Jindřich Suchánek, laureát ceny Littera astronomica 2017 Autor: Miloš PodařilJindřich Suchánek (* 1. 4. 1954) je absolventem Pomaturitního studia astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Věnuje se dlouhodobě popularizaci astronomie. Před deseti lety, v roce 2007, inicioval v ostravské TV Noe vznik televizního seriálu Hlubinami vesmíru, který má dvě složky. Jednu tvoří obsáhlé rozhovory s českými i slovenskými astronomy i specialisty na kosmonautiku v trvání 45 minut, ve kterých už vystupovalo mnoho desítek osobností. Druhou částí jsou kulaté stoly vysílané živě v trvání 90 minut, v nichž debatují obvykle tři odborníci na aktuální témata a do vysílání mohou vstupovat diváci telefonicky nebo pomocí SMS a e-mailu. Jindřich Suchánek tento pořad doslova vydupal ze země, přichází s tipy na účinkující a především píše scénáře. Pořady také moderuje a doplňuje obrazovými materiály. Každý díl má v TV Noe premiéru v primárním vysílacím čase ve 20 hodin a dvě reprízy během příslušného měsíce. Pak je pořad uložen do archivu, kde je trvale k dispozici zájemcům a tak výrazně narůstá počet diváků.
RNDr. Jiří Grygar v pořadu Hlubinami vesmíru Autor: TV NoeV prvním roce seriálu v něm vystupoval od února 2007 každý měsíc RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D., ale od roku 2008 se začali hosté střídat. Mezi nejvýznačnějšími hosty pořadu byly takové osobnosti jako Josip Kleczek (dvojnásobný laureát ceny Littera Astronomica), Luboš Perek, Jan Palouš, Antonín Vítek (laureát ceny Littera Astronomica), Petr Kulhánek (laureát ceny Littera Astronomica) nebo Jan Kolář. Často však dostali prostor i mladší čeští a slovenští astronomové a fyzikové, např. Pavel Gábor, Soňa Ehlerová, Michael Prouza, Vladimír Wagner, Richard Wunsch, Ladislav Šmelcer, Petr Horálek a další.
TV Noe vysílá pro celé Česko i Slovensko, takže v současné době jde patrně o jedinečnou stanici, která věnuje popularizaci astronomie nejvíce prostoru v hlavním vysílacím čase. Zvláštní lahůdkou byl přímý přenos z úplného zatmění Slunce 13. 11. 2012 v Austrálii, komentovaný z ostravského studia Petrem Kulhánkem z ČVUT a Miroslavem Bártou z Astronomického ústavu AV ČR a "zopakování" přímého přenosu i ze zatmění 21. 8. 2017 v USA.
Littera astronomica 2017
Jindřich Suchánek, laureát ceny Littera astronomica 2017 přebírá cenu z rukou Pavla Suchana, místopředsedy ČAS Autor: Miloš PodařilPočátkem roku 2017 oslavil pořad Hlubinami vesmíru desetileté jubileum, a v přípravě jsou už další díly pro příští rok. Jde o jedinečný přínos pro popularizaci astronomie, který navíc představuje obrazem i řadu představitelů naší astronomie. Scénáře pořadů by dnes už vydaly na tlustou knihu. Z těchto důvodů byla udělena cena Littera astronomica za rok 2017 Jindřichovi Suchánkovi, a to jak za vlastní popularizaci, tak jako uznání za dramaturgii ostravské TV Noe.
Slavnostní předání ceny proběhlo v pátek 20. října 2017 v 17:00 na 27. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny se konala beseda s laureátem s názvem Astronomie prostřednictvím televize.
Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. V letech 2010-2024 byl členem Výkonného výboru České astronomické společnosti a působí také jako předseda Pobočky Vysočina ČAS. Od roku 2022 působí v Muzeu Vysočiny Jihlava. Kromě astronomie se zabývá ekonomií a projektovým managementem zejména v oboru muzejnictví.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
