Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Luboš Brát

Luboš Brát

Luboš Brát na Pulkovské observatoři
Luboš Brát na Pulkovské observatoři

 

 

Rok narození : 1978

pod.snezkou.cz/altan/

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008

Bc. Luboš Brát (* 1978) se astronomií a vlastně i proměnnými hvězdami zabývá od roku 1992. O rok později se stal členem Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Do roku 2000 napozoroval vizuálně přes 170 okamžiků minim a téměř 10 tisíc vizuálních odhadů fyzických proměnných hvězd. V roce 1996 byl zvolen členem výboru Sekce, od roku 2004 byl jejím místopředsedou a koncem roku 2005 se stal předsedou. V roce 1996 spoluzaložil skupinu MEDÚZA a dodnes je členem jejího vedení. V letech 1997 až 2000 studoval bakalářský obor Aplikovaná fyzika se zaměřením na astrofyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. 

Účastníci JENAM 2011. Zleva A. Paschke, N. N. Samus, L. Brát
Účastníci JENAM 2011. Zleva A. Paschke, N. N. Samus, L. Brát

Na poli proměnných hvězd působí především jako pozorovatel a programátor webových i jiných aplikací. Krátký výčet nejdůležitějších projektů: server http://var.astro.cz, webové stránky projektu B.R.N.O. a MEDÚZA, Univerzální vyhledávací brána, O-C brána, SQL grafické rozhraní pro databázi MEDÚZY i databázi minim BRNO, CzeV, SvkV, RafV listiny nových proměnných hvězd,  databáze  pozorování ALTAN.Observatory. Založil a je moderátorem diskusního fóra o proměnných hvězdách na www.astro-forum.cz. Dále napsal řadu programů pro práci s proměnářskými daty - např. XMedGraf, Phaser, OCParser, Differencer. Je autorem desítek článků o proměnných hvězdách v časopise Perseus a Cirkuláři skupiny MEDÚZA a spoluautor katalogu MEKA. Je držitelem ocenění Stříbrná MEDÚZA. Publikuje v odborné literatuře. Je autorem trenažéru pro pozorování zákrytových dvojhvězd.

Je spoluzakladatelem OEJV – (Open European Journal on Variable Stars). Díky jeho snaze byl tento internetový časopis koncem roku zahrnut do Smithsonian/NASA Astrophysics Data System (ADS). Všechny práce publikované v OEJV jsou tak nyní dohledatelné přes tuto univerzální internetovou bránu k astrofyzikálním pracím.

Od roku 2004 pozoruje v rámci projektu ALTAN.Observatory s CCD kamerou ST8 a dalekohledem zapůjčeným od České astronomické společnosti. Od té doby získal více než 70 přesných okamžiků minim a objevil 12 nových proměnných hvězd.

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2008

Luboš Brát přebírá Kvízovu cenu z rukou předsedkyně ČAS Evy Markové
Luboš Brát přebírá Kvízovu cenu z rukou předsedkyně ČAS Evy Markové

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2008 Bc. Luboše Bráta z Pece pod  Sněžkou zejména za jeho přínos v oboru studia proměnných hvězd, především za jeho přínos k modernizaci přístupu celé Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti k pozorování proměnných hvězd prostřednictvím CCD techniky, k rychlému zpracování a katalogizaci výsledků i jejich dostupnosti široké komunitě pozorovatelů prostřednictvím webového rozhraní a tím i dostupnosti pro vědeckou komunitu, což se bezpochyby do budoucna projeví na užitečnosti získaných pozorování, i za jeho podíl na fungování časopisu Open European Journal on Variable Stars.

Slavnostní předání Ceny Zdeňka Kvíze proběhlo 12. dubna 2008 v Praze-Kolovratech na celostátním  setkání  poboček a odborných sekcí České astronomické společnosti a dalších astronomických institucí. 

Doporučené odkazy

 



Štítky: Luboš Brát, Cena Zdeňka Kvíze


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »