Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Ambrož

Pavel Ambrož

Pavel Ambrož
Pavel Ambrož

Rok narození : 1941

www.asu.cas.cz/~sdsa/ambroz.html

Již sedmdesátkrát dokončila Země svůj oběh okolo Slunce od chvíle, kdy se na ní objevil malý človíček, který dostal do vínku jméno Pavel. Třeba již tehdy, když zvědavý sluneční paprsek polechtal novou malou tvářičku schovanou v bílé zavinovačce, malá dušička miminka zachytila jeho hebký dotek, který se mu stal osudným na celý život.

"Chlupaté sluníčko"
"Chlupaté sluníčko"
Uplynulo několik let. Z miminka se stal žák, student a nakonec významný vědec, jež celý svůj život zasvětil právě onomu zvědavému sluníčku. Role se však nyní obrátily. Zvědavým se stal človíček a Slunce mu pomalu, někdy více a někdy méně ochotně odkrývalo a stále odkrývá svá tajemství. Za tu dobu více než šestkrát pokrylo svou tvář velkými skupinami tmavých slunečních skvrn při maximu své činnosti, aby ji opět vyhladilo do čisté zářící a neposkvrněné koule. To vše zaujalo nyní již úspěšného slunečního fyzika, který se začal zabývat pro laika tak nepochopitelnými jevy jako je distribuce kinetické energie, diferenciální rotace Slunce a meridionální cirkulace a mnoho dalšími, snad ještě záhadnějšími. Jedna věc z vědecké práce dr. Ambrože však jistě osloví i úplného astronomického laika. „Chlupaté sluníčko“, odborně tedy „model struktury magnetického pole ve sluneční koróně“ se stal nezapomenutelným výsledkem jeho matematických modelací magnetických poměrů na Slunci.

Dr. Ambrož není ovšem pouze vědec. Pokud se s ním setkáte třeba u stejného stolu u večeře, přenesete se během několika okamžiků jako by zázrakem třeba do laboratoří v  Boulderu, k  dalekohledům hvězdárny v Kanzelhöhe, nebo na pozorování zatmění Slunce. Stejně poutavě však vypráví o svých dalekohledech, cestě do hor či o řezbářství.

V současné době se kromě své vědecké práce věnuje i české astrofotografii. Jako jeden z porotců soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ ovlivňuje výběr snímku, který pak získá titul „Astrofotografie měsíce“, stejně jako volbu „Astrofotografa roku“. Za to mu u příležitosti jeho životního jubilea celá porota ČAM moc děkuje a těší se na mnoho dalších let tak úspěšné spolupráce. A snad úplně na závěr – přistihli jsme dr. Ambrože i v roli starostlivého, trochu ustaraného, ale stále se usmívajícího dědečka. A moc mu to slušelo.



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »