr a fragmentace rodin planetek.
  • 2007: RNDr. Pavel Spurný, CSc. (Astronomický ústav Akademie věd ČR): Ocenění uděleno za jeho nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země.

Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Poprvé byla udělena v r. 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kopalova přednáška



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Kopalova přednáška


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »