Jindřich Suchánek, laureát ceny Littera astronomica 2017 Autor: Miloš PodařilJindřich Suchánek (* 1. 4. 1954) je absolventem Pomaturitního studia astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Věnuje se dlouhodobě popularizaci astronomie. Před deseti lety, v roce 2007, inicioval v ostravské TV Noe vznik televizního seriálu Hlubinami vesmíru, který má dvě složky. Jednu tvoří obsáhlé rozhovory s českými i slovenskými astronomy i specialisty na kosmonautiku v trvání 45 minut, ve kterých už vystupovalo mnoho desítek osobností. Druhou částí jsou kulaté stoly vysílané živě v trvání 90 minut, v nichž debatují obvykle tři odborníci na aktuální témata a do vysílání mohou vstupovat diváci telefonicky nebo pomocí SMS a e-mailu. Jindřich Suchánek tento pořad doslova vydupal ze země, přichází s tipy na účinkující a především píše scénáře. Pořady také moderuje a doplňuje obrazovými materiály. Každý díl má v TV Noe premiéru v primárním vysílacím čase ve 20 hodin a dvě reprízy během příslušného měsíce. Pak je pořad uložen do archivu, kde je trvale k dispozici zájemcům a tak výrazně narůstá počet diváků.
RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV NoeV prvním roce seriálu v něm vystupoval od února 2007 každý měsíc RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D., ale od roku 2008 se začali hosté střídat. Mezi nejvýznačnějšími hosty pořadu byly takové osobnosti jako Josip Kleczek (dvojnásobný laureát ceny Littera Astronomica), Luboš Perek, Jan Palouš, Antonín Vítek (laureát ceny Littera Astronomica), Petr Kulhánek (laureát ceny Littera Astronomica) nebo Jan Kolář. Často však dostali prostor i mladší čeští a slovenští astronomové a fyzikové, např. Pavel Gábor, Soňa Ehlerová, Michael Prouza, Vladimír Wagner, Richard Wunsch, Ladislav Šmelcer, Petr Horálek a další.
TV Noe vysílá pro celé Česko i Slovensko, takže v současné době jde patrně o jedinečnou stanici, která věnuje popularizaci astronomie nejvíce prostoru v hlavním vysílacím čase. Zvláštní lahůdkou byl přímý přenos z úplného zatmění Slunce 13. 11. 2012 v Austrálii, komentovaný z ostravského studia Petrem Kulhánkem z ČVUT a Miroslavem Bártou z Astronomického ústavu AV ČR a "zopakování" přímého přenosu i ze zatmění 21. 8. 2017 v USA.
Littera astronomica 2017
Jindřich Suchánek, laureát ceny Littera astronomica 2017 přebírá cenu z rukou Pavla Suchana, místopředsedy ČAS Autor: Miloš PodařilPočátkem roku 2017 oslavil pořad Hlubinami vesmíru desetileté jubileum, a v přípravě jsou už další díly pro příští rok. Jde o jedinečný přínos pro popularizaci astronomie, který navíc představuje obrazem i řadu představitelů naší astronomie. Scénáře pořadů by dnes už vydaly na tlustou knihu. Z těchto důvodů byla udělena cena Littera astronomica za rok 2017 Jindřichovi Suchánkovi, a to jak za vlastní popularizaci, tak jako uznání za dramaturgii ostravské TV Noe.
Slavnostní předání ceny proběhlo v pátek 20. října 2017 v 17:00 na 27. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny se konala beseda s laureátem s názvem Astronomie prostřednictvím televize.
Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
