Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Ambrož

Pavel Ambrož

Pavel Ambrož
Pavel Ambrož

Rok narození : 1941

www.asu.cas.cz/~sdsa/ambroz.html

Již sedmdesátkrát dokončila Země svůj oběh okolo Slunce od chvíle, kdy se na ní objevil malý človíček, který dostal do vínku jméno Pavel. Třeba již tehdy, když zvědavý sluneční paprsek polechtal novou malou tvářičku schovanou v bílé zavinovačce, malá dušička miminka zachytila jeho hebký dotek, který se mu stal osudným na celý život.

"Chlupaté sluníčko"
"Chlupaté sluníčko"
Uplynulo několik let. Z miminka se stal žák, student a nakonec významný vědec, jež celý svůj život zasvětil právě onomu zvědavému sluníčku. Role se však nyní obrátily. Zvědavým se stal človíček a Slunce mu pomalu, někdy více a někdy méně ochotně odkrývalo a stále odkrývá svá tajemství. Za tu dobu více než šestkrát pokrylo svou tvář velkými skupinami tmavých slunečních skvrn při maximu své činnosti, aby ji opět vyhladilo do čisté zářící a neposkvrněné koule. To vše zaujalo nyní již úspěšného slunečního fyzika, který se začal zabývat pro laika tak nepochopitelnými jevy jako je distribuce kinetické energie, diferenciální rotace Slunce a meridionální cirkulace a mnoho dalšími, snad ještě záhadnějšími. Jedna věc z vědecké práce dr. Ambrože však jistě osloví i úplného astronomického laika. „Chlupaté sluníčko“, odborně tedy „model struktury magnetického pole ve sluneční koróně“ se stal nezapomenutelným výsledkem jeho matematických modelací magnetických poměrů na Slunci.

Dr. Ambrož není ovšem pouze vědec. Pokud se s ním setkáte třeba u stejného stolu u večeře, přenesete se během několika okamžiků jako by zázrakem třeba do laboratoří v  Boulderu, k  dalekohledům hvězdárny v Kanzelhöhe, nebo na pozorování zatmění Slunce. Stejně poutavě však vypráví o svých dalekohledech, cestě do hor či o řezbářství.

V současné době se kromě své vědecké práce věnuje i české astrofotografii. Jako jeden z porotců soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ ovlivňuje výběr snímku, který pak získá titul „Astrofotografie měsíce“, stejně jako volbu „Astrofotografa roku“. Za to mu u příležitosti jeho životního jubilea celá porota ČAM moc děkuje a těší se na mnoho dalších let tak úspěšné spolupráce. A snad úplně na závěr – přistihli jsme dr. Ambrože i v roli starostlivého, trochu ustaraného, ale stále se usmívajícího dědečka. A moc mu to slušelo.



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »