Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Měšťan

Jan Měšťan

Portrét: Jan Měšťan
Portrét: Jan Měšťan

Rok narození : 1991

www.jm-pisek.cz/osobni

Jan Měšťan se narodil v roce 1991 v Písku. Patří tedy mezi mladé, a jak se ukazuje i nadějné české astrofotografy. Jako student osmiletého píseckého gymnázia se zajímá hlavně o astronomii, astrofotografii, fyziku, sport a jazyky.

Astronomií se začal intenzivněji zabývat již ve svých 10 letech, avšak jeho skutečně prvním astronomickým zážitkem však bylo pozorování zatmění Měsíce již v roce 1996. V roce 1997 s rodiči a sestrou Katkou navštívil pražské planetárium. Tam shlédl pořad pro děti o „kometce Babetce“, tedy kometě Hale-Bopp, kterou mimochodem rovněž vizuálně pozoroval. Zájem o astronomii se prohluboval, nové astronomické knihy a časopisy. Na pozorování zatmění Slunce v roce 1999 či přechodu Venuše přes Slunce v roce 2004 již byl technicky vybaven.

V souvislosti s přechodem Venuše před Sluncem byl vyhlášen i Mezinárodní astronomický projekt Venus transit 2004. Pořádalo jej několik institucí včetně Evropské jižní observatoře ESO. Součástí projektu byla i soutěž o nejlepší videozáznam pozorování přechodu. Společně se sestrou Katkou se Honza této soutěže zúčastnil a s videozáznamem se dostali mezi 10 nejlepších videosnímků zaslaných do soutěže z celé Evropy. Mohli tak nakonec odletět do Paříže na závěrečné vyhlášení projektu, kde obdrželi zvláštní cenu poroty.

S postupem času se obohatilo i astronomické resp. astrofotografické vybavení. Oblohu pozoroval za pomoci triedru. Pokoušel se o afokální fotografie Měsíce, které postupem času dosáhly přijatelných kvalit. Se svým digitálním fotoaparátem se pokoušel i o panoramatické záběry oblohy (východ Měsíce, seskupení planet, apod.). Účast na astronomické expedici za pozorováním prstencového zatmění Slunce do Španělska 2005 Honzu vedla ke koupi slunečních filtrů. Kromě triedrů používal k pozorování také historický 50mm refraktor Gymnázia v Písku. Spojením digitálního fotoaparátu a tohoto refraktoru pořídil první snímky srpku Venuše. V roce 2006 Honza obsadil ve finále 3. ročníku Astronomické olympiády 3. místo a do vybavení tak přibyl triedr 12x60.

Dne 29. března 2006 proběhlo na území České republiky částečné zatmění Slunce. Se spolužákem Janem Kotkem ,za pomoci profesora Tyle uspořádali pozorování tohoto zatmění pro celé Gymnázium v Písku.

Za spolupráce pana profesora Tyle toto pozorování začlenili do vědecké práce „Výzkum a pozorování zatmění Slunce“. S touto prací, obohacenou o mnohé další informace týkající se zatmění Slunce, se jim podařilo zvítězit v mezinárodním vzdělávacím projektu „Catch a Star! 2007“ pořádaném Evropskou jižní observatoří a Evropskou asociací pro vzdělávání v astronomii EAAE. Odměnou byl týdenní pobyt v Chile spojený s návštěvou observatoře ESO Paranal.

Pobyt v poušti nerušený světelným Honza samozřejmě využil k fotografování oblohy. Do Chile si vezl lehký fotografický stativ a fotoaparát Zenit 11. Obě zařízení včetně filmu cestu přežila a tak mohl Honza začít „cvakat“ jižní oblohu při pohledu na Magellanova mračna či Mléčnou dráhu.

K fotografování používá rovněž svůj digitální fotoaparát spojený se 102mm refraktorem Celestron, který získal ve finále astronomické olympiády 2007. Rovněž se seznamuje s CCD technikou.

Astronomie je pro Honzu velice zajímává věda, ve které hrají kromě „pouhého“ hledění na oblohu roli i matematické výpočty. To platí i u astrofotografie. Do budoucna by se těmto aktivitám rád věnoval, ať už profesionálně či amatérsky. Je tu samozřejmě také škola ale i sport, jazyky či další obory, které jej také velice baví. A jsou tu také ti, kteří Honzovi pomáhají a podporují jej v jeho zájmu. A jim patří Honzův dík.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Zákryt Venuše Měsícem 18.6.2007. Autor: Jan Měšťan
Zákryt Venuše Měsícem 18.6.2007.
Autor: Jan Měšťan
Projekce částečného zatmění Slunce. Autor: Jan Měšťan
Projekce částečného zatmění Slunce.
Autor: Jan Měšťan
Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006. Autor: Jan Měšťan
Částečné zatmění Měsíce 7. září 2006.
Autor: Jan Měšťan
Měsíc. Autor: Jan Měšťan
Měsíc.
Autor: Jan Měšťan


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »