Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavol Rapavý

Pavol Rapavý

RNDr. Pavol Rapavý
RNDr. Pavol Rapavý

Rok narození : 1955

Narodil se v době, kdy naší Zemi bylo přibližně 4,543 miliard let a kolem ní obíhajícímu Měsíci 4,45 až 4,5 miliard. Naše rodná Galaxie se v té době dožívala 13,6 miliard let, tedy s přesností necelé miliardy roků. Náš vesmír byl v té době stár asi 13.82 miliard let.

Stáří planetky Palorapavý nezná v současné době asi nikdo, víme však, že každých 4,14 roku oběhne Slunce jednou dokola. Od chvíle narození Pala Rapavého tak oběhla Slunko téměř 15 krát.

Pro laureáta však, zdá se, čas téměř neběží. Alespoň jsme zatím například nezjistili, kdy spí. Při naší poslední návštěvě na jeho zamilované hvězdárně v Rimavské Sobotě, kdy jsme se po noci probdělé nad budoucími stránkami právě vznikající astronomické publikace stěží probudili, již vítal nás ve svém šedém svetru s pánví čerstvě opečené vaječné omelety. A to ještě po našem usnutí zaskočil na chvíli do kopule vyfotografovat konjunkci Jupitera a Marse, o které se nám již jen zdálo. Však také editace knihy „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“ stála hlavně jeho podobných bezesných nocí bezpočet.

Nemusíme však jezdit ani až na daleko na Slovensko. Stačí však pouhý telefonát. Zvoníme sice o chvíli déle než je obvyklé, abychom však vzápětí pochopili důvod: „…Prepáč, musel som si však utrieť ruky. Vyrábam práve model planetky Rimavská Sobota …“. A tak je to vždy.

Ovšem osobní návštěva v Palově působišti, hvězdárně v Rimavské Sobotě, je vždy zážitkem, ze kterého může člověk čerpat energii ještě půl roku … do příští návštěvy. Je to přeci jen od nás trochu daleko. Ovšem, od příjezdu před bránu hvězdárny, skryté v malém, ale pečlivě udržovaném lesoparku, kde se nenápadně skrývají nenápadné, o to však milejší objekty, na nás padne poklidná atmosféra vesmírného nekonečna, doprovázená štěbetáním dětí z astronomického kroužku či otázkami návštěvníků dychtivých pohledu tam daleko do hlubin nebes.

Tu a tam se z hloubi lesíka či kopule vynoří postavy dalších zaměstnanců či jeho manžely Danky, která s fotoaparátem spěchá po krátkém letním dešti pod koruny stromů zachytit na fotografický film tajemný svět obrazů ukrytých ve vodních kapkách. A s trochu provinilým úsměvem „…za chvíľu sa vrátim …“ zmizí opět v zeleni. Ale plní slovo a vrací se.

Již odjíždíme, vzpomínáme si však ještě a prosíme Pala Rapavého, zda nemá kontakt na kohosi z astronomického světa, koho nemůžeme již delší dobu sehnat. „…no však áno, včera som s ním hovoril …“.

Tak to je Pavol Rapavý. Ředitel hvězdárny v Rimavské Sobotě, porotce soutěže Česká astrofotografie měsíce, jeden z čelních představitelů Slovenského zväzu astronómov a tak dále, také však obětavý astronom, ale hlavně … kamarád, tělem i duší.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Hvězdárna
Hvězdárna
dalekohled
dalekohled
Paľo Rapavý získává Čestné ocenění poroty České astrofotografie měsíce. Autor: Daniela Rapavá.
Paľo Rapavý získává Čestné ocenění poroty České astrofotografie měsíce.
Autor: Daniela Rapavá.
ČAM 2012.07: Venuša pred a po prechode (Pavol Rapavý)
ČAM 2012.07: Venuša pred a po prechode (Pavol Rapavý)


O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Síň, Síň slávy


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »