Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2025

Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku za rok 2025

Kopalova přednáška - cena České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost předá ve čtvrtek 18. prosince 2025 v aule Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (vstup do areálu Kotlářská 2) od 19 hodin čestnou Kopalovu přednášku 2025 prof. Mgr. Norbertu Wernerovi, Ph.D. (*1981) z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity.

Ocenění získává jako přední odborník v oblasti vysokoenergetické astrofyziky, galaktického prostředí a kosmických misí — a to za mimořádné vědecké výsledky v observačním studiu plynu v okolí galaxií a kup, za zásadní podíl na vývoji CubeSat detektorů pro detekci gama zablesků, na přípravě prvního českého vesmírného teleskopu QUVIK a rovněž za dlouhodobou a vysoce ceněnou tvůrčí i organizační činnost v české astronomii.

Ocenění předá předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D. Následně laureát přednese čestnou Kopalovu přednášku. Vstup pro novináře je možný bez registrace.

Kopalova přednáška je prestižní ocenění České astronomické společnosti udělované českým astronomům a astronomkám za významné vědecké výsledky dosažené v posledních letech a publikované ve světovém vědeckém tisku.

Kopalova přednáška: Toulky horkým a energetickým vesmírem

Přednáška bude zahájena představením kosmické pavučiny vyplněné řídkým horkým plynem, který tvoří většinu „normální“ hmoty ve vesmíru. Tento plyn lze přímo pozorovat pouze v uzlech kosmické pavučiny — tedy v kupách galaxií. Superhmotné černé díry ve středech galaxií s tímto horkým plynem viditelně interagují a do svého okolí vyvrhují relativistickou plazmu. Bez působení těchto černých děr by vesmír vypadal zásadně odlišně od toho, jak jej známe.

Výzkum vesmíru postupuje kupředu především díky technologickému pokroku a stále lepším pozorovacím schopnostem. Pozorování nejžhavějších oblastí a nejenergičtějších jevů však vyžaduje detektory a dalekohledy na oběžné dráze, která byla donedávna dostupná pouze největším státům a vesmírným agenturám. Situace se však rychle mění a svůj vlastní vesmírný dalekohled budou mít brzy také čeští astronomové.

V závěru přednášky laureát představí, na jaké vědecké cíle se bude připravovaný dalekohled zaměřovat, a přiblíží budoucí směřování výzkumu energetického vesmíru.

Kontakt na laureáta

Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Kotlářská 267/2, 611 37 Brno
E-mail: werner@physics.muni.cz

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 331 z 15. 12. 2025 ke stažení v docx a pdf.




O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Norbert Werner, Kopalova přednáška


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »